Organizace hnutí pro život, jež má dlouhodobě odmítavý postoj k umělým interrupcím sdílela na svém Facebooku příspěvek, který kritizoval českou pomoc znásilněným Ukrajinkám. Nouzová antikoncepce jim dle organizace s traumatem ze znásilnění nepomůže.
Bývalý pražský záchranář Vít Samek na sociálních sítích ve čtvrtek poprosil o pomoc. Na Ukrajinu se snaží dostat „pilulky po”, které fungují jako nouzová antikoncepce až pět dní po nechráněném styku. Léky se do země snaží dostat po tom, co se od Čecha bojujícího v ukrajinské armádě dozvěděl o masivních znásilněních, která po osvobezení měst od ruských vojsk vyplouvají na povrch.
Spolek Hnutí pro život, který se snaží měnit společenský přístup k umělým potratům, na svém Facebooku sdílel článek, který o této pomoci Víta Samka znásilněným Ukrajinkám pojednává, ve svém vyjádření k němu však pomoc znásilněným ženám zpochybňuje.
„Takhle vypadá funkční pomoc? ‚Pilulky po‘ pro znásilněné Ukrajinky? Opravdu by nás zajímalo, jak zabrání dalším znásilněním. Skutečným lékem pro kteroukoliv ženu, která zažila znásilnění, není nějaká tableta, ale kvalitní psychologická pomoc. A především prevence, aby ke znásilnění vůbec nedocházelo,” začalo hnutí své vyjádření.
„Proč Češi nepřispějí místo toho na nákup houkadel, pepřáků nebpo elektrických paralyzérů? Postinor apod. žádnou ženu před znásilněním a zejména pak souvisejícími traumaty neochrání,” dodalo. Po několika hodinách svůj příspěvek však smazalo.
Proti příspěvku hnutí se kromě veřejnosti vymezila také pobočka České pirátské strany z Frýdku-Místku.
„Hnutí pro život chce, aby Ukrajinky odnosily děti ruských okupantů, kteří je znásilnili,“ napsala strana na svém facebookovém profilu. „Za nás naprosto nepřijatelné. Tohle „hnutí“ ať se neodváží přes práh magistrátu,“ dodala strana.
Na organizaci, která se tváří jako seriózní poradna, jsou však například napojeny otevřeně homofobní osobnosti. „Homosexuální ideologie je dnes využívána jako beranidlo k ničení instituce rodiny, svobody a národa. Občanům je už od dětství stále bezohledněji vnucována rovnocennost homosexuálního životního stylu zaměřeného na popření rolí otce a matky a sobecky svádějícího ke sterilní rozkoši,” uvedl například předseda Radim Ucháč k festivalu Prague Pride.
Nejedlová: donosit dítě ze znásilnění může trauma naopak znásobit
„Je jasné, že ve chvíli, kdy člověk musí po znásilnění dítě donosit, může být traumatizován ještě mnohem více. Jsou samozřejmě případy, kdy se lidé rozhodli dítě donosit a nelitují toho, ale jsou to výjimky,” uvádí Johanna Nejedlová z organizace Konsent, zaměřující se na osvětu ohledně sexuálního násilí.
„Samozřejmě, že jde o prevenci a o to, aby ke znásilnění nedocházelo, ale to se rozhodně nestane tak, že ty ženy dostanou nějké houkačky. Jak navrhovali. Jediná prevence je zastavit válku a v současné situaci je potřeba se bavit o tom, jak těm ženám, které to už zažily pomoci, aby měly co nejmenší následky z toho co se jim stalo. Nikdo ty ženy nenutí si prášek vzít, je to nabídka jak jim pomoci,” dodává pro Refresher Nejedlová.
Minulý týden deník Guardian informoval o tom, jak například na Ukrajině znásilnění ve válečném konfliktu vypadají. V neděli svět obletěly snímky fotografa Mikhaila Palinchaka na kterých jsou na dálnici 20 kilometrů od Kyjeva zachycena částečně ohořelá těla tří nahých žen a jednoho muže. Tyto fotografie jsou jen jedním z důkazů o tom, jaké hrůzy civilisté během války zažívají.
Poté, co z měst ruská vojska odcházejí, aby zaměřila své síly na východ Ukrajiny, ženy a dívky popisují policii, médiím a humanitárním pracovníkům zvěrstva a podobu znásilnění, které během okupace zažily. Mezi výpověďmi, které vyšetřovatelé shromáždili, jsou hromadná znásilnění, znásilnění pod pohrůžkou smrti s pistolí u hlavy nebo znásilnění spáchaná před dětmi.
Dle deníku Guardian je však ve válečných podmínkách složité zajistit obětem znásilění jakoukoliv pomoc. „Máme několik nahlášení, ale kvůli válce nejsme schopni se za těmi ženami fyzicky dostat,“ uvedla Kateryna Cherepakha, ředitelka charity La Strada Ukraine, která pomáhá přeživším znásilnění a domácího násilí. Znásilnění a sexuální útoky jsou v ozbrojených konfliktech považovány za válečný zločin.
Samek: Máme v podstatě neomezené množství léku, které na Ukrajinu pošleme
Bývalý záchranář Vít Samek, který s tématem a informací o potřebě léku přišel, oznámil, že během pár hodin od zveřejnění informace o nutnosti léku, mu lidé na nákup poslali přes 1 300 000 korun a zároveň se s ním spojily firmy, které také nabízí pomoc.
„Máme úžasnou slevu a slíbené v podstatě neomezené množství Ellaone," dodal.
Již ve čtvrtek Samek informoval o tom, že lék bude bohužel potřeba i v budoucnu. „Starosta Kyjeva už požádal mezinárodní organizace právě o tyto léky a už jsou na cestě. Vzhledem k rozsahu těch zvěrstev ovšem čím více kanály se to dostane přímo do čerstvě osvobozených obcí, tím lépe," uvedl na Facebooku.
Kontroverze Hnutí pro život
Hnutí pro život, jež pomoc Čechů s dodávkou léku na Ukrajinu odsoudilo, má za sebou více kontroverzí. Příspěvek na svém Facebooku zveřejnilo jen několik dní poté, co v rámci své kampaně rozeslalo dopis, ve kterém Češky seznamuje se svojí agendou. Tento krok na sociálních sítích pobouřil mnoho žen, především proto, že se dopis tvářil jako seriózní nabídka pomoci, neovlivněná ideologickým postojem.
Není to zároveň tak dávno, kdy podobný problém řešila Univerzita Palackého v Olomouci. Rektor Univerzity Martin Procházka se od projektu hnutí, kterému před tím udělil záštitu, odvrátil poté, co zjistil informace, které mu údajně zástupci hnutí zamlčeli.
„Zástupci iniciativy Nesoudíme.Pomáháme požádali o schůzku, na které mě seznámili s tím, že nabízejí pomoc ženám ve složité situaci způsobené neplánovaným těhotenstvím. Hovořili o svých aktivitách na podporu těchto žen, kterým – jak popsali – iniciativa nabízí psychologickou i finanční pomoc. Uvedli také, že mě oslovují jako lékaře-porodníka a také jako rektora univerzity, protože se podle jejich zkušeností do této složité situace dostávají také studentky vysokých škol,” uvedl Procházka pro redakci Refresher.
Dle jeho slov projekt Nesoudíme. Pomáháme, za kterým stojí Hnutí pro život žádal o vyslovení podpory a možnost informovat prostřednictvím univerzity zejména studentky o existenci jejich Linky pomoci, na kterou se mohou obracet ženy ve složité životní situaci spojené s neplánovaným početím. Zástupci zároveň uvedli další odborníky v oboru gynekologie a porodnictví, kteří už jejich iniciativu podpořili.
„Co ovšem neuvedli, bylo jejich úzké propojení s Hnutím pro život a jeho politickou agendou. Na tento problém mě upozornili až kolegové a studenti z UP. Jedná se především o veřejně prezentované odmítavé a radikální postoje tohoto hnutí vůči problematice interrupcí a rovněž vůči sexuálním menšinám. S těmito postoji se jako rektor, lékař ani jako osoba neztotožňuji a neztotožňuje se s nimi ani Univerzita Palackého v Olomouci jako svobodomyslná instituce otevřená pluralitě názorů a podporující svobodnou diskusi ve společnosti,” řekl Procházka.
„Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl o pozadí celého projektu, jsem si samozřejmě kladl otázku, zda a jakým způsobem byli o tomto propojení s hnutím informováni další kolegové z oboru i veřejně známé osobnosti, jejichž jména a fotografie figurují mezi podporovateli na webových stránkách inciativy,” dodal.
Soud s Alarmem
Hnutí a jeho projekt Nesoudíme. Pomáháme se také soudí s českým médiem Alarm za zveřejnění kritického komentáře na jeho adresu.
Na redakci Alarmu, kde komentář vyšel, podal spolek Hnutí Pro život žalobu o upuštění od neoprávněného zásahu do pověsti a o odstranění jeho následků. Na stránkách internetového deníku Alarm totiž vyšel 29. března 2021 komentář, který mimo jiné obsahoval větu, ve které je spolek mimo jiné označen za „protiženské hnutí“. Hnutí Pro život se svou žalobou ohrazuje právě proti označení „protiženský“. Náplní jeho činnosti nejsou podle žaloby „protiženské aktivity“.
