Macron ve druhém kole porazil nacionalistku Marine Le Pen.
Oficiální výsledky potvrdily předběžná čísla, Emanuel Macron se stal vítězem druhého, rozhodujícího kola prezidentských voleb ve Francii. Staronový prezident získal 58,5 procenta odevzdaných hlasů, zatímco jeho krajně pravicové vyzyvatelce Marině Le Penové vyjádřilo podporu 41,5 procenta voličů, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra.
Nejmladší francouzský prezident
Macron ve svém vítězném projevu poděkoval všem voličům a slíbil, že bude sloužit všem obyvatelům Francie. Za prezidenta byl zvolen již podruhé, a to navzdory tomu, že jeho popularita podle DW klesá. Považují ho za arogantního a namyšleného, za politika, který nezná svůj lid, protože na rozdíl od některých předchůdců žil pompéznější, prestižnější život. Buď ho vnímají jako prezidenta bohatých, nebo ho chválí za jeho odvahu radikálně měnit chod věcí.
Má za sebou turbulentních pět let. Čelil masovým protestům proti vládě, známým jako hnutí žlutých vest, které přerostlo do celostátního povstání. Vlna protestů se zvedla i po změnách v důchodovém systému, přičemž v uplynulých letech musel řešit také brexit či pandemii covidu-19. V závěru jeho volebního období vypukla na Ukrajině válka, na kterou jako lídr také musel promptně reagovat. Dnes tedy už nepůsobí tak čerstvě ani uvolněně jako v roce 2017, píše France24.
Přibyly mu vrásky i šediny a ani v debatě s Le Pen nepůsobil tak suverénně a uvolněně jako před pěti lety. Přesto ji s přehledem vyhrál a stala se klíčovým momentem, který zřejmě vedl k jeho znovuzvolení.
V roce 2017 se stal osmým přímo zvoleným prezidentem Francie a ve věku 39 let i nejmladší hlavou státu v historii republiky.
Prestižní studium a ministerské pozice
Emmanuel Macron se narodil 21. prosince 1977 v severofrancouzském městečku Amiens do rodiny lékaře. Po absolvování prestižní školy École Nationale d'Administration ve Štrasburku, na které studovalo několik vrcholných francouzských politických představitelů, zahájil svou kariéru ve státní správě. V letech 2004 až 2008 pracoval na francouzském ministerstvu financí, odkud přešel do investiční banky Rothschild & Cie. V letech 2006 až 2009 byl členem Socialistické strany.
O tři roky později se stal zástupcem generálního tajemníka kanceláře francouzského prezidenta Françoise Hollanda, od srpna 2014 do srpna 2016 byl ministrem hospodářství. V dubnu 2016 založil vlastní politické hnutí Vpřed republika! (La République En Marche!). Z ministerského postu odstoupil, aby se naplno věnoval kampani před prezidentskými volbami v roce 2017, které se mu podařilo vyhrát.
Během kampaně prosazoval užší integraci Evropské unie v oblasti vojenské spolupráce a v ekonomice. Navrhoval společný rozpočet, parlament a stálého ministra financí eurozóny. V otázce bezpečnosti byl jednou z jeho priorit boj proti terorismu, přičemž výdaje na obranu plánoval zvýšit na dvě procenta HDP.
Macron už v minulosti naznačoval, že zvažuje druhou kandidaturu, ale nechal si ji až na poslední chvíli. Jeho původní plány na kampaň se změnily, když Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu. Macron se tak musel věnovat diplomatickým rozhovorům se světovými lídry a koordinoval další kroky. Kandidaturu oznámil pouze měsíc před volbami jako dvanáctý kandidát na prezidentskou židli.
Zavázal se, že bude v reformách pokračovat, zejména v té důchodové. Chce zavést i balíček opatření na pomoc při zvyšování cen.
Macron se v roce 2007 oženil s Brigitte Marie-Claude Trogneuxovou, svou středoškolskou učitelkou francouzštiny a latiny, která je od něj o 24 let starší.
