Pražští radní se rozhodli odebrat čestné občanství sovětskému vojevůdci Ivanu Stěpanoviči Koněvovi kvůli poválečným aktivitám „represivního charakteru“.
Radní hlavního města Prahy v pondělí odsouhlasili odebrání čestného občanství sovětskému vojevůdci Ivanu Stěpanoviči Koněvovi. Odůvodnili to tím, že akce, kterých se dopustil po konci druhé světové války, měly „značně represivní charakter a jsou v rozporu s kvalitami, které jsou od čestných občanů Prahy očekávány“. Návrh ještě musí schválit pražské zastupitelstvo.
Čestné občanství bylo Koněvovi uděleno v roce 1945 poté, co se rudá armáda dostala do Československa a vyhnala nacisty ze země. Podle Prahy šlo o reakci tehdejšího vedení Prahy na ukončení světové války a na to, že Koněvova vojska byla vítána jako osvoboditelská.
Návrh na odebrání jeho občanství podal primátor města Zdeněk Hřib (Piráti). „Maršál Koněv se stal čestným občanem Prahy kvůli dobovému kontextu a některé jeho činy byly během minulého režimu zamlčovány. Díky současnému historickému poznání ale víme, že šlo přinejmenším o kontroverzní postavu,“ uvedl.
„Koněv například po konci války rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi, kde takto zavraždil 150 civilních obyvatel včetně dětí. Tento, ale i další jeho represivní činy jsou v rozporu s tím, co je od čestných občanů Prahy očekáváno,“ dodal. Hřib na svém twitterovém účtu ještě poukazoval na zapojení Koněva do potlačení maďarského povstání nebo stavby Berlínské zdi.
Je mu vyčítáno také zatčení generála A. A. Vlasova, jehož Ruská osvobozenecká armáda se z taktických důvodů přidala k pražským povstalcům a přispěla k jejich úspěšnému boji, co se Prahy konkrétně týká.
„Udělená čestná občanství jsou projevem dobového hodnocení osobních zásluh a odrazem dobové společensko-politické atmosféry. Z dnešních morálních hledisek tedy některá z nich z různých důvodů neobstojí. Čestná občanství udělená před rokem 1990 již prošla určitou revizí – odebrána byla Klementu Gottwaldovi, Gustávu Husákovi a Josifu Vissarionoviči Stalinovi,“ vysvětlil Hřib.
Koněvova socha
Rozepře kolem odkazu maršála Koněva se nedávno vedly kvůli jeho soše, která byla umístěna na Praze 6, o čemž jsme tě také informovali. Socha byla často vandalizována, několikrát byla polita barvou nebo byly na její piedestal psány protikomunistické slogany. V roce 2019 proto byla socha zakryta plachtou, a poté demontována.
Zprávy o tom, co se děje s Koněvovou sochou, se dostaly až do Ruska, které v roce 2020 kvůli demontáži zahájilo ve věci trestní stíhání. Prezident Ruské federace Vladimir Putin totiž podepsal federální zákon, který umožňuje „stíhání osob za zničení nebo poškození pamětních struktur, které udržují vzpomínku na ty, kteří zemřeli na obranu vlasti“.
Socha se na místo však ale nevrátila a skončila v depozitáři. Osiřelý podstavec nakonec přesně před dvěma lety „odzdobila“ porcelánová toaleta. Proti tomuto činu se ale ostře ohradila i radnice Prahy 6.
