Kolik let vězení hrozí Donaldu Trumpovi po razii FBI? Vysvětlujeme skandál, kvůli kterému extremisté volají po občanské válce

Razii provedli, neboť FBI prý měl u Trumpa špiona

Trump podle CNN zřejmě razii federálních agentů ve svém sídle z 8. srpna vyprovokoval vlastním chováním. Zákon o prezidentských záznamech konstatuje, že všechny dokumenty po ukončení funkce prezidenta spravuje úřad National Archives and Records Administration, ale Trump si po odchodu z Bílého domu nechal poslat desítky krabic s citlivými dokumenty k sobě domů.

Když se loni začal státní archiv zabývat tím, že nemá k dispozici všechny potřebné materiály z dob Trumpova prezidentování, zástupci úřadu vyzvali exprezidenta, aby si je mohli z Mar-a-Lago převzít a odvézt do oficiálního archivu, protože u Trumpa doma nemají co dělat.

V lednu 2022 odvezli zástupci úřadu z Mar-a-Lago prvních 15 krabic. Zanedlouho vyšlo na povrch, že Trump doma uchovával přísně tajné dokumenty, a tak archiv kontaktoval ministerstvo spravedlnosti, které zahájilo vyšetřování.

Mezi Trumpovými advokáty a ministerstvem proběhlo mnoho rozhovorů a Trump souhlasil s předáním následující várky dokumentů, ke kterému došlo v červnu. Někdo z týmu bývalého prezidenta však ministerstvu prozradil, že Trump lže, když tvrdí, že už archivářům předal všechno.

Materiály, které Trump nadále schovával v Mar-a-Lago, měly podle zástupců ministerstva spravedlnosti tak obrovský význam pro národní bezpečnost, že se rozhodli provést „politicky explozivní krok“, jen aby je dostali z Trumpových rukou.

Domovní prohlídka v půl sedmé ráno

Agenti FBI vtrhli do Trumpova sídla v pondělí 8. srpna nad ránem. Trump razii komentoval s nevolí.

„Vláda mohla mít cokoliv chtěla, kdybych to měl. Všechno bylo skvělé, lepší než u předchozích prezidentů, a najednou z ničeho nic a bez varování udělali razii v Mar-a-Lago v 6:30 ráno s obrovským počtem agentů a otvíračů trezorů,“řekl exprezident v prohlášení.

Povolení k prohlídce dostali vyšetřovatelé od federálního soudce, který však agentům FBI povolil prohledat výlučně místa v Mar-a-Lago, jež by mohla sloužit ke skladování dokumentů. Agenti prohledali sklep, sklady a nakonec i Trumpovu pracovnu, ve které vylomili trezor.

Tyto kroky podle všeho Trumpa zaskočily, protože na své sociální síti Truth Social okomentoval razii slovy, že s vyšetřovateli „naplno spolupracuje“ a prý si s nimi v předchozích měsících společně se svými advokáty vybudoval „velmi dobré vztahy“.

Krabice s přísně tajnými materiály

Z Trumpova sídla přesto agenti vynesli více než 20 krabic plných dokumentů. Z potvrzení o výsledcích razie, který ministerstvo spravedlnosti později zveřejnilo, vyplývá, že jedna krabice obsahovala „přísně tajné/SCI“ dokumenty.

Pořadače označené jako SCI obsahují přísně tajné materiály, které mohou mít úzké propojení na národní bezpečnost USA a číst se mohou výlučně ve speciálně určených bezpečnostních místnostech uvnitř státních úřadů. Nejenže se z úřadů nesmí vynášet, ale v žádném případě se nesmí skladovat v trezoru v soukromém sídle bývalého prezidenta.

Kromě krabice s těmito dokumenty zajistili agenti FBI čtyři krabice označené jako „přísně tajné“, tři krabice s dokumenty označenými jako „tajné“ a tři krabice s označením „důvěrné“. Kromě dokumentů vynesli z Mar-a-Lago pořadače s fotografiemi, milost pro Trumpova spolupracovníka Rogera Stona, ale i pořadač s „informacemi o prezidentovi Francie“.

Vyšetřovatelé se podle Washington Post údajně obávali zejména toho, že Trump ve svém sídle skladuje přísně tajné informace o nukleárních zbraních a schopnostech Spojených států amerických, které by jeho vinou mohly padnout do nesprávných rukou. Dokumenty o nukleárních zbraních se podle deníku při razii opravdu našly, ale oficiálně to ministerstvo nepotvrdilo.

Trump appears to have just admitted that he stole classified documents pertaining to nuclear weapons. pic.twitter.com/7kinhMk2No

— No Lie with Brian Tyler Cohen (@NoLieWithBTC) August 12, 2022

Hrozí Trumpovi vězení?

Donald Trump je podezřelý z porušení hned tří zákonů. Bývalého amerického prezidenta vyšetřují kvůli podezření z toho, že z Bílého domu vzal citlivé dokumenty nebo je zničil, čelí podezření z maření spravedlnosti a nakonec i podezření z porušení zákona o špionáži zvaného Espionage Act.

Pokud ho usvědčí z porušení zákona o špionáži, podle advokátky Lisy Rubin mu jen za tento skutek ze všech tří hrozí maximální trest v délce deseti let za mřížemi.

Zákon o špionáži však nemusí nutně znamenat, že Donald Trump tajně spolupracoval s cizí mocností a poškozoval zájmy USA. Tento zákon přijatý v roce 1917 zahrnuje několik trestných činů, přičemž Trump by mohl být podezřelý například z toho, že drží přísně tajné materiály, které odmítl předat do rukou státu navzdory žádosti ministerstva spravedlnosti o jejich vrácení.

„Špionážní případy jsou vzácné. Typicky, jako v případě Trumpova vyšetřování, se tento zákon vztahuje zejména na neoprávněné shromažďování, držení nebo rozesílání některých citlivých vládních informací,“konstatuje na margo zákona o špionáži akademik Joseph Ferguson.

Konkrétní skutky, kterých se Trump podle vyšetřovatelů dopustil, přitom zatím ani neznáme. Americký exprezident v tomto případě zatím nebyl obviněný ze žádného trestného činu.

Vše je prý v pohodě

Samotný Donald Trump ani přívrženci bývalého amerického prezidenta nevidí na skladování přísně tajných materiálů v soukromé rezidenci na Floridě žádný problém. Trump tvrdí, že na přechovávání citlivých dokumentů není nic ilegálního, protože s nimi nijak nenakládal a s nikým je nesdílel.

Podle ministerstva spravedlnosti je však problémem fakt, že Trump vůbec měl pořadače s citlivým obsahem významným pro národní bezpečnost ve svém trezoru. Mohou totiž obsahovat informace, které by mohly „skutečně poškodit USA, pokud by se dostaly do rukou cizí mocnosti“.

Příznivci bývalého prezidenta obhajují Trumpa i tím, že se nedopustil trestného činu, protože jako prezident „dokumenty odtajnil už jen tím, že s nimi pracoval“, a tak si je podle nich mohl vzít domů.

„Ve skutečnosti to tak nefunguje. Prezidentské odtajnění dokumentů musí být v písemné formě a muselo se odehrát, když byl Trump v úřadu, ne až potom,“vysvětluje akademik Joseph Ferguson. Pokud byly dokumenty podle Trumpa odtajněny, měly tak být označeny, jenže žádné označení ani záznamy o odtajnění neexistují.

Podle Fergusona navíc odtajnění dokumentů neznamená, že je s nimi možné zacházet, jak se Trumpovi zachtělo. „Zákon o špionáži se týká všech informací o národní bezpečnosti (NDI),“ konstatuje. Zákon nařizuje, že tyto materiály nesmí být publikovány veřejně a za každých okolností se s nimi musí zacházet jako s citlivými informacemi.

 
Trumpovi přívrženci volají po občanské válce

Poté, co sociální síť Twitter zablokovala exprezidentovi účet, hledal Trump platformu, na které by mohl šířit své myšlenky. Nakonec si založil vlastní sociální síť Truth Social, kde shromáždil tisíce svých příznivců.

FBI zpočátku obviňoval z toho, že mu brání vstoupit do vlastní vily, protože se mu agenti „snaží podstrčit usvědčující důkazy“.

Vyšetřovatelé FBI však varují, že způsob, jakým se Trump společně se svými právníky po razii obhajuje, může v americké společnosti vyvolat vlnu násilí.

Když ministr spravedlnosti Merrick Garland po razii vyzval Trumpa, aby souhlasil se zveřejněním celého obsahu povolení k prohlídce společně s jejími výsledky, Trump nejprve souhlasil, ale mezitím zřejmě vymyslel způsob, jak Garlanda obejít.

Exprezident schytal kritiku za to, že povolení k prohlídce v plném znění poslal krajně pravicovému webu Breitbart. Ten jej zveřejnil bez začernění jmen agentů FBI, kteří se na razii podíleli. Zveřejněním jmen ohrozil jejich bezpečnost, což však Trump popírá.

FBI mezitím upozornil, že po razii v Mar-a-Lago čelí nebezpečným hrozbám. Trumpovi příznivci agentům FBI a ministerstvu spravedlnosti vyhrožují „cíleným zabíjením“ všech zúčastněných zaměstnanců, vyhlášením „občanské války“ a „ozbrojeného povstání“ proti bezpečnostním složkám USA a vládě, ale i shozením radioaktivní „špinavé bomby“ na sídlo FBI.