Lifestylový obsah, který inspiruje, vzdělává i baví, najdeš na webu Refresher.
Články o módě, hudbě, sportu či jiných zajímavostech najdeš na webu Refresher. Čti rozhovory se zajímavými osobnostmi, otestuj se v kvízech, načerpej inspiraci, co sledovat, poslouchat nebo jaké trendy právě letí. Sleduj lifestylový obsah na webu Refresher.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Sdílet článek:Sdílet:
Odkaz byl zkopírovaný.
Zdroj:
Refresher/David Marcin
S kandidátkou na post primátorky Annou Šabatovou o ekologii, prioritách pro Prahu, případných koalicích či rovných příležitostech.
Lídryně Solidarity pro Prahu a kandidátka na primátorku Anna Šabatová by ve vedení Prahy požadovala rovné příležitosti a ještě radikálnější přístup k ekologii, Pražský okruh by dle jejích slov mohl v zájmu rychlejšího naplňování klimatického plánu počkat. „Jako koaliční partneři by nám byli nejblíže Piráti či Praha sobě, hnutí ANO jsme si ale nezakázali. Víme, že je největší problém v tradici neúčelného využívání veřejných prostředků, ale tu tradici založila ODS a nemají tam nové lidi,“ říká někdejší ochránkyně lidských práv v rozhovoru. S koalicí Spolu by proto Solidarita pro Prahu určitě nespolupracovala.
Máte v programu, že byste chtěli zajišťovat rovné příležitosti v Praze. Jak se z pozice primátorky dají zajistit? Co se pro to dá udělat?
Mám zkušenost veřejné ochránkyně práv, a protože tam jde o jeden ze zákonných úkolů, vím, že většina těchto situací vzniká nezáměrně. Ze zvyku, z tradic, ze selské úvahy, která nemusí být správná. Informace a metodika k tomu, jak mají různé instituce postupovat, je něco, co to může velmi ovlivnit. Například ve školách jsem dělala velký výzkum o postavení LGBT lidí a jedno z doporučení bylo, aby učitelé dostali základní informace o queer lidech a aby uměli ochránit děti před šikanou. To je myslím velice, velice důležité. To je jeden z příkladů, ale můžete to mít i v sociálních systémech a sociálních službách. Takže to směřovat tam, kde má Praha nějaké působnosti a kdy působí více či méně jako přímý zaměstnavatel, kde to v její působnosti třeba ovlivní některé věci.
Takže to spíše směřovalo na školství a veřejnou správu?
Na školství a na sociální služby. Přístup k bydlení je důležitý a tam to samozřejmě Praha může ovlivňovat. Tam, kde vlastní byty, může vyjednávat s městskými částmi. Pokud jde o soukromníky, tam můžete pouze odkázat lidi na běžné postupy ochrany. To znamená na veřejného ochránce práv, případně na soudy. Pokud jde o soukromé majitele, tam není pochopitelně přímá působnost. Je také ale důležité, aby třeba policie měla základní poznatky a věděla, proč se lidé mohou stát předmětem útoků, šikany nebo diskriminace. Aby se uměla v maximální možné míře chovat tak, aby lidi nezraňovala.
Obecně jsem přesvědčená, že otázky související s klimatem, s hrozbou, která bude ovlivňovat kvalitu života ve městech, nejsou pořád dostatečně hluboce přijímány.
Policie teď na takové věci není školena?
Upřímně řečeno, já nevím, jak přesně je teď policie školena, ale příliš nebyla. V podstatě jde o to, aby všichni, kteří mohou být potenciálně diskriminováni, měli informaci, že některé postupy třeba nejsou správné, a potom aby všichni, kteří mají poskytovat nějakou podporu a pomoc, například policie, věděli, jak to dělat. Existují na to samozřejmě postupy.
Uvádíte, že chcete prostřednictvím školení policie chránit ženy zažívající domácí násilí. Jakým způsobem? Kde jsou nyní mezery?
Jedna z oblastí u domácího násilí, která je dlouhodobě tradovaná, je, že to je soukromá věc. Už máme asi 15 let zákon, ze kterého je patrné, že když bijete doma manželku, případně manžela, soukromá věc to není. Musím říct, že se situace od doby, kdy byl zákon přijat, zlepšila. To jsem měla možnost během výkonu funkce konstatovat. Pořád ještě jsou podle mého názoru rezervy.
Máte plán na to, jak ve školách zajistit menšinám, o kterých jste mluvila, ochranu, jež jim teď chybí?
Metodiku připravenou nemáme, ale máme velké kontakty do prostředí, která se tím dlouhodobě a systematicky zabývají. Já jsem se účastnila různých kulatých stolů s lidmi, kteří se třeba věnují dětem s odlišným mateřským jazykem, takže vím, jak je podhodnocena výuka češtiny. Máme velmi dobré vazby na expertní zázemí, které ví, co se s tím dá dělat.
Počkat můžete na okruh. Víme dobře, že pro ODS, respektive pro Spolu, je to ta úplně největší priorita. Je to jedna z věcí, na které se bude lámat voličská přízeň.
Jaké téma je podle vás současným vedením Prahy přehlížené?
Obecně jsem přesvědčená, že otázky související s klimatem, s hrozbou, která bude ovlivňovat kvalitu života ve městech, nejsou pořád dostatečně hluboce přijímány. Zase musím říct, že klimatický plán byl velký úspěch a jsem za něj vděčná předchozí reprezentaci. Ale teď tady jde o to, jak ho v maximální možné míře naplňovat. To znamená uvědomovat si všechny možné cesty, jak šetřit. Je myslím hodně důležité, že začít se má šetřením energie. Jak můžete nahrazovat uhlíkové zdroje neuhlíkovými a jak můžete adaptovat město na to, co už v určité míře nepochybně přijde, něco, čemu už nezabráníme.
Teď jsem byla v Londýně, a co se mi tam nejvíce líbilo, byly stromy. Tam je velké množství starých stromů. Za jednu návštěvu nelze vidět celý Londýn, ale asi jsem měla štěstí na části, kde byly opravdu mohutné parky. I v ulicích jsou velice často staré a vzrostlé stromy. Když jdete i v tom největším vedru pod stromovou alejí, je to mnohem lepší, než když jdete na přímém slunci.
Čím rychleji by byl klimatický plán naplňován, tím více to bude stát. Máte tip, kde by se dalo ušetřit? Kde se utrácí a je to zbytné?
Já si nejsem jistá, jestli je to všechno tak, že vše je jen investice a není z toho žádný zisk. Když zateplíte budovu, třeba veřejnou budovu, ušetříte velké množství peněz na provozních energiích. Byla bych velmi opatrná s tím, že jsou to jen investice. Když třeba lidé budou mít o něco lepší platy, budou také lepší daně. Nechci říct, že nic z toho nebude stát peníze. To v žádném případě. Ale to se pak musí dohadovat priority. Velké množství peněz jde na velké stavby. Třeba se plánuje dokončit Pražský okruh. To je něco, co můžete rozložit. A je hodně věcí, které můžete udělat z evropských peněz. Například fondy znovuoživení a odolnosti. Takže na řadu těch věcí, o kterých mluvíme, lze čerpat peníze z tohoto fondu.
Vidíte v Praze něco, co by nemuselo vznikat? U čeho vám přijde, že by se peníze daly dát do něčeho lepšího? Něco, co by mohlo počkat?
Počkat můžete na okruh. Víme dobře, že pro ODS, respektive pro Spolu, je to ta úplně největší priorita. Je to jedna z věcí, na které se bude lámat voličská přízeň. Lidé si to budou schopní vyčíst a uvědomit, že investice, které chceme provést my, jdou jiným směrem, například do bezpečnější cyklistické dopravy, protože je podle mého názoru nebezpečná.
Zakázali jsme si Spolu a SPD. ANO nám blízké není a není to rozhodně v žádném případě preferovaný partner.
Kdo jsou vaši voliči, máte průzkum? Na koho cílíte?
Nemáme průzkum. Cílíme na všechny, což je trošku nadnesené, víme, že nás nebudou volit všichni. Myslím si ale, že by nás mohla volit skupina velmi mladých lidí, protože náš tým je velmi mladý a myslím si, že to je neobvyklé. Z těch, kteří budeme kandidovat, jsem jediná, která se věkově výrazně vymyká, a to mám zase docela radost, že máme promíchání generací. Myslím si, že by nás mohli volit lidi, kteří jsou sociálně slabší, protože náš program je velmi výrazně sociální. Uvědomujeme si nerovnosti a jsme přesvědčeni, že by se některé měly zmírňovat.
Z pražské úrovně není těch možností tolik jako z celostátní, pochopitelně. Pořád se ale nacházejí nějaké možnosti. Pokud se to dovědí i tito lidé, myslím si, že by nás volit mohli. Pak si myslím, že by nás měli volit lidé, kteří si uvědomují důležitost ochrany životního prostředí a vnímají dostatečně silně rizika klimatické změny. Myslím si, že v tomto bychom pravděpodobně byli ti, kteří mají nejvíc expertního vědění a jsou v této oblasti nejradikálnější. Myslím, že by nás mohly volit skupiny učitelů a sociálních pracovníků, kteří také pro sebe budou schopni rozpoznat přínosy našeho programu.
Které posty náměstků a radních by pro vás byly klíčové?
Nebudu tímto směrem uvažovat. To je dobré si nechat potom na vyjednávání.
Vám je programově nejblíž Praha sobě a Piráti, dokážete si představit i nějakou jinou koaliční variantu?
I STAN si dokážu představit dobře.
Co ODS a ANO?
To jsme si zakázali. Zakázali jsme si Spolu a SPD. ANO nám blízké není a není to rozhodně v žádném případě preferovaný partner. Ale ANO je bez koncepční strany, takže… My víme, že největší problém je v té pražské tradici neúčelného využívání veřejných prostředků, ale tu tradici založila ODS a nemají tam nové lidi.
Takže ANO není na blacklistu?
ANO není na blacklistu. V zásadě s tím nepočítáme, ale není zakázané.
Říkala jste, že máte v týmu hodně mladých lidí. Nebyly tam třeba rozpory, když se rozhodovalo o tom, že ANO nebude na blacklistu? Vaše programy se hodnotově liší, Patrik Nacher je třeba absolutně proti manželství pro všechny. Jak si tu spolupráci představujete?
Já si nemyslím, že k tomu dojde. Upřímně řečeno, já jsem jen řekla, že není na blacklistu, myslím, že k té spolupráci nedojde.
Takže jste se o možné spolupráci s ANO uvnitř nebavili, jak by mohla třeba vypadat?
Ne, nebavili.
V čem vidíte největší přínos ombudsmanky do role primátorky?
Ve znalosti státní správy.
Státní správa má podle expertů například z Česko.Digital v inovacích a digitalizaci co dohánět. Zároveň tam pro rozvoj není moc prostoru. Vnímáte to také tak, máte třeba i toto ve svých prioritách?
Určitě rozumná digitalizace ano, já s tím souhlasím, ale chtěla bych upozornit, že nesmíte vynechat možnost lidem starší generace z komunikace, která není on-line. Lidský kontakt je pro některé lidi důležitý, a ať jsou různé aplikace sebepřátelštější, tak prostě nejsou pro každého. To je třeba jedna z věcí, které já budu hájit za starší generaci. Pořád musíte zjišťovat, jak je to přátelské vůči různým lidem. Většina nebo hodně mladých lidí si myslí, že když bude všechno digitální, že to bude nejpřátelštější a že nebudou muset nikam chodit. To ale není jediný aspekt, kterým máme poměřovat věci, protože pro některé lidi je i to, že se vydají na úřad, sociální kontakt. Mám třeba na mysli opravdu starší lidi. Bariéra toho, co je pro mladé lidi úplně běžné, tam prostě silně existuje. Takže chceme, aby v našich institucích byli také velice kvalitní lidi, kteří umí jednat s lidmi.
Ještě bych se vrátila k inovacím státní správy, která má problém inovace tlačit, protože na ně nemá přes svou agendu čas a zároveň tam není nastavená kultura pro přinášení nových nápadů a možných chyb. Dá se toto z pozice magistrátu změnit?
Myslím si, že i ve státní správě můžete dělat pilotní projekty, na kterých ověřím – zatím na menším vzorku veřejnosti –, jestli to funguje. Myslím si, že to není nic, co by bylo zakázané. Myslím si, že pilotní projekty jsou něco, co vás může hodně posouvat nejenom v oblasti digitalizace, ale i v oblasti různých přístupů třeba v sociální práci. V různých jiných pohledech, kdy si prostě něco vyzkoušíte. Může to být něco, o čem jste přesvědčená, že to bude fungovat dobře, ale jde to proti zaběhnutým pořádkům, a tak si to vyzkoušíte na nějakém menším vzorku. Hodnotíte to a pak děláte další politická rozhodnutí.