V Česku přibývá lidí bez pohybu. Z výsledků ve čtvrtek zveřejněného průzkumu MultiSport Index mapujícího vztah Čechů k pohybu a jeho důsledkům vyplývá, že největší bariérou jsou slabá vůle, málo času a také finanční náročnost.
Alespoň jednou týdně podle průzkumu, který pro MultiSport Index realizuje agentura NMS od roku 2019 mezi více než 3000 respondenty, sportovalo vloni 53 procent Čechů. Na průzkum upozornila ČTK. Třikrát týdně se pohybuje 22 procent tuzemské populace a 45 procent lidí by se označilo za sportovce. Sportu se nevěnovalo 32 procent populace, což je o dvě procenta více než o rok dříve.
„Sportování neznamená, že musíte něco dělat výkonnostně, stačí jakýkoliv pohyb. U starších ročníků je důležité, aby byli aktivní, třeba že vyjdou do schodů,“ řekl na tiskové konferenci Miroslav Rech, ředitel společnosti Multisport Benefit, která spolupracuje s asi 2 700 sportovními a relaxačními zařízeními v Česku.
Nejčastější formu pohybu tvoří z 52 procent procházky a výšlapy do hor, následuje cyklistika (34 procent), plavání (24 procent) a běh (22 procent). Pokud jde o pasivní „sportování“ z gauče, Češi podle jiného průzkumu Národní sportovní agentury nejčastěji sledují hokej, lyžování a atletiku. Fotbal se překvapivě umístil až na osmém místě.
Stále více Čechů sportuje kvůli snížení stresu nebo aby se cítili psychicky lépe. „Zdraví je motivací ke sportu, až když mají lidé problémy. Pohyb je přitom živá voda. Obezita je z 95 procent z důsledku nevhodného chování,“ uvedl Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Podle studie World Obesity Atlas z roku 2022, kterou analýza zmiňuje, bude v roce 2030 v ČR téměř 2,7 milionu lidí s obezitou, což je přes 25 procent české populace.
Více sportu by ušetřilo více než 150 miliard korun
Studie uvádí, že celkové výdaje na zdravotní péči v ČR dosáhly v roce 2020 hodnoty 526 miliard korun a na jednoho občana vychází ročně přes 49 tisíc korun. „Pokud by měli Češi více pohybu, bylo by možné snížit náklady na zdravotní péči o 25 až 30 procent. Ušetřili bychom tedy přes 150 miliard korun. Větší míra pohybu by mohla snížit užívání léků až o třetinu,“ řekl Bunc.
Deset nejoblíbenějších sportů v ČR (v procentech):
| Procházky, výšlapy do hor | 52 |
| Cyklistika | 34 |
| Plavání | 24 |
| Běh | 22 |
| Jóga a pilates | 16 |
| Silový trénink v posilovně, fitness | 12 |
| Fotbal | 11 |
| Sjezdové lyžování, snowboarding | 11 |
| Inline bruslení | 9 |
| Tenis | 7 |
Bunc upozornil na to, že riziko infarktu je podle studie z roku 2015 možné snížit až o 35 procent, pokud člověk bude každý den deset minut cvičit. Podle Recha je důležitá i podpora sportu. Z průzkumu vzešlo, že 15 procent respondentů si myslí, že stát dělá dostatek. „Aktivity tady jsou, ale někdo to musí koordinovat. Když se zvýší náklady, tak to neznamená, že se zvýší efekt,“ řekl Bunc.
Národní sportovní agentura, která má na starosti podporu sportu a sportovní reprezentace, letos hospodaří podle schváleného státního rozpočtu s 4,6 miliardy korun. V projednávané rozpočtové novele je částka navýšena na více než pět miliard korun. Pro příští rok navrhla vláda pro agenturu 6,9 miliardy korun. Česká unie sportu (ČUS) v červnu označila situaci českého sportu za nejhorší v historii. Spojení poklesu státní podpory a energetické krize může mít podle unie dalekosáhlé důsledky včetně uzavírání sportovišť a krachu klubů.
