Srdeční problémy jsou podle vědců ve vyspělém světě dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Řada srdečně cévních chorob a kardiovaskulárních vad může být vrozená, nicméně stále více přibývá případů, kdy jsou tyto komplikace způsobené (či podpořené) nezdravým životním stylem. A zdaleka se to netýká pouze osob v pokročilém věku. Se srdečními potížemi se čím dál více potýkají i mladší lidé.
Existuje však několik způsobů, jak můžeme tato rizika výrazně snížit. Jaká je nejlepší prevence? Jaká je nejlepší strava? A na co si dávat největší pozor? I o tom jsme se pobavili s přednostou Kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM Josefem Kautznerem.
V rámci České republiky jsou statistiky ještě více alarmující. „I u nás jsou srdečně cévní choroby nejčastější příčinou úmrtí – ročně u nás podle statistik umírá na tyto choroby okolo 43 % mužů a 47 % žen. Pro srovnání, úmrtnost na nádorové choroby je skoro poloviční – 24 %, respektive 22 %,“ popsal pro Refresher Kautzner.
Mnoha srdečním problémům se přitom dá relativně snadno předejít. Zásadní roli totiž hraje životní styl, kterým můžeme riziko kardiovaskulárních chorob minimalizovat, nebo naopak razantně zvýšit.
A co to znamená v praxi? Čím konkrétně si ke špatnému zdraví sami přispíváme? „Nejdůležitějšími rizikovými faktory je nevhodná strava, nedostatek pohybu, obezita a kouření. Velká část nemocných má tzv. metabolický syndrom, kdy se k obezitě přidružuje cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a vysoký tlak. Změna životního stylu a zhubnutí vedou k dramatickému snížení rizika,“ zdůrazňuje dále Kautzner.
Mladých lidí se srdečními chorobami přibývá
To, jak důležitou roli hraje právě životní styl, potvrzují i další statistiky. „Odhaduje se, že téměř 50 % všech úmrtí lze přičíst nezdravému životnímu stylu. Rizikové stravovací návyky zodpovídají až za 25 %, kouření za 20 %, alkohol a nedostatek pohybu dohromady asi 10 %. Lze tedy říci, že mnoho z nás ke svému onemocnění výraznou mírou samo přispívá,“ upozornil kardiolog.
Kromě toho, že v současném světě úmrtí v souvislosti se srdečními problémy jasně dominují, se tento trend bude v nadcházejících letech a desetiletích velmi pravděpodobně ještě zhoršovat. Podle přednosty Kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM za to může právě skutečnost, že lidí s nadváhou neustále přibývá. „Je to důsledek nedostatku pohybu, nadměrného příjmu potravy a jejího nevhodného složení. Plno lidí jí tzv. junk food a nepohybuje se. Kouření cigaret je samostatná kapitola,“ míní Kautzner.
Srdeční problémy se však netýkají výhradně starších osob, jak by si někdo mohl myslet. S přibývajícím věkem sice toto riziko narůstá, ale právě vlivem špatného životního stylu se s problémy tohoto typu mohou potýkat už i třicátníci. A počty těchto případů rostou, říká kardiolog.
„Samozřejmě, výskyt kardiovaskulárních i nádorových chorob narůstá s věkem. Nicméně, jak přibývá lidí s nezdravým životním stylem, přibývá neustále počet mladších pacientů. Není výjimkou vidět pacienty s infarktem myokardu ve věku okolo 35–45 let,“ říká Kautzner.
Kardiolog dodává, že existuje i řada srdečních chorob, které s nezdravým životním stylem tolik nesouvisí – v těchto případech se jedná především o různé vrozené vady, které mohou mít ještě podstatně mladší lidé. „Příkladem mohou být chlopenní vady, některé arytmie (poruchy srdečního rytmu) nebo vrozené vady. Tyto choroby se mohou vyskytovat i v dětském věku,“ vysvětluje kardiolog.
Stačí dodržovat 5 jednoduchých zásad
Pokud se ale dospělý člověk rozhodne žít zdravě, může spoustě problémů předejít, zlepšit kvalitu svého života a dožít se vyššího věku. Stačí přitom poměrně málo. Kroky k lepšímu zdraví může jednoduše udělat prakticky každý z nás.
„Existují epidemiologické studie, které jednoznačně prokázaly, že pokud člověk středního věku dodržuje 5 základních zásad zdravého životního stylu, může si prodloužit život ve zdraví až o 9 až 10 let. Ty zásady nejsou nic převratného – pravidelný pohyb, zdravá strava (zelenina, ovoce, rybí maso, olivový olej atd.), vyloučení kouření, nízký příjem alkoholu, udržování normální tělesné váhy,“ radí uznávaný odborník.
Jaká prevence je tedy nejlepší? Jak často bychom se měli věnovat pohybu a jak by měl vypadat náš jídelníček, pokud chceme riziko srdečních problémů snížit? „Nejlepší prevencí je pravidelné cvičení, alespoň 30 minut svižné chůze denně, mnohem lepší je ještě větší fyzická aktivita alespoň pár dní v týdnu. Dále udržování normální tělesné váhy, střídmost v jídle a pití alkoholu, vyhýbání se kouření. Strava, která připomíná stravu v zemích okolo středozemního moře, je nejvhodnější v prevenci kardiovaskulárních chorob,“ doporučuje kardiolog.
Běhání, posilování i sex jako prevence?
Tato slova potvrzují i mnohé odborné studie. Jeden vědecký tým například v roce 2015 publikoval výsledky výzkumu, do kterého bylo zapojeno přes 55 tisíc dospělých lidí od 18 do 100 let (průměrný věk byl 44). Během 15 let pozorování vědci zjistili, že ti lidé, kteří se pravidelně věnovali běhu, měli o 30 až 45 % nižší riziko kardiovaskulárních chorob a jejich odhadovaná délka života se díky tomu prodloužila až o 3 roky. A ti nejpoctivější, kteří se běhání věnovali dlouhodobě, měli riziko srdečních problémů až o 50 procent nižší oproti lidem, kteří neběhali vůbec.
K tomu, abychom předešli kardiovaskulárním problémům, přitom není nutné běhat „jako o život“. Podle zjištění vědců totiž ke snížení rizika úmrtí kvůli potížím se srdcem stačí i běhání v pomalejším tempu po dobu pouhých 5 až 10 minut denně. Vedoucí týmu ve studii zmínil, že doufá, že právě tato zjištění budou sloužit jako motivace třeba i pro zdravé jedince, kteří se ale aktivně nehýbou a vedou sedavý způsob života.
Běhání ale pochopitelně není jediná fyzická aktivita, kterou můžeme riziko kardiovaskulárních problémů snížit. Pomoct nám k tomu může například i posilování, ať už s vlastní vahou, nebo třeba činkami. V posilovně přitom nemusíš být od rána do večera.
Studie publikovaná v roce 2019 v žurnálu Medicine & Science in Sports & Exercise a provedená na vzorku téměř 12 600 osob přinesla výsledky, že riziko smrti v souvislosti se srdečními komplikacemi se snižuje právě i díky pravidelnému posilování (resistance training) po dobu jedné hodiny jednou týdně. A jednu hodinu týdně by si na své zdraví mohl najít každý z nás.
Poněkud netradiční, ale neméně zajímavou studii publikoval i tým vědců v roce 2016. Ten totiž zkoumal vliv sexu a kardiovaskulárních rizik u starších mužů a žen (nad 65 let). A výsledky byly více než překvapivé. Zatímco totiž u starších žen měl kvalitní sexuální život pozitivní vliv na riziko kardiovaskulárních chorob, u mužů tomu bylo právě naopak. Nejenže se podle vědců u mužů ve vyšším věku kvůli sexu riziko srdečních problémů nesnížilo, ale při sexuální aktivitě jednou či víckrát týdně bylo toto riziko dokonce skoro dvakrát vyšší než u starších mužů, kteří nebyli sexuálně aktivní.
Zásadní roli u sexu a rizika srdečních problémů pravděpodobně hraje právě věk. Jiná studie, která se zaměřila na muže ve věku od 45 do 59 let, totiž přinesla opačné výsledky. U této skupiny mužů měla pravidelná sexuální aktivita na jejich zdraví spíše pozitivní efekt. Další studie rovněž poukázala na to, že u mužů ve středním věku může být riziko srdečních problémů při pravidelném sexuálním styku sníženo.
Jaká strava je nejvhodnější?
Neméně důležitou součástí zdravého životního stylu je ale také strava. Jak zmínil přední český kardiolog Josef Kautzner, pro snížení rizika kardiovaskulárních problémů je vhodná tzv. středomořská dieta. Ta zahrnuje například ryby, čerstvou zeleninu a ovoce, celozrnné obiloviny (rýže, oves, ...), ořechy a semínka a zčásti drůbež, jogurty, sýry a vejce.
Vyvarovat bychom se naopak měli smaženým jídlům, tučnému masu, uzeninám, průmyslově zpracovaným potravinám nebo slazeným nápojům, které obsahují vysoké množství kalorií, ale tělu žádné živiny nedodají.
Příznivý vliv středomořské diety na zdraví potvrzuje například i tato studie, podle jejíž výsledků existují přesvědčivé důkazy o tom, že právě tímto způsobem stravování se dá srdečním problémům předejít nebo jejich riziko snížit. S těmito závěry korespondují i výsledky dalších studií.
Důležitá je však konzistence a vzorce dlouhodobého stravování, upozorňuje další výzkum. Jídlo může řadu rizik snížit, ale neexistuje žádná jedna zázračná potravina či jídlo, která nás přes noc všech rizik zbaví. A stejně tak můžeme říct, že když si výjimečně dopřejeme ne úplně zdravé jídlo, tak to nemusí nutně znamenat, že si zničíme zdraví. To, na čem záleží, je to, jak se stravujeme především z dlouhodobého hlediska. A hledět je třeba nejen na kvalitu, ale i na množství a velikost porcí. Ani zdravým jídlem bychom se totiž neměli přejídat.
Začít je snadné, vytrvat těžší
Pokud chceš tedy prospět svému tělesnému zdraví a snížit riziko, že srdečně cévní choroby jednoho dne postihnou i tebe, najdi si alespoň jednou nebo víckrát týdně čas na nějakou fyzickou aktivitu, ideálně například běh nebo klidně i svižnou chůzi. K tomu uprav i svůj jídelníček, který by měl být vyvážený a obsahovat dostatek zeleniny, ovoce, bílkovin, kvalitních sacharidů a tuků.
Od jednoho jídla ani jednoho tréninku ale nečekej zázraky. Pamatuj, že podstatné jsou zejména vzorce, podle kterých se chováme a stravujeme z dlouhodobého hlediska. Klíčem ke zdraví je konzistence, takže pokud se rozhodneš pro zdravý životní styl, nastav si jej tak (ať už sám/a, nebo s odbornou pomocí), aby pro tebe byl udržitelný a bylo v tvých silách v něm vytrvat.
Česká pornoherečka Stacy Cruz: V pornu jsem si splnila svůj sen (Rozhovor)
30. července 2019 v 16:14
