Co je to stanné právo a co znamená pro občany oblastí, kde je vyhlášeno?
Stanné právo, které vyhlásil prezident Vladimir Putin ve čtyřech zabraných ukrajinských oblastech, je teď hodně diskutovaným pojmem. Co to přesně je a co znamená pro občany oblastí, kde je vyhlášeno?
Stanné právo, které Putin vyhlásil v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, je obecně mimořádné opatření státní moci, kdy ve výjimečných případech, jako je například válka, občanské nepokoje či živelná katastrofa, dochází k potlačení některých lidských, civilních a občanských práv. To má za cíl zabránit a „odstrašit“ od páchání zločinu a udržet pokoj a kontrolu nad situací. Stručně řečeno jde o vojenské převzetí kontroly nad typicky civilními funkcemi, armáda je formálně ve vedení státu. Během stanného práva se obvykle používají vojenská pravidla a soudy i v případě civilních záležitostí.
V případech, že se stanné právo uplatní, se liší některé jeho aplikace stát od státu. Většinou však zpravidla dochází k omezení pohybu, jako je například zákaz vycházení po „večerce“, a zrušení aktivních civilních soudů. Stanné právo se vyhlašuje například po invazích a pohromách. Může být ale také aplikováno vládou v případě mimořádných nepokojů, počínající agrese, když nastane puč a podobně.
Stanné právo v naší historii
U nás stanné právo platilo během tzv. heydrichiády, kdy do úřadu zastupujícího říšského protektora nastoupil 27. září 1941 Reinhard Heydrich, aby potlačil sílící protinacistický odboj. Stanné právo znamenalo, že německé úřady mohly prostřednictvím takzvaných stanných soudů velmi rychle a přísně trestat činy narušující veřejný pořádek, bezpečnost a také hospodářský život. Ihned po svém nástupu nechal Heydrich v rámci něj popravit řadu uvězněných účastníků odboje a také komunisty. Toto první stanné právo skončilo až 19. ledna 1942. Avšak ne na dlouho.
Druhé stanné právo bylo aktivováno v den atentátu na Heydricha 27. května 1942, který provedli příslušníci československé armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Stanné právo vyhlášené v den atentátu trvalo až do 3. července 1942. Za druhého stanného práva nechala okupační správa v odvetě za atentát popravit asi 1600 obyvatel protektorátu.
Stanné právo po 2. světové válce a lidové soudy
„Hlavní úlohou poválečného trestního práva obecně bylo vypořádání se se všemi
zločinci, škůdci a kolaboranty z období protektorátu. O to se postaraly mimořádné
lidové soudy a Národní soud, zřízené dekrety z června roku 1945 a obdobné soudy na
Slovensku, zřízené nařízením z května téhož roku. Ty mimo jiné odsoudily k trestu
smrti téměř 800 lidí. Významnou změnou v oblasti trestního soudnictví bylo znovuzavedení porotních soudů a tzv. zlidovění československého soudnictví, čímž byla mimo jiné posílena činnost laického prvku,“ uvádí Dominik Danisz ve své diplomové práci o stanném právu.
Na osm hodin také platilo stanné právo v Praze v noci 23. na 24. srpna 1968. V roce 1990 pak byl institut stanného práva na našem území z trestního řádu odstraněn.
