Lidem byla vůbec poprvé podána transfuze krve, kterou vědci vypěstovali ve Velké Británii. Množství krve bylo menší než čajová lžička. Nyní se bude sledovat, jak se taková krev v těle chová.
Dnes se dá v laboratoři vypěstovat ledasco, například i krev. Dosud však taková krev nebyla doručena v transfuzi do těla lidí. Vědci z univerzity v Cambridgi podle studie nyní sledují kapky umělé krve, které jsou menší než čajová lžička a které poprvé v historii dostali do lidských organismů. Cílem vědců je, podle BBC, otestovat, jakým způsobem se bude „vypěstovaná“ krev chovat.
Výzkumníci však jedním dechem dodávají, že to, jestli bude mít lidstvo dostatek krve, bude vždycky záležet na počtu dárců. Motivací pro výrobu těchto krvinek z laboratoří je získat možnost vytvářet důležité vzácné krevní skupiny, jež se jen tak obstarat nedají.
Někteří pacienti, jejichž život je závislý na krevních transfuzích, například pacienti se srpkovitou anémií projevující se změnou tvaru červených krvinek a způsobováním nepříjemných oběhových příhod, tyto vzácné skupiny potřebují.
V čem je zakopaný pes? V tom, že pokud se krev přesně neshoduje, tělo ji začne odmítat a léčba selže. Tato úroveň odlišnosti ale zdaleka přesahuje dobře známé krevní skupiny A, B, AB a 0. Mluvíme například o krevní skupině Bombay, která byla objevena v Indii a jejíž skladové zásoby ve Spojeném království činí pouhé tři jednotky.
Jak to vzniklo
Projekt skupiny výzkumníků z univerzit v Bristolu, Cambridge, Londýna a Národního zdravotnického institutu se zaměřil na červené krvinky přenášející kyslík z plic do těla. Nejprve bylo darováno půllitru krve, z něhož byly pomocí magnetických kuliček vyloveny flexibilní kmenové buňky, u nichž je pravděpodobnost, že se stanou červenými krvinkami.
Buňky jsou proto v laboratořích povzbuzovány k růstu. Proces trvá asi 3 týdny. Z půl milionu kmenových buněk je možné vytvořit 50 miliard červených krvinek, které jsou filtrovány, aby se získalo 15 miliard červených krvinek ve správném vývoji k transplantaci.
„V budoucnu chceme vyrobit co nejvíce krve, takže ve své hlavě mám vizi místnosti plné strojů, které ji nepřetržitě vyrábějí z normálního dárcovství,“ uvedl profesor Ash Toye, autor studie z Bristolské univerzity.
Problémy
Vědci chtějí tuto krev testovat u deseti zdravých dobrovolníků, test zatím podstupují dva. Dostanou dvě 5–10mililitrové dávky s odstupem nejméně 4 měsíců. Jedna bude normální, druhá s vypěstovanou krví. „Nová krev“ byla pro sledování označena radioaktivní látkou, takže vědci jasně uvidí, jak dlouho se udržela v těle. Vzhledem k tomu, že normální červené krvinky vydrží asi 120 dní, předpoklad je takový, že laboratorní krvinky by mohly vydržet déle.
Jak to ale nakonec s celou studií dopadne, se nedá odhadnout. Odběr krve je vcelku drahá záležitost, nemluvě o celém výzkumu. Problém je také s kmenovými buňkami, které se výrobou krvinek vyčerpávají.
