Pachatel je podezřelý z trestného činu podvodu, hrozí mu až osm let vězení.
Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu, kterého se neznámý pachatel či pachatelé dopustili vůči devětatřicetileté ženě z Olomouce. Tu zaujala reklama na získání finančních prostředků, nakonec přišla o 2,4 milionu korun.
Mělo jít o obchodování na burze
Internetová reklama slibovala pomoc v těžké finanční situaci, žena o ni projevila zájem a ve formuláři vyplnila telefonní číslo. „Pár dnů nato přijala hovor od ženy mluvící rusky, která jí vysvětlila, že se jedná o obchodování na burze a současně ji přesvědčila, aby si do mobilního telefonu nainstalovala aplikaci, přes kterou zjistí, jak vše funguje,“ uvádí Týdeník policie vyjádření mluvčí policie Petry Vaňharové.
Žena se rozhodla pro první investici ve výši sto euro. Následně se jí ozval muž vydávající se za finančního poradce. Měl jí radit, do jakých komodit investovat. Žena se po pár dnech dočkala i prvního zisku ve výši několika euro, které obdržela na svůj bankovní účet.
Následovalo obchodování se zlatem a stříbrem. „V průběhu investování se žena měla podle finančního poradce dopustit údajné chyby, za kterou po ní požadoval platbu v řádu několika tisíc euro. Zároveň s ní firma ukončila smlouvu a mělo dojít k uzavření jejího účtu určeného k obchodování,“ uvedla mluvčí. Pod legendou dalších chyb žena odeslala na příslušný účet i další platby. Celkem přišla o více než 2,4 milionu korun. Podvodníkům hrozí 2 až 8 let vězení.
Jak se před podvodníky bránit?
Internetoví podvodníci mají řadu metod, jak z obětí vylákat peníze, patří mezi ně například vishing, phishing či spoofing. „Podvody jsou často založeny na principu telefonních hovorů, kdy se volající představí jako pracovník banky, který zjistil napadení účtu volaného. Fiktivní bankovní úředník vystraší různými tvrzeními osobu, které volá, a přiměje ji peníze z účtu převést na bankovní účet, který označí jako bezpečný. Tvrdí přitom, že se jedná pouze o dočasné bezpečnostní opatření,“varovalo policejní prezidium.
Policejní prezidium vydalo také seznam doporučení, jak se podobným podvodům vyhnout:
- Nereagovat na podobné hovory a nesdělovat žádné citlivé údaje ani bezpečností údaje z platební karty nebo přístupové údaje k online bankovnictví.
- Nesdělovat a nepřeposílat bezpečnostní kód, který přišel formou SMS zprávy.
- Myslet na to, že útočník dokáže napodobit jakékoliv telefonní číslo, odesílatele SMS zprávy, ale třeba i e-mailovou adresu.
- Nikdy nikomu podezřelému neumožnit vzdálený přístup do počítače.
- Během nebo po takovémto podezřelém hovoru si zaznamenat údaje, které útočník sdělil (jména, e-mailové adresy, čísla účtů, odkazy na webové stránky a tak dále).
