Zdražování obírá Čechy a Češky o výdělky. Životní úroveň se vrací do roku 2018.
Ceny zboží či služeb rostou rychleji než mzdy. To se odráží na takzvané „reálné mzdě“. Letos průměrnému českému zaměstnanci schází oproti předchozímu roku 40 000 korun, tedy 3300 korun měsíčně. Suma sumárum, Češi v roce 2022 zchudnou celkem o 170 miliard korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou má redakce Refresheru k dispozici.
Podle Víta Hradila, analytika společnosti Cyrrus, reálné mzdy ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta. Za celý rok jde o 8,3 procenta. Reálná kupní síla se tak vrátí zpět v čase do roku 2018, vypočetl analytik.
Hlavními důvody poklesu mezd vůči inflaci je rusko-ukrajinská válka a koronavirová pandemie. Jedním z důsledků války bylo podle Hradila omezení dodávek ruských fosilních paliv do Evropy a následný dramatický růst jejich ceny. Pandemie způsobila globální snížení nabídky, když se omezovaly výrobní a přepravní kapacity.
„Na tuto krizi reagovaly vlády a centrální banky razantním uvolněním hospodářských politik, když obyvatelstvu dopřávaly štědré podpůrné programy a snadný přístup k úvěrům. Opatření udržela zvýšenou poptávku, jejíž náraz na omezenou nabídku způsobil všeobecný růst cenové hladiny,“ uvedl Hradil. Pokles reálných mezd se tudíž neprojevuje pouze v Česku.
Češi oproti ostatním zemím OECD chudnou nejvýrazněji
Z analýzy společnosti Cyrrus dále vyplývá, že Česko aktuálně prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K reálnému zchudnutí dochází v drtivé většině sledovaných zemí, výjimkou je pouze Maďarsko.
V následujících dvou letech (mezi 2022 až 2024) se to podle analytika projeví růstem počtu krádeží, vyšší spotřebou alkoholu, nárůstem rozvodů, zhoršením vnímaného zdravotního stavu, přibýváním sebevražd, zvýšením podílu mladistvých mimo školu i zaměstnání a snížením důvěry ve vládu. Naopak se neočekává zhoršení úmrtnosti novorozenců, naděje dožití a četnosti vražd.
„Objektivně sice zažíváme zhoršení, ale nedostáváme se mimo kategorii jedné z nejlepších zemí k životu. Pokud nedojde k nějaké katastrofě, příští dva roky zůstaneme zemí, kde se dobře žije,“ uzavřel Hradil.
