Český zákoník práce v roce 2023 prochází rozsáhlými změnami. Které to jsou? Vysvětlujeme v našem přehledu.
Vyšší výplaty, zefektivnění podmínek práce z domova nebo řešení nerovnoměrného odměňování mezi muži a ženami. Rok 2023 je ve znamení legislativních novinek. Některé změny vstoupily v platnost již s úderem silvestrovské půlnoci, na jiné si počkáme až do poloviny roku. Shrnujeme klíčové body, které budou pro trh práce v roce 2023 zásadní.
Vyšší minimální a zaručená mzda
Minimální mzda se od začátku ledna zvýšila o 1100 korun měsíčně. To znamená, že nikdo by neměl dostávat méně než 103,80 koruny za hodinu práce a celkově by měsíčně neměl brát méně než 17 300 korun při práci na plný úvazek.
S minimální mzdou běžně stoupá i zaručená mzda. Ta se vyplácí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, přičemž jednotlivým profesím garantuje minimální výdělek. Z osmi stupňů zaručené mzdy se pro rok 2023 tentokrát zvedají jen dva z nich, a to ten nejnižší a nejvyšší. Nově budou činit 17 300 korun a 34 600 korun. Zbylé stupně se ponechají ve výši předchozího roku 2022.
Do první skupiny spadá například pomocnice a pomocníci v kuchyni či uklízečky a uklízeči. Ve veřejné sféře to jsou zaměstnankyně a zaměstnanci v první nebo druhé platové třídě. Do osmé skupiny patří například finanční a obchodní ředitel*ka, makléř*ka na finančním a kapitálovém trhu, náročné tvůrčí systémové práce a podobně. Ve veřejné sféře se jedná o lidi v 15. či 16. platové třídě.
Zaručená mzda od 1. 1. 2023:
| Skupina prací | Kč/hodinu | Kč/měsíc |
| 1. | 103,80 | 17 300 |
| 2. | 106,50 | 17 900 |
| 3. | 117,50 | 19 700 |
| 4. | 129,80 | 21 800 |
| 5. | 143,30 | 24 100 |
| 6. | 158,20 | 26 600 |
| 7. | 174,70 | 29 400 |
| 8. | 207,60 | 34 600 |
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Dovolená a jiné výhody pro dohodáře
MPSV také počítá s novelou o změnách v oblasti dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Očekávaná účinnost novely se datuje na první polovinu roku, zatím je ale ve fázi projednávání. Návrh předpokládá, že práce na dohodu se více přiblíží klasickému pracovnímu úvazku.
Zásadní novinkou pro dohodáře je nárok na dovolenou. K tomu je ale potřeba splnit zákonné podmínky: pracovněprávní vztah musí trvat nepřetržitě alespoň čtyři týdny (přesněji 28 dní v roce), zaměstnanec zároveň musí odpracovat alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby.
Právo bude mít nově i na příplatky za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a o víkendu. Přiznán mu též bude nárok na překážky v práci na straně zaměstnavatele. Lidé s pracovní dohodou by také měli nárok na ošetřovné neboli pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dní za rok.
Zaměstnavatelé jim také budou muset nově písemně rozvrhovat týdenní pracovní dobu. Podobně jako zaměstnanci v klasickém pracovním poměru musí i zaměstnanci na dohodu znát svůj rozvrh minimálně jeden týden dopředu.
Podpora zaměstnanců starších 55 let
Stát se nyní pokouší také o vytvoření motivujících podmínek pro práci v předdůchodovém, případně i v důchodovém věku. Od července roku 2023 by tak podle novely zákoníku práce měli lidé, kteří dovrší věku 55 let, platit nižší sociální pojištění. To jim má zvýšit čistý výdělek před odchodem do důchodu.
Návrh pomůže i těm seniorům, kteří již starobní důchod pobírají, ale zároveň k tomu pracují nebo podnikají. „Pokud naopak někdo uvažuje o předčasném důchodu, je žádoucí ho motivovat, aby v ekonomické aktivitě ještě pokračoval (i v případě, že už žádost o předčasný důchod podal, může výplatu odložit), například právě formou zkráceného úvazku,“ uvádí resort práce.
U některých profesí se může věk k odchodu do důchodu i snížit, a to až o pět let. Týká se to zejména zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů. Konkrétní podmínky k čerpání brzkého důchodu zveřejnilo ministerstvo na svých webových stránkách.
Zřízení datové schránky pro živnostníky
Vláda chce posílit elektronickou komunikaci mezi státem a svými občany. Od ledna do března proto stoupne počet zřízených datových schránek o 2,2 milionu na zhruba 3,9 milionu. Od nového roku je totiž povinná pro všechny živnostníky, nadace a spolky. Stát jim datovou schránku zřídí sám, přístupové údaje jim pošle poštou.
Skrze „datovku“ lze podat daňové přiznání, zažádat o výpis z rejstříku trestů, získat výpis bodů řidiče nebo například zaslat omluvenku dítěti do školy. V původním plánu se počítalo s tím, že ji stát automaticky zřídí všem osobám, které se státem komunikují elektronicky, tedy skrze bankovní identitu nebo eObčanku. Návrh zahrnující občany i mimo živnost ale nakonec neprošel.
Home office vyjde firmám dráž
Během pandemie koronaviru vyvstala otázka rozšíření práce na dálku na co nejvíce zaměstnanců. Nově to bude možné díky zákonné úpravě. Předpokládá to mimo jiné i evropská směrnice, která sladění osobního a pracovního života po členských státech vyžaduje. Unijní pravidla by měla v Česku – obdobně jako v ostatních evropských zemích – prakticky fungovat už letos v srpnu.
Snadnější přístup k home officu budou mít zejména zaměstnanci pečující o dítě do 15 let nebo těhotné zaměstnankyně. Pokud budou práci na dálku vážně bránit provozní důvody nebo povaha práce, zaměstnavatel to musí písemně odůvodnit.
S uceleným systémem práce z domova nově přichází také nárok zaměstnanců na finanční příspěvky. Návrh české vlády totiž předpokládá, že by zaměstnavatel měl svým lidem pracujícím v home officu proplácet paušál ve výši 2,80 koruny za každou hodinu práce. To má pokrýt náklady zaměstnance na plyn, elektřinu, vodu, odpad. Uvedená částka bude daňově uznatelná a měla by být každý rok valorizována.
V inzerátech se povinně budou uvádět mzdy
Další opatření, které v Česku nabyde platnosti nejspíš v první polovině roku, vychází z evropská směrnice o stejné odměně za stejnou či rovnocennou práci. Česká vláda počítá s několika návrhy, které schválila již před Vánoci. Zaměstnavatelé už brzy budou muset v inzerátech na pracovní pozice uvádět také výdělek. Doložky ve smlouvě o mlčenlivosti o výši mzdy (v soukromém sektoru) či platu (od státu, kraje či obce) by se též měly zrušit.
Povinné zveřejňování mezd v inzerátu zavedlo Slovensko již od roku 2018. Nicméně na tomto příkladu se ukázalo, že zveřejňování mzdy zde k transparentním podmínkám paradoxně nevede. Slovenské firmy totiž zákon často obchází tím, že uvedou minimální mzdu nebo nižší mzdové rozpětí, než ve skutečnosti pracovní pozice nabízí.
