V našem rozhovoru s Jiřím Kolínem ze skiareálu Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně se dozvíš vše, co tě kdy zajímalo o práci lanovkáře.
Jiří Kolín pochází z rodiny lanovkářů. Po úspěšném dokončení studia na vysoké škole se rozhodl, že bude v „rodinném řemesle“ pokračovat a zakotvil ve skiareálu Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně. Začínal jako staničník a postupně se vypracoval na pozici manažera provozu lanových drah. S Jiřím jsme si povídali o tom, co je náplní jeho práce, co dělají lanovkáři přes léto, ale třeba také o tom, jak se postupuje v případě, když se lanovka s cestujícími zasekne ve vzduchu.
Jak dlouho už tuto práci děláte?
Dlouho, už je tomu 20 let.
Musel jste vystudovat speciální školu?V době, kdy jsem do této práce nastupoval, žádná škola zaměřená na obsluhu lanovek v Česku neexistovala. Dnes už je tomu jinak a přímo zde ve Vrchlabí existuje učební obor zaměřený právě na lanovky a vleky. Já jsem to v podstatě odkoukal od táty, od 14 nebo 15 let jsem ve Špindlerově Mlýně pracoval jako brigádník. Po skončení průmyslovky jsem vystudoval technickou fakultu a následně nastoupil do skiareálu. Začínal jsem jako staniční LD a postupně se vypracoval na pozici manažera provozu lanových drah.
Co je náplní vaší práce?Mám na starost provoz lanových drah a vleků u nás ve špindlerovském skiareálu. Musím zajistit, aby vše fungovalo po technické stránce, což znamená údržby, opravy, výměny vadných dílů nebo modernizace zařízení. Ale také mám na starost legislativní část provozu, což jsou nejrůznější kontroly, revize a prohlídky.
Jak často se provádí kontrola lanovek?
Kontroly jsou přesně dané vyhláškou, normami a pokyny k údržbě té dané lanovky, které vydává výrobce. To vše se musí dodržovat. Jsou tedy denní kontroly, při nichž sledujeme běžné věci, které lze mnohdy zkontrolovat i pouhým okem či jednoduchým měřením. Pak jsou různé týdenní, čtrnáctidenní, měsíční kontroly, roční kontroly, ale třeba i takové, které se odvíjí od počtu najetých hodin nebo let.
Jak vypadá váš běžný den?
Pokud všechno šlape, jak má, tak doháním resty týkající se administrativy. Ale to se moc často nestává. V provozu máme 6 lanovek a 12 vleků, jsou to všechno složitá technická zařízení, takže jsem často v terénu a řeším, co se v provozu vyvrbí.
A jak to mají vlekaři, kteří přímo obsluhují klienty?
Podle toho, o jaký typ lanovky se jedná, máme na každé stanici jednoho nebo dva zaměstnance. Ti se rozdělují na staniční a strojníky. Staniční pracují na vratných stanicích, mají na starost kontrolu nástupu a výstupu klientů, údržbu výstupiště a nástupiště, kontrolu technického stavu stanice apod. Strojníci pracují v poháněcí stanici, provádí předprovozní kontroly, zkušební chod, jednotlivé předepsané kontroly a následně při provozu zajišťují co nejplynulejší provoz lanové dráhy.
Plat je opravdu těžké komentovat, je tam hodně proměnných (...). Mohl by se pohybovat od 22 tisíc po 45 tisíc.
