Všichni to tak nějak podvědomě tušíme, ale hodí se mít to podložené čísly. O čem je řeč? O klimatu. A také o tom, že když budou města o něco zelenější, zamezí se tím mimo jiné i úmrtí lidí. Podle nového výzkumu by navýšení zelených ploch o 30 % snížilo teplotu ve městech o 0,4 °C, což by také pomohlo snížit počet úmrtí v souvislosti s vedry téměř o 40 %. Informuje o tom The Guardian.

Čti také

„Přes slzy v očích jsem neviděla. Vstala jsem, došla do cíle a dostala za pět.“ Příběhy lidí, kteří si nesou trauma z tělocviku„Přes slzy v očích jsem neviděla. Vstala jsem, došla do cíle a dostala za pět.“ Příběhy lidí, kteří si nesou trauma z tělocviku

Autorka výzkumu Tamara Iungman z Barcelona Institute for Global Health řekla, že zvyšování teplot ve městě, způsobené klimatickou změnou, je potřeba urgentně vyřešit. „Už víme, že teploty ve městech lidem vážně škodí. Způsobují srdeční příhody, posílají lidi do nemocnicí a v některých případech je i zabíjí,“ řekla Iungman.

„Více než polovina lidí na světě žije ve městech, takže stromy budou mít zásadní význam pro zvýšení odolnosti městských oblastí vůči změně klimatu a zlepšení městského prostředí. Městské stromy přinášejí mnoho dalších výhod než jen adaptaci na změnu klimatu: mnoho studií ukazuje, že už jen pohled na stromy a jejich vůně prospívají zdraví a pohodě a zvyšují městskou biodiverzitu,“ doplnil její slova Yadvinder Malhi, profesor ekosystémových věd na Oxfordské univerzitě, který se na studii nepodílel.

Nechceme bourat domy, vzkazují vědci

O cíl 30 % zeleně se pokouší mnoho evropských měst, ale ne všude se to daří. V Rumunsku, kde kvůli vedrům zemřelo 32 lidí na 100 tisíc obyvatel, pokrývají stromy jen 7 % plochy, v portugalském Lisabonu jen 3,6 % a v Barceloně 8,4 %. Oproti tomu si lépe vede Londýn (15,5 %) a Oslo (34 %).

Čti také

Jaké je nejhezčí místo Moravskoslezského kraje? Hlasuj v anketěJaké je nejhezčí místo Moravskoslezského kraje? Hlasuj v anketě

Podle spoluautora studie Marka Nieuwenhuijsena není ale nutné bourat domy a měnit parcely v parky. Upozorňuje spíše na to, že města mají většinou dost prostoru, kde by mohly být stromy vysázeny. Teď už jen záleží na volených zástupcích lidu, jestli apel vědců vyslyší, nebo jej budou ignorovat.