Jeho majitel připisuje dlouhověkost lidské stravě a klidnému, mírumilovnému prostředí.
Před dvěma týdny získal titul nejstaršího psa na světě Spike, míšenec čivavy z amerického Ohia. Dlouho se z něj ale neradoval. Nově je nejstarším známým žijícím psem Bobi z Portugalska.
Bobi překonal nepřízeň osudu
Bobiho, kterému je od 2. února rekordních 30 let a 267 dní, vyhlásila Guinnessova kniha rekordů nejen nejstarším psem na světě, ale i nejstarším psem v historii. Překonal tak téměř sto let starý rekord. Předchozí nejstarší pes vůbec, Bluey (1910–1939), byl australský dobytkářský pes a dožil se dvaceti devíti let a pěti měsíců.
Bobi žije celý svůj život ve vesnici Conqueiros v portugalském okrese Leiria s rodinou Costových. Řadí se k lokální rase Rafeiro do Alentejo, plemenu hlídačů dobytka. Průměrná délka života tohoto plemene se obvykle pohybuje mezi dvanácti až čtrnácti lety.
Bobi se narodil 11. května 1992 u rodiny Costových. Datum narození se ověřilo třeba u tamní veterinární stanice, kde byl Bobi v roce 1992 registrován. Datum narození potvrdil i Národní svaz veterinárních lékařů.
Bobiho osud přitom nebyl od začátku vůbec jednoduchý. Popsal ho Leonel Costa, kterému bylo v době psova narození pouhých osm let: „Bohužel v té době se u starších lidí, kteří nemohli mít doma více zvířat, považovalo za normální zahrabat zvířata do díry, aby nepřežila,“ vyprávěl Leonel. Fenka Gira, kterou Costovi měli, porodila čtyři štěňata v dřevníku. O den později se jich rodiče Leonela chtěli rychle zbavit. Fenka Gira byla tou dobou pryč. Costovi si ale nevšimli, že jedno mládě v dřevníku nechali.
Leonel a jeho bratři po pár dnech zpozorovali, že Gira do dřevníku stále chodí. Rozhodli se ji pozorovat a zjistili, že jedno ze štěňat tam stále je. Sourozenci se rozhodli, že o jeho přítomnosti nikomu nic neřeknou. „Věděli jsme, že až pes otevře oči, rodiče ho už nepohřbí,“ uvedl Leonel. A přesně to se stalo. Když rodiče Bobiho objevili, bylo už pozdě. Štěně se tak stalo součástí rodiny.
A že si života užívá, dnes dokazuje jeho dlouhověkost. Tu Costa přisuzuje tomu, že Bobi žije v klidném, mírumilovném prostředí daleko od města. Netají se ani tím, že Bobi vždy jedl potravu určenou pro lidi. „Co jsme jedli my, jedl i on. Dostával i psí konzervy nebo kusy masa, neváhal si ale brát i z našeho jídla,“ uvedl.
Po zdravotní stránce se Bobi těší relativně bezproblémovému životu. Leonel se o něj strachoval jen jednou, v roce 2018, kdy psa hospitalizovali kvůli náhlým problémům s dýcháním. Z nich se ale dokázal zotavit. „Chodíme s ním na pravidelné prohlídky a vyšetření vždy ukázala, že se mu na jeho pokročilý věk daří dobře,“ doplnil Leonel.
Že by mohl být Bobi nejstarším psem na světě, si dlouho neuvědomoval. Zvířata se v jejich rodině prý vždycky dožívala vysokého věku. Například jeho matka Gira zemřela v osmnácti, další pes Chicote se dožil dvaadvaceti let. „Vnímáme to jako normální důsledek jejich života. Bobi je ale v tomto směru jedinečný,“ uzavřel.
