Uplynuly tři měsíce od chvíle, kdy se atmosféra pro LGBTQ Čechy a Slováky doma změnila. Zjišťovali jsme, zda politici za čtvrt roku zapomněli, že jsou tu stále lidé, kteří nemají rovná práva a potřebují ochranu.
V polovině října minulého roku, po homofobní vraždě dvou Slováků v Bratislavě, nabrala diskuse o LGBTQ právech a jejich ochraně na intenzitě. Lidé se začali bát a ve veřejném prostoru zesílily hlasy za rovná práva a ochranu, kterou požívá i zbytek společnosti.
Postoje politiků k manželství pro všechny, ochraně před předsudečným násilím či zrušení povinné kastrace, jež mají politici ve svých rukou, se pro mnoho lidí staly ukazatelem toho, jak moc jejich zastupitelům na životech LGBTQ lidí záleží. A také toho, co jsou ochotni udělat, aby se to, co se stalo v Bratislavě, už nikdy neopakovalo.
Na protestech, které vražda dvou mladých lidí v obou zemích spustila, opakovaně zaznívalo, že prázdná slova a vyjadřování upřímné soustrasti život LGBTQ lidí nijak nezlepší. Skutečnou váhu mají činy, kterými může politická reprezentace skutečně dokázat, že za lidmi skutečně stojí. V rámci těchto postojů vznikla také výzva Společně proti nenávisti, kterou vytvořil spolek Prague Pride. Zaměřuje se na tři oblasti:
1) Změnu trestního zákoníku tak, aby zajistil, že LGBTQ lidé jako jedna ze skupin ohrožených předsudečnou trestnou činností získají zcela totožnou ochranu jako ostatní skupiny, které již dnes trestní zákoník chrání.
2) Schválení zákona o manželství pro všechny, který je předložen ve sněmovně.
3) Okamžité přijetí legislativy, která zastaví povinnost znemožnění reprodukční funkce (kastrace) trans lidí pro účely úřední změny pohlaví.
I přesto, že by se mohlo zdát, že se tři měsíce po tragédii na vše zapomnělo a LGBTQ témata z veřejného prostoru zmizela, není to tak. Pod výzvu vládě a Parlamentu se dodnes podepsalo přes 23 tisíc lidí. Spolky celou tu dobu předkládaly výzvu předsedům a předsedkyním politických stran a dalším politikům a političkám ze stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.
„Uplynulé měsíce vnímáme jako aktivizační. Podařilo se nám dostat požadavky výzvy Společně proti nenávisti k zástupcům a zástupkyním politických stran i premiérovi České republiky. O konkrétních krocích výzvy a nerovnostech LGBT+ lidí, jejich rodin a dětí se začalo více mluvit napříč společností. Česká republika může velmi jednoduše sociální i právní nerovnost statisíců LGBT+ lidí napravit. Vše zůstává v rukou politiků a političek,“ uvedla Lucia Zachariášová z týmu výzvy Společně proti nenávisti.
Co na to politici
Už na samotném manželství pro všechny se vláda nedokáže shodnout. Dohodu blokuje KDU-ČSL, ale také samotný premiér Petr Fiala, který diskusi svádí ke své víře. Minulý týden se proto Refresher na tiskové konferenci čtveřice nejvyšších ústavních činitelů při příležitosti zvolení Petra Pavla ptal, zda s novým prezidentem Pavlem probírali i zákon o manželství pro všechny. Ani s Pavlem se totiž Fiala neshodne.
Dle Zachariášové je právě zvolení Petra Pavla jasným signálem Parlamentu České republiky ke směřování naší země, jelikož je pro něj rovnoprávnost lidí ve společnosti a také manželství pro všechny jednou z priorit.
„Je to důležité pro veřejnou diskusi, pro chápání věcí, ale v kontextu politického vnímání není manželství pro všechny otázkou, která by rozdělovala vládní koalice a strany. Teď třeba budu mluvit za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09, pozn. red.). Je to otázka etická, hodnotová, ve které dáváme našim poslancům a členům volnost hlasování a volnost rozhodnout se podle vlastních hodnot a svědomí. Není to něco, co by nás rozdělovalo, ale je to věc, k níž probíhá diskuse i uvnitř naší strany, tak jako v celé společnosti. Každý poslanec má možnost hlasovat a rozhodovat se podle svého svědomí, hodnot a víry,“ uvedl na otázku premiér Petr Fiala (ODS).
To, že diskuse jako uvnitř koalice probíhá i v celé společnosti, není tak úplně pravda. V Česku podporuje manželství pro všechny 65 % obyvatel, a panuje tak shoda většinová. Česko je také sekulární zemí s jedním z největších počtů ateistů na světě. Otázka a odkazy na víru jsou proto v souvislosti s většinovou společností minimálně diskutabilní.
Svůj hlas naopak přislíbil předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan, jenž vyjádřil podporu všem požadavkům výzvy a zároveň zopakoval, že ve STAN jsou připraveni schválit manželství pro všechny. Ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů, Ivan Bartoš, zdůraznil kromě podpory všech bodů výzvy také nutnost zařadit předsudečné trestné činy mezi tzv. eurozločiny.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) opakovaně vyjádřil zájem o témata týkající se LGBTQ lidí a přislíbil, že podnikne konkrétní kroky k tomu, aby byl předložen návrh zákona, jenž by ochránil skupiny lidí, kteří jsou ohroženi předsudečně trestnou činností, mezi nimiž jsou i LGBTQ lidé, jejichž ochrana není nijak ukotvena v trestním zákoníku.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková podporuje všechny tři požadavky výzvy a přislíbila podniknutí konkrétních kroků k tomu, aby se naplnění požadavků výzvy přiblížilo.
O všem ale stejně nakonec rozhodnou poslanci a poslankyně. Refresher se všech zeptal, zda vnímají homofobní vraždu jako spouštěč, který by měl vést k rovnosti v podobě naplnění bodů výzvy. U poslanců, kteří byli předtím proti, jsme se ptali, zda po události nezměnili názor. Podívej se, jak odpovídali.
