Viceprezidentka Kamala Harris oznámila v projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci, že Spojené státy americké přijaly stanovisko, že Ruská federace spáchala a nadále páchá na území Ukrajiny zločiny proti lidskosti a že poženou Moskvu k odpovědnosti.
Spojené státy americké formálně rozhodly, že Ruská federace páchá v rámci války na Ukrajině zločiny proti lidskosti a jsou připraveny hnát agresora k odpovědnosti, uvedla v rámci svého projevu na sobotní mnichovské bezpečnostní konferenci viceprezidentka USA Kamala Harris.
Rusko je dle stanoviska USA odpovědné za „rozšířený a systematický útok“ proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu, přičemž citovaly důkazy o popravách, znásilňování, mučení a násilných deportacích. Nezřídka byly tyto činy páchány i na dětech, informoval server Politico. „Jejich činy jsou útokem na naše společné hodnoty a na naši lidskost,“ dodala Harris.
Refresher již o tom, jak museli ukrajinští obyvatelé trpět pod „bičem“ ruské armády a jejích žoldáckých sil, informoval, když citoval zprávu lidskoprávní organizace Amnesty International. Ta zjistila, že ruský režim násilně přesouval a deportoval civilisty z okupovaných oblastí Ukrajiny, ti museli procházet jakýmsi systémem „filtrace“, z něhož často vyplynulo svévolné zadržování nebo mučení.
V rozporu s mezinárodním právem byly ukrajinské děti z okupovaných území násilně oddělovány od svých rodičů. Dělo se tak nejen v Mariupolu, ale i v Charkovské, Záporožské, Luhanské nebo Chersonské oblasti. „Nikdo nebyl ušetřen, dokonce ani děti. Ruská odsouzeníhodná taktika násilných přesunů a deportací je válečným zločinem. Amnesty se domnívá, že musí být vyšetřena jako zločin proti lidskosti,“ uvedla tehdy generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard.
Rusové často nešli pro ránu daleko. Kromě fyzického bití měly být oběti vystavovány i elektrošokům a výhrůžkám smrtí, měla jim být odepírána potrava a jejich svoboda byla narušována i vězněním v nebezpečných podmínkách, například v přeplněných zařízeních.
Harris však zmiňovala hlavně ty celosvětově známé zločiny, kterými je například popravování civilistů v Buči nebo sexuální napadení čtyřleté dívky ruským vojákem. Administrativa prezidenta Bidena proto bude nadále pokračovat v podpoře Ukrajiny, například i pomocí s vyšetřováním těchto zločinů. „Shodněme se všichni, jménem všech obětí, známých i neznámých: spravedlnosti musí být učiněno zadost,“ dodala.
Vojenská podpora bude pokračovat
Harris následně v rozhovoru s německým předsedou konference Christophem Heusgenem ujistila přítomné, že se finanční prostředky k obraně dostanou k Ukrajincům, přestože republikáni nyní řídí Sněmovnu reprezentantů a nechali se slyšet, že „žádné bianko šeky vystavovat nebudou“.
„Stačí se podívat, kde jsme byli před rokem a kde jsme dnes,“ uvedla dle CNN s odkazem na zbraně, které USA poskytly Ukrajině – včetně protiletadlových střel Stinger, tanků Abrams, vysoce pohyblivých dělostřeleckých raketových systémů a rakety Javelin. „Naší prioritou je zajistit sílu Ukrajiny na bojišti. A to je náš závazek,“ řekla.
Dne 24. února to bude rok od napadení Ukrajiny ze strany Ruské federace, které si vyžádalo obrovské ztráty. Čísla nejsou ani nemohou být stoprocentně potvrzena, hovoří se však minimálně o 100 tisících mrtvých vojáků na obou stranách.
Ukrajina se však prozatím dokázala ubránit a několikrát i zatlačit mnohem většího agresora, a to i přesto, že jí chyběly (a nadále chybí) nejmodernější zbraně. Ty v posledních měsících suplují zejména státy NATO, konkrétně Británie a USA.
Nutno však podotknout, že se nejedná pouze o zbraně, které Ukrajincům chybí. Situace není nejlepší zejména s municí, která na východní obranné linii opravdu chybí. Obránci proto musí počítat každou střelu.
