Od vypuknutí války na Ukrajině a s ní související uprchlické krize v pátek uplyne rok. Kolik peněz dosud Česko přispělo na pomoc Ukrajincům a Ukrajinkám? Zeptali jsme se ministerstva financí.
Ruská invaze na Ukrajinu začala loni 24. února. Ministerstvo financí v dubnu odhadovalo, že celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny vyjdou na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Redakce Refresheru zjišťovala, nakolik se predikce resortu naplnily.
Přesnou částku, kterou stát dosud přispěl na pomoc Ukrajincům a Ukrajinkám v Česku, ministerstvo financí neuvedlo z důvodu režimu utajení. Celoroční náklady však přesáhly minimálně 25 miliard korun.
„Za MF můžeme sdělit, že výdaje státního rozpočtu a samospráv (tzn. stát, obce a kraje – pozn. redakce) na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci ledna celkem 25,7 miliardy Kč + nevyčíslené (z důvodu režimu utajení) dopady v podobě materiální pomoci,“ vypočítal pro Refresher mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.
Sociální dávky, zdravotní péče, ubytování
Jenom ze státní kasy šlo na pomoc válečným uprchlíkům 24 miliard korun. Tato částka odpovídá zhruba 1,2 procenta celoročních výdajů ze státního rozpočtu v uplynulém roce.
„Náklady na zvládnutí uprchlické krize se neplatí ze žádné konkrétní daně a stejně jako většina výdajů státního rozpočtu jsou financovány příjmy aktuálního státního rozpočtu,“ uvedl zástupce ministerstva financí. „Pro pokrytí těchto výdajů je ve státním rozpočtu zajištěno dostatečně flexibilní množství prostředků ve vládní rozpočtové rezervě, které budou případně uvolňovány dle aktuální potřeby,“ dodal.
Resort financí upozornil na to, že kolem 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny začalo po svém příjezdu v Česku pracovat. Poskytnutá pomoc uprchlíkům se tak začíná vracet na jejich odvodech.
Největší položkou byly sociální humanitární dávky, za které stát vyplatil 9,7 miliardy korun. Náklady na zajištění zdravotní péče se odhadují na 4,9 miliardy korun. Na ubytování příchozích uprchlíků do Česka se poslala celková částka 4,5 miliardy korun.
Peníze se přerozdělily také na výplaty zaměstnancům, kteří byli přijati za účelem pomoci uprchlíkům. Z rozpočtu se „ukrojily“ i finance na zajištění bezplatné dopravy a vzdělávání ve školách pro Ukrajince a Ukrajinky.
Jednotlivé částky se dozvíš v následující tabulce:
| Největší výdajové položky spojené s ukrajinskou uprchlickou krizí v Česku | Částka na rok |
| Sociální humanitární dávky | 9,7 miliardy Kč |
| Zajištění zdravotní péče | 4,9 miliardy Kč |
| Výdaje spojené s ubytováním | 4,5 miliardy Kč |
| Výdaje na výplaty související s uprchlickou krizí | 1 miliarda Kč |
| Bezplatná doprava, kompenzace dopravcům a další náklady v oblasti přepravy | 0,3 miliardy Kč |
| Posílení financování školství – např. tlumočníci, asistenti, výukové pomůcky | 0,8 miliardy Kč |
Zdroj: Ministerstvo financí
Pomoc se vrací na odvodech
Jak jsme tě dříve informovali, ministerstvo vnitra od vypuknutí války na Ukrajině vydalo 488 200 víz k ochraně. Většinu z nich získaly ženy a děti. Část z uprchlíků se už ale vrátila do vlasti. Lidé s vízem k ochraně mohou v Česku pobývat až rok. Zároveň se jim otevírá přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Resort financí upozornil na to, že kolem 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny začalo po svém příjezdu v Česku pracovat. Poskytnutá pomoc uprchlíkům se tak začíná vracet na jejich odvodech. „Ze státu plynou a budou plynout příjmy z daní a sociálního a zdravotního pojištění, čímž se budou umenšovat náklady na zvládnutí uprchlické krize,“ vysvětlil Fous pro Refresher.
Kromě vládních zásilek se na darech podílejí i jednotlivci, organizace a firmy. Jen během prvních 14 dní přispěli Češi a Češky dvě miliardy korun. A pokračují v tom dál.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno řekl, že uprchlíci do konce loňského roku zaplatili státu na odvodech v součtu osm miliard korun. Z toho čtyři miliardy představovaly odvody do zdravotního pojištění.
Podzimní výzkum agentury PAQ Research navíc ukázal, že zaměstnanost uprchlíků roste. Většinou pracují na plný úvazek. I přes vyšší kvalifikaci vykonávají často pomocné a manuální práce. Překážkou jsou peníze a nedostatek času. Experti doporučují mimo jiné posílit jazykovou výuku, urychlit uznávání vzdělání a zajistit dostatek míst ve školkách, aby se do práce mohli zapojit rodiče malých dětí.
Stát i občané přispívají v humanitárních sbírkách
Vedle peněz na zvládání uprchlické vlny stát pravidelně poskytuje Ukrajině i materiální a humanitární pomoc. Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá pro ČTK uvedla, že resort za uplynulý rok poslal dary přímo na Ukrajinu v hodnotě 125 milionů korun.
Dalších 25 milionů korun poslalo vnitro UNHCR na zajištění základních potřeb a stabilizaci běženců, kteří před válkou uprchli do Moldavska. Na zdravotnický materiál připadlo 20 milionů korun. Konkrétně šlo o devět dodávek materiálu, mimo jiné pomůcky k ošetření popálenin či krevní vaky.
– Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR): na přímou podporu vnitřně vysídlených obyvatel na Ukrajině a na podporu přijímacích kapacit pro ukrajinské uprchlíky v Moldavsku,
– Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC): na podporu zdravotní péče na Ukrajině,
– Dětský fond OSN (UNICEF): na podporu ukrajinských dětí,
– Světový potravinový program (WFP): na zajištění potravin pro vysídlené a nejvíce postižené obyvatele Ukrajiny.
Zdroj: Ministerstvo vnitra
Kromě vládních zásilek se na darech podílejí i jednotlivci, organizace a firmy. Jen během prvních 14 dní přispěli Češi a Češky dvě miliardy korun. A pokračují v tom dál. Na konci roku 2022 se přes charitativní organizace a veřejné sbírky vybraly přes čtyři miliardy korun na pomoc válkou postižené Ukrajině.
Až 55 miliard na zbraně
Česko dosud Ukrajině darovalo také zbraně. Nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády stát vyčíslil asi na 4,8 miliardy korun. Z bezpečnostních i taktických důvodů vláda rozsah pomoci nekonkretizuje, nicméně podle dostupných informací poslala na Ukrajinu hlavně munice či ruční palné zbraně. Vedle toho přispěla také těžkou technikou včetně tanků nebo bitevních vrtulníků.
„Postup Západu musí být jednotný a účinný. To znamená, že naše kolektivní pomoc Ukrajině bude nejen nadále pokračovat, ale že ji urychlíme a navýšíme, ať už jde o dodávky munice, náhradních dílů, nebo oprav techniky,“ uvedla dříve ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Na zásobování ukrajinské armády se ale podílí hlavně soukromé české firmy v rámci své výroby. Loni vyvezly vojenský materiál za více než 50 miliard korun. Včetně pomoci státu tak suma vynaložená na zbraně čítá necelých 55 miliard korun.
