Přinášíme přehled o tom, jak válka na Ukrajině zahýbala světem sportu.
Od ruské invaze na Ukrajinu uplynul rok a dění ve světě otočil zcela naruby. Jinak tomu není ani v oblasti sportu. Poté, co zemi napadlo Rusko, se řada ukrajinských sportovců a sportovkyň rozhodla zapojit do obrany země. A mnoho jich přišlo i o život.
Určitou daň – i když ne tu nejvyšší – za válčení platí také sportovci z Ruska, kteří se často nemohou účastnit vrcholných akcí. Některé výrazné tváře ruského sportu invazi veřejně odsoudily, jiné otevřeně vyjadřují podporu Vladimiru Putinovi.
A aktuální debata se vede o tom, zda by Rusové a Rusky měli startovat na olympijských hrách v roce 2024.
Do bojů se zapojili boxeři, biatlonisté i baletky
V čele ukrajinských sportovců, kteří se okamžitě po ruském vpádu na Ukrajinu vyjádřili, byl samozřejmě bývalý boxer Vitalij Kličko, který od roku 2014 vykonává funkci starosty Kyjeva, hlavního města.
„My v Kyjevě zajišťujeme fungování kritické infrastruktury hlavního města. Děláme vše pro ochranu našeho města. Vytrvalost a odhodlání. Jednota a chladná mysl! Jen tak přežijeme! Sláva Ukrajině,“ napsal na sociální sítě 24. února k videu, na kterém je zachycený společně se svým bratrem Vladimirem, rovněž bývalým boxerem, jenž narukoval do vojenských záloh.
Do rodné země se kvůli bojům vrátil dvojnásobný olympijský vítěz v boxu Vasyl Lomačenko, do armády se přihlásil i amatérský mistr světa v tomto sportu, Oleksandr Usyk.
Nejsou to ale jen boxeři, kdo se rozhodl pomoci s obranou země v boji s Ruskem.
Hrdinové se našli například z řad tenistů. K aktivním zálohám ukrajinské armády se přidal bývalý hráč Sergej Stachovskij, vítěz čtyř singlových a čtyř deblových turnajů a také přemožitel Švýcara Rogera Federera na Wimbledonu v roce 2013. „Doufám, že nebudu muset použít zbraň. Ale když to bude potřeba, udělám to,“ nechal se slyšet.
Zemi se rozhodla bránit i baletka kyjevské národní opery Lesja Vorotnyk, která neváhala a hned v březnu vyměnila baletní střevíce za vojenskou výstroj, podobně jako její kolega Oleksij Potiomkin. Výrazně do bojů zasáhlo mnoho sportovců, za zmínku určitě stojí biatlonisté. Byl mezi nimi třeba Bogdan Tsymbal, jehož fotografie s malým synem v náruči v protibombovém krytu obletěla sociální sítě.
Svou vlast se rozhodl bránit i biatlonista Dmytro Pidručnyj. Ten byl během bojů také aktivní na sociálních sítích. Pustil se tam i do svého bývalého kolegy, Simona Fourcada. Francouz se totiž zastal ruských biatlonistů a biatlonistek, kteří byli kvůli válce vyloučeni z mezinárodních biatlonových závodů. Zkritizoval i tlak na ruské sportovce, aby se proti invazi na Ukrajinu otevřeně vymezili. „Jděte do háje. Doufám, že vaše děti nikdy nepocítí tu bolest, kterou cítí ukrajinské děti. Děti, které opustily své domovy, slyšely výbuchy a viděly znásilněné matky a zabité příbuzné,“ vzkázal Pidručnyj nejen Simonu Fourcadovi, ale i jeho slavnějšímu bratru Martinovi.
Během celého roku bohužel stoupal i počet sportovců, kteří ve válce přišli o život. Podle posledních údajů už je jich více než dvě stě – a to nejen z řad samotných sportovců, ale i jejich trenérů. Příběhy některých z nich mapuje speciální webová stránka s názvem Sportovní andělé. Zařazeni tam jsou nejen ti, kteří přišli o život v boji, ale i ti, kteří zemřeli například po útocích ruských raket.
Reakce Rusů: Protiválečné nápisy i profilová fotografie s Putinem
Válka donutila k reakci také některé sportovce a sportovkyně ruské národnosti. Ne každý z nich měl odvahu veřejně se proti válce vymezit. K těm, kteří tak učinili, patřili třeba tenisté.
Andrej Rublev po postupu do finále na únorovém turnaji v Dubaji vyjádřil svůj názor nápisem No war please, který umístil přímo na kameru.
Kromě něj se vyjádřil také Daniil Medveděv, v té době čerstvá tenisová světová jednička. „Jako tenista chci podporovat mír po celém světě. Hrál jsem v mnoha zemích jako junior i jako profesionál. Není snadné dozvídat se, co se teď děje. Já jsem pro mír,“ řekl a dodal, že jsou momenty, ve kterých tenis není až tak důležitý.
V ženském tenise odsoudila válku Anastasia Pavljučenkova, nejvýše postavená Ruska a tehdy čtrnáctá hráčka světa. „Osobní ambice nebo politické motivy nemohou ospravedlnit násilí. To bere budoucnost nejen nám, ale i našim dětem. Jsem zmatená a nevím, jak v této situaci pomoci. Jsem jen sportovkyně, která hraje tenis. Nejsem politička ani veřejná osoba, nemám v tom žádné zkušenosti. Mohu jen veřejně nesouhlasit s přijatými rozhodnutími a otevřeně o tom mluvit. Zastavte násilí, zastavte válku,“ napsala na Twitter.
Invazi zkritizoval i někdejší šachový velmistr a velký Putinův odpůrce Garry Kasparov. Putina označil za hada, kterého si svobodný svět hřál na prsou a zacházel s ním jako se spojencem, zatímco on sám šířil zkázu. „Nyní udeřil znovu a dokázal, že boji se zlem se nedá vyhnout, dá se jen oddálit,“ napsal na Twitteru. Doplnil, že svět dal od roku 2014 Putinovi osm let na to, aby se vyzbrojil a připravil, zatímco Ukrajině poskytoval minimální nebo žádnou podporu.
Ze šachového světa naopak vyjádřil Putinovi podporu bývalý mistr světa Sergej Karjakin. Ruskému prezidentovi napsal otevřený dopis. „Vyjadřuji Vám, našemu vrchnímu veliteli, plnou podporu při ochraně zájmů Ruska, našeho mnohonárodnostního ruského lidu, eliminaci hrozeb a nastolení míru! Přeji vám brzké splnění všech úkolů přidělených naší udatné armádě,“ zmínil v něm.
Velmi kritizován bývá pro svůj postoj k Vladimiru Putinovi také hokejista Alexandr Ovečkin. Ten sice během tiskové konference po tlaku novinářů válku na Ukrajině odsoudil, patří ale mezi nejznámější stoupence ruského prezidenta.
„Jsem si jistý, že nás, Putinových podporovatelů, je mnoho! Tak se sjednoťme a ukažme všem silné a jednotné Rusko! Oznamuji, že vytvářím veřejné hnutí s názvem Putinův tým. Být součástí takového týmu je pro mě čest. Je to jako si obléknout dres ruské reprezentace s vědomím, že vám fandí celá země,“ napsal v roce 2017. Profilovou fotografii, na které s hlavou státu pózuje, má na Instagramu navzdory četné kritice dodnes.
Na olympiádu do Paříže dostali Rusové zelenou
Zatímco v začátcích války byl postoj mnoha mezinárodních sportovních organizací v případě účasti ruských (a běloruských) sportovců v závodech a turnajích až na výjimky nekompromisní, nyní, o rok později, se u některých objevují smířlivější postoje.
A to i v otázce, která sportovní svět ve spojitosti s válkou na Ukrajině aktuálně „pálí“ nejvíce – případné (ne)účasti Ruska a Běloruska na letních olympijských hrách, které se budou konat příští rok v Paříži.
Pod palbou kritiky se nedávno ocitl samotný Mezinárodní olympijský výbor (MOV). Zatímco na začátku války doporučil soutěžím Rusy a Bělorusy vyřadit, o dvanáct měsíců později je všechno jinak. MOV jim start na nadcházející letní olympiádě povolil. Výkonná rada výboru se shodla na tom, že by žádnému sportovci nemělo být bráněno v účasti na soutěžích jen kvůli jeho pasu, ale že všichni dotyční budou soutěžit jako „neutrální sportovci“ za předpokladu, že budou plně respektovat Olympijskou chartu a nebudou aktivně podporovat válku na Ukrajině.
Návrat ruských a běloruských sportovců na mezinárodní soutěže, zejména na olympijské hry v Paříži v roce 2024, bude znamenat, že ruský stát opět využije sportovce k posílení válečného úsilí a odvedení pozornosti od zvěrstev na Ukrajině na jedné z největších multisportovních scén na světě.
„Dnešní rozhodnutí umožnit ruským a běloruským sportovcům účastnit se kvalifikace na olympijské hry v Paříži v roce 2024 vysílá světu zprávu, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) schvaluje brutální válku a invazi Ruska na Ukrajinu,“ uvedli ve společném prohlášení ukrajinští sportovci a Global Athlete.
„Návrat ruských a běloruských sportovců na mezinárodní soutěže, zejména na olympijské hry v Paříži v roce 2024, bude znamenat, že ruský stát opět využije sportovce k posílení válečného úsilí a odvedení pozornosti od zvěrstev na Ukrajině na jedné z největších multisportovních scén na světě,“ dodali.
Ukrajina tak hrozí bojkotem olympiády. To ovšem prezident MOV Thomas Bach považuje za zbytečné. Na tom, že MOV povolil zástupcům Ruska a Běloruska v Paříži startovat, nevidí nic chybného. „Historie ukáže, kdo dělá víc pro mír. Jestli ti, kteří se snaží držet cesty otevřené, komunikovat, nebo ti, kteří chtějí izolovat a rozdělovat,“ cituje Bacha web ČT24.
Česko s bojkotem her nesouhlasí, může přijít o významného sponzora
Jak se k situaci postavil Český olympijský výbor (ČOV)? Shodl se s Národní sportovní agenturou (NSA) i ministerstvem zahraničí v tom, že bojkot olympijských her (ze strany Česka) není namístě.
„Určitě si nemyslím, že bychom měli jít cestou nějakých bojkotů. Na tom panuje shoda. Za studené války Moskva ukázala, jak to nedělat, jak k tomu nepřistupovat. Máme sportovce, kteří celou kariéru věnují tomu, aby mohli startovat na olympijských hrách. Naší rolí není někomu zakazovat účast na olympijských hrách. Naší rolí je zasadit se o to, aby olympijské hry reprezentovaly olympijské ideály,“ nechal se slyšet Lipavský.
ČOV, NSA a ministerstvo tak místo bojkotu volí diplomatickou cestu. Jejím cílem je zabránit tomu, aby se olympiáda stala místem ruské propagandy. ČOV vytvořil expertní skupinu složenou z právníků a expertů na diplomacii, jejíž členové připraví materiál, který najde oporu například v Chartě OSN, Všeobecné deklaraci lidských práv a Olympijské chartě. Ta by měla startu Ruska a Běloruska v Paříži zamezit.
Nekompromisní postoj ale zaujal jeden z oficiálních sponzorů ČOV, skupina CPI Property Group. Ta bezpodmínečně odmítá účast ruských a běloruských sportovců na LOH 2024 v Paříži, a to i za cenu možného bojkotu her. „V této morální otázce máme absolutně jasno,“ uvedli zástupci skupiny na Twitteru.
Zatímco na sociálních sítích často zaznívá kritika předsedy MOV Bacha i předsedy ČOV Jiřího Kejvala, uznání za svůj postoj k účasti Ruska a Běloruska na mezinárodních soutěžích se dostalo třeba České boxerské asociaci. Ta se rozhodla letošní mistrovství světa v boxu bojkotovat právě kvůli tomu, že se ho mohou Rusové a Bělorusové účastnit pod státními vlajkami.
S tím, že by na vrcholných akcích startovaly propírané země pod neutrální nebo olympijskou vlajkou, nesouhlasí třeba Česká basketbalová federace (ČBA), podle níž takový krok nic neřeší. „Přípravu těchto sportovců totiž tak či onak platí ruský stát a zejména sportovní kluby, které spadají pod militantní ozbrojené složky Ruské federace. Proto nám připadne bizarní představa, že sportovci z ruských armádních klubů by měli reprezentovat současný agresivní režim na mezinárodní platformě,“ píše ČBA v dopise adresovaném prezidentovi Mezinárodní basketbalové federace FIBA.
Ruská invaze na Ukrajinu zcela změnila sportovní svět. Desítky ukrajinských sportovních tváří připravila o život a ruské barvy vymazala ze závodů a turnajů. Uběhl rok, válka stále trvá, do některých soutěží se ale Rusko vrací. Část sportovního světa se bouří, část to považuje za spravedlivé. Do olympijských her sice ještě zbývá necelý rok a půl, ale vzhledem k probíhajícím událostem tato vrcholná akce oslavující přátelství a jednotu momentálně spíše rozděluje, než aby stmelovala.
