Čtyři ministerstva žádají o další roční odklad projednání Evropské úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známé jako Istanbulská úmluva. Jde například o ministerstva zemědělství nebo životního prostředí, zjistil Deník N.
Roční odsun podporuje také ministerstvo kultury pod Martinem Baxou (ODS), podle něhož je třeba nalézt shodu ve výkladu implementace úmluvy, protože se podle něj dotýká církví a náboženských společností. V úterý to napsal server Deník N.
Odklad požaduje ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) a ministerstvo zemědělství řízené Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). „S ohledem na citlivost tématu napříč společností i politickým spektrem upřednostňujeme úkol opětovně odložit tak, aby bylo možné nalézt dostatečnou politickou shodu,“ vyjádřila obě ministerstva své připomínky.
Také podle ministerstva práce a sociálních věcí, které řídí šéf lidovců Marian Jurečka, je nutná politická diskuse. „Považujeme za nezbytné některé výkladové nejednoznačnosti úmluvy podrobit dalším rozpravám na politické i odborné úrovni,“ uvedlo. Pro odklad Jurečkův úřad argumentuje také diskusemi o možnostech redefinice znásilnění a iniciativami usilujícími o zavedení definice domácího násilí do českého právního řádu.
Česká republika je poslední ze šesti států, který úmluvu neratifikoval
Česká republika podepsala úmluvu v roce 2016. Aby začala platit, musí ji ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Dokument v ČR vyvolával silné emoce. Důrazně ho odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. ČR patří mezi posledních šest zemí EU, které úmluvu neratifikovaly. Mezi nimi je Slovensko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Bulharsko.
Tématem se nedávno podrobněji zabýval Refresher. Ptali jsme se na něj českých poslanců a poslankyň ve videoanketě a také jsme se ptali na kontext a obsah Istanbulské úmluvy advokátky Pavly Špondrové.
