Bývalý americký prezident Bill Clinton uvedl, že cítí podíl na osudu Ukrajiny, která už více než rok čelí ruské agresi. Lituje totiž, že v roce 1994 jako prezident USA přesvědčoval Kyjev, aby se vzdal jaderných zbraní.
Clinton je přesvědčen, že by ruská vojska na Ukrajinu v letech 2014 a 2022 nevpadla, kdyby měl Kyjev stále k dispozici jaderné zbraně.
„Cítím osobní podíl, protože jsem je (Ukrajinu) přesvědčil souhlasit s tím, že se vzdají svých jaderných zbraní,“ uvedl exprezident pro irskou televizi RTE v rozhovoru, který byl zveřejněn v úterý. Informuje o tom TASR.
Věděl, co Putin zamýšlí
Clinton řekl, že bezpečnostní záruky vyplývající z Budapešťského memoranda v současnosti považuje za krátkozraké, protože je Rusko porušilo v roce 2014, kdy anektovalo Krymský poloostrov, i na začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
„Věděl jsem, že prezident Putin nepodpořil dohodu prezidenta Jelcina, aby nikdy nezasahoval do územních hranic Ukrajiny – dohodu, kterou uzavřel, protože chtěl, aby se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní,“ řekl. „(Ukrajinci) se jich báli vzdát, protože se domnívali, že je to jediná věc, která je chrání před expanzivním Ruskem,“ dodal.
Clinton byl americkým prezidentem v letech 1993 až 2001. V roce 1994 jednal s tehdejšími lídry Ruska a Ukrajiny Borisem Jelcinem a Leonidem Kravčukem o odstranění jaderného arzenálu z ukrajinského území po rozpadu Sovětského svazu.
Kyjev 5. prosince 1994 podpisem Budapešťského memoranda souhlasil se vzdáním se jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky, které zahrnovaly závazek, že bude respektována suverenita a stávající hranice Ukrajiny.
