Tomáš je poměrně známým DJem, takže tě asi nepřekvapí, že jeho začátky jsou trochu dřívějšího data než u ostatních hostů. Nápad vytvořit si vlastní instrumentál u něj vyvstal již v roce 2006. „Strašně mě to rytmicky bavilo a zároveň jsem si říkal, že to nemůže být těžké vytvořit. I když jsem tehdy absolutně netušil, jak bych mohl já sám něco takového udělat,“ směje se nad svou tehdejší úvahou.
Jenže s rozšířením obzorů šlo poté všechno líp. Tomáš začal poslouchat house, UKG, bassline i dubstep a zjistil, že je pro něj přirozené instrumentály poslouchat, pročež jsou pro něj i uměleckou cestou. „Potom ale člověk zjistí, že ten vokál nebo rap je stejně krásnej a dodává tomu úplně jiný feel, a hlavně sdělení. Takže jsem začal experimentovat i s těmito prvky,“ popisuje své vnímání hudby.
Na první beat si však netradičně počkal až do roku 2014. „Moc dobře si ho pamatuju, protože ho mám pořád v šuplíku. Nedávno jsem na něj náhodou narazil a překvapilo mě, jak to šlape. Skvělý nápad,“ chválí se. „Sice produkčně pokulhává, ale teď už ho budu moct dokončit tak, aby to stálo za to. Takže půjde ven!“ slibuje nám i fanouškům. A jak tedy konkrétně on pracuje?
„Záleží, kde jsem. Převážně tvořím u sebe doma a finalizuji ve studiu. Důležité ale je mít pohodu, klid a prostředí připravené na tvorbu,“ upozorňuje předem. „Když jsem doma, dost často se nechávám inspirovat tím, co v ten daný moment právě poslouchám. Pokud zachytím nějaký zajímavý moment, melodii, zvuk, cokoliv, zapnu Ableton a snažím se to zapsat,“ prozrazuje DAW, na kterém pracuje.
Šest let holdoval Fruity Loops, později ale – s tím, jak hudebně dospěl – přešel na „velkou hračku“. Tak to mívá mnoho producentů. „Od té doby, co tvořím v Abletonu, byl u mě posun dost rapidní. Něco jako když děláte v malování a přejdete do Photoshopu,“ srovnává. „U Abletonu bych určitě vyzdvihl procesy a zkratky, které vám šetří čas, jeho největší plus jsou automatizace. To je v FL Studiu opravdu pain...“ dodává.
Ale zpátky k procesům. U toho prvního je údajně super fakt, že se k tomu může kdykoliv vrátit a song má vždy k dispozici. „Další proces spočívá v tom, že se vzbudím s nějakým nápadem či melodií, kterou jsem slyšel ve snu. Z vlastní zkušenosti vznikají z tohoto procesu ty nejzajímavější věci. Bohužel se to neděje příliš často,“ překvapuje nás. „Častým procesem je i tzv. pokus omyl, kdy improvizuji, zkouším různé zvuky a hraji si,“ dodává.
Ani jeden z výše zmíněných procesů ale není jeho nejoblíbenějším. „Mám nejradši, když z nápadu začnu vytvářet track. To znamená, že si uvědomím, co je stěžejním prvkem, co je pro ten track důležité a co ne. V ten moment to jde většinou samo a dostanu se do flow,“ vypráví. „Může se stát, že zapnu Ableton a nic mě nenapadá. V ten moment otevřu YouTube a sleduju tutoriály, podle kterých si třeba připravuji zvuky. I tento proces je za mě dost důležitý, protože i bez nápadu ve skutečnosti něco uděláte,“ doplňuje.
Nakonec je to ale postprodukce, která všemu nasadí korunu. „Baví mě to hodně, ale čím více jdu do hloubky, tím více zjišťuji, jak toho málo vím,“ usmívá se. „Aby měl člověk originální sound, je potřeba, aby rozuměl i těmto procesům. A není nic lepšího, když zjistíte, že vaše hudba zní tak, jak chcete, nebo tak, jak zní váš oblíbený artist. Každopádně u mixu a masteru je potřeba dodržet určitý postupy a na nějaký improvizování a hraní si není prostor,“ míní.
Proto jsme jej poprosili o pár rad pro začátečníky. „Inspiruj se těmi, které rád posloucháš. Snaž se tvořit každý den. Sleduj tutoriály. Poslouchej co nejvíce muziky a žánrů. Buď objektivní,“ shrnuje zdánlivě jednoduše.
Vibe je o moodu
Tomáše jsme sice na začátku zaškatulkovali jako tvůrce UK soundu, úplná pravda to však není. „Je to hlavně o moodu,“ argumentuje. „Převážně se u mě objevuje UK sound, ale když na to nemám náladu, tak to prostě nedělám. Pro mě je důležitý zachytit to, co v ten daný moment cítím. Když jsem smutný, dělám smutný věci, když mám dobrou náladu, dělám pozitivní muziku,“ říká s tím, že se k náladám vztahují i žánry, které dělá.
Jeho hudbu ale zaručeně poznáš. „I když tvořím různé věci v různých žánrech, většinou používám podobné aranže, FX nebo stavbu track,“ ptali jsme se, jestli za sebou nechává nějakou jasnou hudební stopu. „Tyto prvky by mohly být určitými poznávacími znaky. A za mě je důležitý také celkový sound, to by měla být ta hlavní vizitka, ne producer tag,“ kývá hlavou.
Inspiruje se ledasčím, zejména ale přírodou. „Tam mě napadá strašně moc nových věcí,“ konstatuje. Své si každopádně bere i z poslechu jiných umělců. Momentálně mu hrají nejčastěji High Contrast, MJ Cole, Bushbaby, Foamo, My Nu Leng a MPH. „Občas ale není ani na škodu zabrousit do klasiky,“ připomíná.
Když vyjde nová hudba, obvykle je v ní evidentní, jak si interpreti sedí nejen umělecky, ale i osobně. Proto jsme samozřejmě nemohli vynechat ze svých otázek Paina. Člověka, který je jedním z nejznámějších českých grimeových MC's a který se Cyperem spolupracuje velmi často.
„Pain je MC, který má za mě největší potenciál na scéně a jeho tvorba je mi nejbližší. Kdykoli něco vydá, tak je to záruka kvality, a to tady má jen málokdo,“ myslí si Tomáš. „Navíc jsme si sedli hodně lidsky, což naši spolupráci ještě víc podpořilo. Není to na sílu, ale přirozený. Mám radost, že naše věci tolik fungují,“ dodává. Jejich poslední spolupráce v tracích Nikdo jako já a Tornádo mluví za sebe.
Tyto dvě věci jsou součástí posledního projektu, který Cyper Sound vydal. Album On the edge vyšlo těsně před letošními prázdninami a hostuje na něm kromě Paina zbytek domácí grimeové smetánky. Smack v něm ale nefiguruje. „Na album jsem si vybíral pečlivě hosty, u kterých jsem věděl, že tomu projektu dají něco navíc, a hlavně sednou do celkového konceptu. Myslím, že se to podařilo a výsledek je skvělý,“ vypravuje.
„Spolupráce probíhala hladce, všechno se stihlo ve stanovený čas a doufám, že tyto spolupráce nebyly poslední,“ říká nám s nadšením. „U grimeu bych chtěl stoprocentně zůstat, ale mám v plánu žánry i více kombinovat, aby vznikl ještě víc origo sound. Uvidíme, jestli se to podaří,“ doufá. A my držíme palce.
