PŘEHLEDNĚ: Černý kašel se rapidně šíří Českem. Toto jsou odpovědi na nejdůležitější otázky. Bude návrat lockdownů?

„Během prvních čtrnácti dní onemocnění černým kašlem většinou u dospělé populace vypadá jako běžný katar dýchacích cest. To znamená, že se mohou dostavit mírnější teploty, bolesti hlavy, kýchání, rýma, ale začíná být dominantní kašel a ten se zhoršuje. Většinou je to suchý, neproduktivní kašel s tendencí zhoršovat se zejména večer a v noci a nereaguje na běžně užívané léky proti kašli. Kašel se potom zhoršuje i přes den a člověk může mít záchvaty kašlání i několikrát za den. Nejtypičtější ale je, že se výrazně zhoršuje přes den a nereaguje na léčbu,“ uvádí Fabiánová.

Proč se u nás začal černý kašel tak rapidně šířit? 

Poslankyně hnutí SPD a místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková prohlásila, že za rapidní šíření černého kašle v Česku mohou ukrajinští uprchlíci, což ministr zdravotnictví jasně odmítl. Nesmysl je to i podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové.

„Co se týče uprchlíků, tak podotknu, že Ukrajina byla napadená v roce 2022 a v únoru toho roku začala uprchlická krize. Kdyby černý kašel pocházel od Ukrajinců, tak tady máme výskyt pertuse už v roce 2022 nebo 2023. To se nestalo. Když se podívám na průřez těmi, kteří jsou nemocní, tak jsou to v 99 procentech občané České republiky. Takže tolik k tomu, zda za to mohou uprchlíci,“ řekla.

„Druhá věc je, proč se to tak děje. Měli jsme tu zhruba tři roky, kdy všechny respirační nákazy, které normálně kolují v populaci, byly potlačeny proticovidovými opatřeními, ať už jsou to respirátory, distanční opatření a další. Onemocnění tudíž necirkulovalo v populaci a dorůstaly ročníky vnímavých jedinců. Vnímavý jedinec je ten, který není naočkovaný, případně u něj uplynula delší doba po očkování nebo onemocnění a dochází k vyprchání imunity,“ vysvětluje.

„Další věc je to, že se očkuje bezpečnějšími vakcínami, než byly ty původní celobuněčné, a tyto acelulární očkovací látky, které se na našem území používají, mají mnohem kratší dobu, kdy chrání jedince před onemocněním. Udává se, že jsou to tři až čtyři roky. Takže když si vezmeme, že naše populace dětí se očkuje naposledy mezi desátým a jedenáctým rokem života, a vezmeme si poslední tři roky, kdy byla pauza, tak nám dorostla několikasettisícová generace lidí, která je vysoce vnímavá vůči onemocnění, a ukazuje se to právě na těch patnáctiletých až devatenáctiletých,“ doplnila.

Jak jsou na tom další státy v Evropě? 

Nejedná se však jen o problém Česka. Černý kašel se totiž šíří i v řadě dalších států. „Dánsko mělo velký problém v roce 2023, mělo vysokou nemocnost u nejmenších dětí a zavedlo bezplatné očkování těhotných. To je velmi dobrá prevence onemocnění dětí v tom nejrizikovějším věku, kdy ještě nemohou být očkovány. Podobnou situaci vidíme v Německu, ve Španělsku… tento problém tedy běží napříč Evropou,“ popsala epidemioložka.

Hrozí v Česku přeplnění nemocnic?

Ačkoliv v Česku počty nově nakažených přibývají rapidním tempem, doktorka Fabiánová uklidňuje, že přeplnění nemocnic rozhodně nehrozí.

„Většina z nás byla očkována, i když třeba dávno, a většina z nás bude mít průběh onemocnění pravděpodobně mírný, nevyžadující hospitalizaci. Z těch necelých čtyř tisíc případů jsou hospitalizována pouze asi tři procenta. Jsou to hlavně nejmenší děti, které by měly být první dny v nemocnici, protože by měly být monitorovány vzhledem k možným komplikacím, které mohou u onemocnění nejmenších dětí pertusí nastat. Pak jsou to například lidé s různým zdravotním postižením nebo s horším průběhem onemocnění, ale těch lidí je opravdu velmi málo. Jak jsem řekla, jsou to zhruba tři procenta,“ vysvětlila Fabiánová.

Jak se mohu před černým kašlem chránit?

Tou nejlepší (a zároveň jedinou) prevencí proti černému kašli je již zmíněné očkování. To by měl alespoň jednou v životě podstoupit každý z nás.

„Nic jiného nemáme. Je to určitě nejlepší prevence. I když acelulární vakcína nemá dlouhou účinnost, tak pokud by se s ní přestalo očkovat, dostaneme se do situace, kterou si vyzkoušeli na vlastní kůži Angličané a Švédové, kteří přestali očkovat celobuněčnou vakcínou, dva až tři roky se nic nestalo a pak se objevily obrovské epidemie, kdy měli několik desítek tisíc nemocných, stovky hospitalizovaných a bohužel desítky úmrtí. Takže očkování je nejlepší prevence, nic jiného nemáme,“ říká Fabiánová.

Existují ale i jiné způsoby, jak sebe a další lidi kolem sebe chránit. „Jako sekundární prevence je určitě to, že pokud jsem nemocná, tak bych neměla chodit mezi lidi, abych je nenakazila. Měla bych zůstat doma, a pokud musím ven, tak se nebránit respirátoru,“ radí epidemioložka.

Po jaké době by se měl člověk nechat přeočkovat?

Účinnost vakcíny postupem let slábne, a proto pokud jsi očkování podstoupil*a například v dětství, v dospělosti by ses měl*a nechat přeočkovat.

„Máme u nás doporučení, podle kterého by se člověk měl nechat minimálně jednou za život naočkovat a ideálně to spojit s očkováním proti tetanu. Například Rakousko očkuje dospělou populaci do 60 let každých deset let kombinovanou vakcínou proti záškrtu, tetanu, pertusi a poliu a osoby nad 60 let trojkombinací (záškrt, tetanus, pertuse). Myslím si, že by bylo řešením toto očkování společně s tetanem absolvovat, ale opravdu hodně apeluji na to, aby se v současné době nechaly prioritně očkovat těhotné, aby ochránily své nejmenší děti, a samozřejmě dodržovat očkovací schéma u nejmenších dětí. To znamená nevyhýbat se termínům a dávkám očkování, které jsou stanoveny v dětském očkovacím kalendáři,“ říká Fabiánová.

Většina lidí očkování proti černému kašli podstoupila. Důležité je aplikování vakcíny zejména u dětí. Ne všechny ale očkování mají.

„Čísla se liší, protože máme několik dávek vakcíny a zajímá nás, kolik dětské populace je očkováno jednou dávkou, dvěma, třemi, čtyřmi… Takže ta čísla jsou různá, je to ale někde kolem 90 procent, někde bohužel míň. Někde je to až kolem 95 procent. Pertuse je vysoce nakažlivé onemocnění a dětská populace by měla být očkována minimálně na 95 procent, bohužel ale ne všude jsou tato čísla dodržena,“ říká.

Hrozí v Česku návrat lockdownů?

S ohledem na probíhající epidemii a rychle rostoucí počty nakažených se leckomu může vybavit scénář z doby covidu, kdy život v Česku omezily lockdowny a další omezení. Jak ale doktorka Fabiánová uvádí, to v případě epidemie černého kašle určitě nehrozí.

„Určitě ne, žádná plošná opatření se nechystají. Jde jen o to, zharmonizovat opatření u těch nejrizikovějších dětí, tedy těch v předškolním věku, najít nemocné děti a ty léčit. Žádná plošná opatření se ale nechystají. Jako plošné opatření beru očkování, ale nikdo ho nebude povinně nařizovat. Je to v podstatě na každém z nás. Každý je zodpovědný za své zdraví. Pokud se rozhodnou rodiče své děti neočkovat, tak by měli vědět, že například kalifornská studie potvrdila, že neočkované děti měly třináctkrát vyšší riziko onemocnění pertusí v době epidemie oproti dětem, které byly očkované. Nikdo neznáme podrobně zdravotní stav svých dětí, tudíž riskujeme, pokud je nenecháme očkovat. Takže jak říkám, je to na zodpovědnosti každého z nás, žádná opatření se ale rozhodně nechystají a myslím si, že žádná se ani chystat nebudou,“ uzavírá epidemioložka.