Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Silvia má z výhradně ženského vězení řadu zkušeností. Co nám prozradila o své práci?
Silvia pracuje v Ústavu pro výkon trestu odnětí svobody Nitra-Chrenová už osm let. Začínala jako referentka režimu, tedy dozorkyně. Po čtyřech letech vyměnila příkazy, zákazy a povely za práci pedagožky, která se kromě pořádku a disciplíny snaží odsouzené ženy navést na tu správnou cestu životem.
V rozhovoru nám prozradila, jaký má režim ona a vězenkyně, jestli s některými měla bližší vztah, jaká je realita v porovnání s filmy, jak tam fungují romantické vztahy a co se stane, když žena otěhotní během vycházky domů.
Měla jste už s nějakou odsouzenou kamarádský vztah?
Ke své práci se snažím přistupovat v mezích zákona a profesionálně. S nikým nemám nadstandardní vztah, i když se musím přiznat, že některé jsou mi víc sympatické, jiné méně. Přesně tak, jak je tomu i v běžném životě.
Zdroj: ZVJS Nitra-Chrenová
Snaží se odsouzené získat si sympatie dozorců?
Odsouzené se snaží o vytvoření vztahu, ale jelikož jsme profesionálové, tak přistupujeme i k naší práci profesionálně.
A co odsouzené, které vám odporovaly či dělaly problémy?
Nemám takové zkušenosti. Referenty režimu, tedy dozorce, vnímají spíše s respektem. Uvědomují si, že jsou tam k tomu, aby jim pomohli.
Takže takové vztahy mezi dozorci a vězni jako ve filmech jsou naprosto nereálné?
Z mých zkušeností jsou nereálné.
Jaký nejhorší případ či situaci jste jako dozorkyně řešila?
Potyčky kvůli vztahovým problémům a vyvíjející se problematické vztahy. Stalo se, že jsme museli zasáhnout, abychom předešli i fyzickým útokům, ale podotýkám, že jen minimálně.
Vyústilo to už v nějakou rvačku?
Pokud se to stane, referent se vždy snaží přijít na místo co nejdříve, protože nemůže být vždy a všude.
Zdroj: Pexels / Anna Nekrashevich
Museli jste někoho ošetřit?
Může se to stát, ale vůbec ne často. Každý, kdo se do takové potyčky dostane, musí podstoupit lékařské vyšetření, aby se předešlo komplikacím nebo nedorozuměním. V ústavu máme zdravotní personál v čele s lékařem, který jim poskytuje okamžitou odbornou pomoc.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
Jak může lidská část změnit profesionální přístup dozorkyně a zda je obtížné vyrovnat se s předsudky, když ví, že některá žena „sedí“ za ohavný zločin.
Jak vnímají romantické vztahy mezi ženami.
Zda jí někdo vyhrožoval a zda se s odsouzenými už bála být sama.
Proč mohou odsouzené otěhotnět a co potom následuje.
Každé odsouzené je poskytována zdravotní péče, ať už u všeobecného lékaře, stomatologa, gynekologa či psychiatra. Stačí, když se odsouzená nahlásí k lékaři a referent režimu – „dozorce“ – ji předvede.
Víme, že odsouzené mají přístup k psychologické péči. Máte ji i vy zdarma?
Psychologické služby zdarma mají možnost využít kromě odsouzených i všichni příslušníci. Naše práce je náročná nejen po fyzické, ale i psychické stránce a právě taková pomoc v podobě psychologické intervence je mezi námi vítaná.
Váš profesionální pohled je, že se na odsouzené díváte vždy stejně. Ale co ten lidský? Člověk přece jen cítí různé věci a je asi nemožné vnímat všechny stejně, když víte, že některé z nich učinily hrozné věci.
Tři roky jsem pracovala jako pedagožka v maximálním stupni hlídání, kde jsou ženy odsouzeny většinou za vraždy či jiné vážné zločiny. Ke každé jsem přistupovala individuálně, protože všechny mají jiné životní situace. Častokrát jsem přemýšlela, proč skončily tak, jak skončily. I proto jsem s odsouzenými vedla časté rozhovory o problematice trestných činů, které spáchaly.
Co se týče nějakého fyzického ohrožení, pokud situaci vyhodnotím jako rizikovou, vždy požádám o pomoc kolegu, který mě z hlediska bezpečnosti jistí.
Zdroj: Pickpick/volně k užití
Vyhrožoval vám nějaký vězeň?
Ne.
Předpokládám, že nepovolujete sexuální aktivity mezi vězenkyněmi. Zabránit se tomu ale asi úplně nedá, že?
Homosexuálním vztahům se nevyhneme ani za zdmi vězení. O některých víme, o některých ne. Pokud je to v rámci slušnosti a tolerance vůči ostatním odsouzeným, akceptujeme to.
Došlo v minulosti k nějakým znásilněním či sexuálnímu násilí?
Některé odsouzené mohou jít klidně i domů, a to rovnou na 48 hodin. Co když „venku“ otěhotní?
Odsouzené s výjimkou těch s nejpřísnějším stupněm ostrahy mohou jít někdy domů i na pět dní. Ženy v otevřeném oddělení mohou nad rámec tohoto benefitu využívat i další – několikrát do roka mohou jít domů na 48 hodin. Samozřejmě, musí splnit určité podmínky. Otěhotní-li odsouzená během takové vycházky, příslušný soud dané odsouzené na základě návrhu ústavu přeruší výkon trestu. Po dovršení jednoho roku věku dítěte se odsouzená vrací dokončit zbytek trestu zpět za zdi věznice.
Bijí se mezi sebou odsouzené, když se dozví, že je tu někdo za nějaký ohavný zločin?
Pokud sama odsouzená neřekne, za jaký trestný čin je ve vězení, tak ostatní odsouzené to nevědí. Je to jen na zvážení samotné odsouzené, zda to řekne, nebo ne. Stává se však, že mnohdy se to ostatní odsouzené dozví z médií či od známých, kteří jim to napíší v dopise. Tehdy je to jen na nás, jak dokážeme celou situaci ukorigovat tím správným směrem. Přiznám se, že spíše jsou to slovní urážky a ponižování, nikoli fyzické útoky.
Není obtížné přistupovat k odsouzeným stejně, když víte, že některá je zde například za ubližování či vraždění dětí?
Samozřejmě, že je. I já jsem jen člověk a sama mám děti, takže na takové věci koukám jinak. Důležité je to, abyste to nedali najevo a odsouzené neměli dojem, že je odsuzujete a znevýhodňujete.
Zdroj: ZVJS, Nitra-Chrenová
Asi nelze zcela eliminovat nějaké předsudky či negativní pocity, které vyúsťují i v horší práci s odsouzenou, že?
Z lidské stránky se to eliminovat nedá, to je pravda. Ale každý musíme k těmto situacím přistoupit co nejprofesionálněji a zachovat si neutralitu.
Jaké největší nebo nejhloupější mýty o věznicích a vaší práci posloucháte?
Že zde máme dennodenně rvačky, že zde existuje drogová činnost a že je bijeme obušky. Nic takového se zde neděje. Je to klasický život odsouzených za vysokými zdmi, který je organizován a řízen. Nemáme tady žádný Shawshank. Filmy zkřivily představu lidí o tom, jak to ve věznicích funguje. Některé ženy, které sem přijdou poprvé, také občas čekají něco jiného, než jaká je realita.
Existuje něco, co byste na fungování věznic změnila?
Asi ani ne. Pokud máte dobrý kolektiv a vstřícné nadřízené, vše se dá.
Jak vypadá váš běžný pracovní den? Kdy vstáváte a co všechno během služby děláte?
Když jsem dělala dozorkyni, služba mi začínala v šest ráno a trvala dvanáct hodin. Kolegové z noční mi předali všechny potřebné informace a následně jsem začala provádět běžné denní činnosti, jako strava, úklid, odchod do práce či na zdravotní vyšetření a podobně.
Jako pedagožka to mám už trochu jiné. Pracuji osm hodin a někdy nastupuji do práce v 6 ráno, jindy zase v 11. Nejprve začínám řešením různých žádostí odsouzených či kontrolou pošty. Otevíráme balíky a dáváme si záležet na tom, aby i v dopisech nebylo nic, co by tam být nemělo. Úřední dopisy či komunikace s advokáty neotevíráme. Stejně tak dopisy prezidentovi, kterého častokrát prosí o milost.
Jako pedagožka jim organizačně zajišťuji kulturně-osvětové aktivity, koordinuji vzdělávání ve spolupráci s externími vzdělávacími institucemi. V našem ústavu mohou odsouzené získat výuční list i maturitu, pokud úspěšně zvládnou studium na konkrétních středních školách. Studium se realizuje v rámci ústavu, kde máme zřízeny elokované třídy. V případě podmíněného propuštění připravujeme různé podklady a hodnocení dané odsouzené.
Kolik vyděláváte?
Nebudu to konkretizovat, ale jeden z důvodů, proč jsem šla na pedagožku, byl právě lepší plat.
