Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Záhada lodi, která pravděpodobně zůstane navždy nevyřešena na dně moře spolu s jejím vrakem.
Píše se 27. září 1994 a z tallinnského přístavu právě vyplouvá loď do Stockholmu. Trajekt jménem Estonia je jedním z největších, které kdy brázdily vody Baltského moře. Jak je zvykem, na palubě je několik vozidel a téměř jeden tisíc osob.
Model lodi Zdroj: Wikimedia Commons
Loď vyplouvá z přístavu přibližně v 18:30. Očekává se, že cesta mezi Tallinnem a Stockholmem potrvá přibližně 20 hodin, ale v tuto chvíli nikdo netuší, co se za několik hodin stane. Počasí plavbě příliš nepřeje, silný vítr a vysoké vlny způsobují její mírné výkyvy. Pro 157 metrů dlouhou loď to však nemůže být zásadní komplikace.
V tomto článku si přečteš:
Co mohlo způsobit mohutný náraz, který vedl k potopení lodi
Jak na chvíle hrůzy vzpomínají cestující z Estonska
Proč se ani po 30 letech nepodařilo případ zcela vyřešit
Vše jde podle plánu a největším problémem pro Estonii jsou ostré vlny a mírný náklon na pravobok. Málokdo má v tuto chvíli podezření, že loď se do jisté míry naklání kvůli špatnému rozložení nákladu, nikoli kvůli počasí.
Kolem jedné hodiny ranní je většina cestujících, převážně Švédů, ve svých kajutách. Z odpočinku, spánku či jiné činnosti je však probudí hlasitá kovová rána. V domnění, že jde o náraz silnější vlny, nevěnovali hluku všichni potřebnou pozornost. Nikdo v tu chvíli nemá tušení, co se blíží.
Padesátiminutový boj o život
Tím začala necelá hodina hrůza hrůzy trvající přesně 50 minut, během níž se každý snažil zachránit si holý život. Málokomu se to však podařilo. Těsně před druhou hodinou ranní se Estonia ocitla na dně. Nehodu přežil jen velmi malý počet lidí. Ti, kteří měli to štěstí, se z potápějící se lodi zvládli dostat včas.
Pod linií Silja Zdroj: Wikimedia Commons
Hned následující den bylo zahájeno rozsáhlé vyšetřování, do něhož se zapojilo několik zemí s jediným cílem. Zjistit, co bylo příčinou potopení obrovského trajektu, a alespoň částečně zmírnit žal a smutek pozůstalých. Málokdo by však předpokládal, že se z této katastrofy stane případ, který nebude řádně vyřešen ani po 30 letech.
V Refresheru se aktivně věnujeme různým tématům, včetně historických událostí. Pokud tě podobné téma zajímá, neváhej nás podpořit a v naší prémiové sekci objev, jaké další kauzy jsme pro tebe rozkryli. Staň se člen*členkou klubu Refresher+.
Loď MS Estonia byla postavena v západním Německu a sloužila výhradně k přepravě osob, vozidel a zboží mezi Švédskem a Estonskem. Bylo dokonce známo, že na lodi Estonia se přepravovalo švédské vojenské vybavení.
Záchranný člun ve vodě Zdroj: Wikimedia Commons
Tyto plavby se však konaly jen sporadicky a úřady byly vždy informovány, protože přeprava zbraní a dalšího vojenského vybavení vyžadovala zvláštní opatření. Byla to první velká konspirace, se kterou přišlo hned po nehodě několik historiků, analytiků a agentur, kteří tvrdili, že MS Estonia převážela nejen švédské zbraně velmi často, někdy i bez vědomí kompetentních, uvádí BBC.
Všude byla voda
To však stále nedává ani poloviční odpověď, ba dokonce ani odhad, jak se obrovský trajekt během několika desítek minut dostal na dno moře. „Slyšeli jsme hlasitý kovový náraz. Nejenže jsme to slyšeli, ale dokonce jsme to i cítili, bylo to velmi silné,“ vzpomíná na osudnou noc jeden z přeživších.
Zdroj: Wikimedia Commons
Loď se po nárazu nacházela v úhlu až 60 stupňů a technický problém s lodními šrouby a těsněním způsobil, že se příď lodi otevřela, což jen přispělo k masivnímu a rychlému potopení. „Voda byla úplně všude. Tekla z oken, dveří, stropu, stěn, prostě úplně všude,“ popsal v jednom z dokumentů pán, který byl jedním ze 137 šťastlivců.
Té noci přišlo o život 852 lidí, čímž se potopení lodi Estonia stalo největší námořní katastrofou od druhé světové války. I proto se vyšetřování a záhada nedaly nějak extra rychle „zamést pod koberec“. Veřejnost si žádala vysvětlení.
Oficiální stanovisko jaksi nesedělo
Oficiální stanovisko, na kterém se shodly vyšetřovací týmy několika zemí, znělo, že loď narazila na vlnu, čímž se uvolnily plomby a zámky, což způsobilo otevření přední části lodi, kterou se následně valila voda. Takové tvrzení však přeživším ani investigativním novinářům nestačilo.
Celá záležitost mohla zůstat pod menší rouškou tajemství, kdyby vlády Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Polska, Dánska, Ruska a Spojeného království nepodepsaly v roce 1995 okamžitě smlouvu, která místo nehody oficiálně označila za mořský hrob a přísně zakázala potápění k němu, píše Estonian World.
Pod linií Viking Zdroj: Wikimedia Commons
Pod hrozbou dvouletého trestu vězení se dlouho nikdo neodvážil místo podrobně prozkoumat. Až 26 let po tragédii se skupina dokumentaristů, podporovaná rodinami přeživších, rozhodla místo přece jen navštívit. Pronajali si loď plující pod německou vlajkou, která se kupodivu vyhnula trestnímu stíhání, protože Německo jako jediný stát v Baltském moři nepodepsalo smlouvu z roku 1995, uvádí Deník.
To, co našli na hladině, je šokovalo
„Řekli jsme si, že jediná zodpovědná cesta je jet se tam podívat. Chtěli jsme zjistit, jestli na vraku nejsou nějaké známky kolize, například díra. Po celých 26 let úřady tvrdily, že trup lodi Estonia je neporušený a že nebylo zjištěno žádné vnější poškození. Rozhodli jsme se přesvědčit na vlastní oči,“ řekl dokumentarista Henrik Evertsson.
To, co tam našli, navždy změnilo celé vyšetřování i vnímání případu. Z lodi vypustili průzkumný dron do hloubky asi 80 metrů. Na levoboku nenašel nic podezřelého, ale na pravoboku potopeného trupu objevili díru.
Poškozená příď zkoumané lodi Zdroj: Wikimedia Commons
A ne jen tak ledajakou díru. Podle Evertssona a jeho kolegy Mondala byla díra široká 1,2 metru a vysoká přes 4 metry. Vypočítali, že takovou díru v lodi, jejíž trup byl podle vlád pobaltských států poškozen, mohly pravděpodobně způsobit jen dvě věci.
Ponorka, nebo výbuch? Ani jedno
Buď srážka s jiným plavidlem, pravděpodobně ponorkou, nebo vnitřní exploze. Obě tyto teorie dávaly stále větší smysl, ale vlády Švédska, Estonska a Finska, kterých se celá kauza týkala nejvíc, je označily za konspirační teorii a v roce 2023 vyšetřování ukončily s tím, že díra v trupu vznikla nárazem lodi do mořského dna.
„Na základě úvah vyšetřovacích orgánů nic nenasvědčuje tomu, že by došlo ke srážce s jinou lodí nebo plovoucím předmětem, nebo že by došlo k výbuchu na přídi. Nic také nenasvědčuje tomu, že by byl spáchán trestný čin. Předběžné vyšetřování proto nebude zahájeno a případ bude uzavřen,“ citovala agentura Reuters švédskou mluvčí Karolinu Wieslander.
Místo ztroskotání Zdroj: Youtube @CaljuCotcas (screenshot)
Téměř 30 let po tragédii je toto prohlášení stále to jediné, na které se můžou všichni spoléhat, i když s ním někteří nejsou spokojeni.
Před lety se na YouTube objevil také zvukový záznam komunikace mezi lodí Estonia a dalšími loděmi, které byly poblíž. Žádné nové důkazy ani teorie z něj ale nevzešly.
Zákaz platí dodnes
Zákaz potápění k vraku lodi Estonia platí dodnes, protože i více než 30 let po tragédii se objevují lidé, kteří se snaží odhalit spiknutí, respektive oživit jednu z konspirací, že potopení lodi a smrt 852 lidí bylo plánováno jako krytí pašování vojenského vybavení z Ruska, uvádí BBC.
Ať už se v příštích letech něco zjistí, nebo ne, je nad slunce jasné, že potopení lodi MS Estonia v Baltském moři bude navždy jednou z nejhorších a nejkontroverznějších námořních tragédií v dějinách lidstva.
