Pomýlené ceny? Ne, všechno má svůj důvod.
Položil sis někdy otázku, proč za některé položky v obchodě zaplatíme více, i když to na první pohled nedává smysl? Nebo proč jsou tytéž produkty na čerpacích stanicích mnohem dražší než v supermarketech? Při určování prodejní ceny obchodníci mnohdy zohledňují několik faktorů, které ovlivňují naše rozhodování o koupi. Pár z nich si dnes představíme.
Půllitrovka Coca Coly dražší než velké balení
Lepší příklad "nelogické" cenotvorby snad ani neexistuje. S pocitem žízně vběhneš do potravin, postavíš se před regál se sycenými nápoji, očima proběhneš cenovky a údiv je na světě. Půl litrová láhev oblíbené Coca Coly je dražší než litrové či dvoulitrové balení. To ovšem není problém, ty i tak volíš půllitrovku, po zaplacení ji ihned otvíráš a hasíš žízeň. Otázkou zůstává, proč je tedy menší balení dražší a proč jsme ochotni si za něj bez problémů připlatit.
Vysvětlení vůbec není složité. Hlavním důvodem je zejména pohodlnost. Častokrát si nápoj kupujeme právě kvůli okamžitému uhašení žízně, jak jsme psali výše. Jde o takzvané impulzivní nakupování. Tehdy se nám prostě nechce s sebou nosit v tašce či v batohu dvoulitrovou láhev a jsme ochotni si připlatit za takový komfort v podobě menšího a lehčího balení. Půllitrové láhve jsou také uloženy v chladicích boxech, zatímco ty větší si musíme nejdříve odvléct domů a vložit do chladničky. To vše obchodníci zohledňují a protože vědí, že lidé jsou ochotni si připlatit, cena jde nahoru.
Růžová daň
Dalším příkladem pro zajímavou cenotvorbu je takzvaná růžová daň (z anglického pink tax). Tento pojem popisuje znevýhodnění žen, jelikož za stejné produkty v obchodě platí více než muži. Když společnosti začaly v minulosti lišit své produkty a začaly vyrábět verze pro ženy, tento facelift do růžové barvy obohatily i o vyšší prodejní cenu. Vždyť ony si připlatí. Aktuálně si tak ženské pohlaví v obchodě připlatí za žiletky, deodoranty, šampony či holící krémy. Růžová daň však útočí i u oblečení či hraček. Odborníci spočítali, že za rok si ženy připlatí za ženské verze produktů až o cca 32 500 korun více než muži.
Obchodníci často argumentují, že produkty určené něžnému pohlaví jsou dražší proto, že jsou vyráběny z kvalitnějších materiálů či jiným technologickým procesem. Zákonodárci v Kalifornii se s tímto vysvětlením neztotožnili a na výrobce si posvítili. Tato stát jako první na světě v roce 1996 zakázal odlišné ceny produktů pro rozdílné pohlaví. Vždyť kdo to kdy viděl, aby ženy, které obecně vydělávají méně, utrácely více.
Předražená benzínka
Tento (smutný) příběh zná také každý z nás. Ať jsou to nápoje, sladkosti či chipsy, za všechny tyto položky si na čerpacích stanicích výrazně připlatíme. Je to tím, že na pumpách obvykle nakupujeme pouze pár položek, prioritní zůstává stále benzín. Menší zisky z malých nákupů si majitelé čerpacích stanic vynahrazují většími maržemi. A proč jsme ochotni si za to všechno připlatit? Někdy hraje roli čas, kdy nic jiného v okolí kromě pumpy není již otevřené, jindy naopak vzdálenost, pokud je to jediná pumpa na dálnici široko daleko. Vždy je to ovšem zejména poptávka - a tedy ochota spotřebitele zakoupit produkt za určitou cenu na trhu.
