Mstitel chudých a utlačovaných.
Po článku s legendárním střelcem z kuše si představíme dalšího lidového hrdiny, tentokrát však ze skotských ostrovů, kde se stal „rudý Gregor“ symbolem spravedlnosti a neoblomné statečnosti.
Rob Roy MacGregor nebo i „rudý Gregor“, jak mu pro jeho zrzavé vlasy říkali, pocházel ze skotského klanu MacGregorů. Narodil se 7. března 1671 v Gleugyle jako třetí syn Donalda MacGregora a Margaret Campbell. V roce 1693 se tak, jak se patří, oženil s Mary Helen z Comaru, která mu zajistila pokračování rodu porodem čtyř synů. Hrdé jméno MacGregor nesl dále James (Mor, Tall), Ranald, Coll a Robert (mladý Roy). Později si Rob Roy adoptoval i synovce Duncana. Rob Roy se převážnou část života věnoval chovu a obchodu s dobytkem. Dařilo se mu a díky své politické angažovanosti a ochraně sousedů byl rychle znám v celém Skotsku. Sousedé mu platili za ochranu před zloději dobytka. V podnikání s dobytkem spolupracoval s bratrem a celkem se jim dařilo až do doby, kdy mu pastýř utekl i s celým stádem. Rob Roy ho našel a dohodl se s ním, že stádo vykoupí zpátky, ale vynalézavý pastýř si peníze vzal, ale dobytek nevrátil. Tímto se Rob dostal do velkých dluhů, které nebyl schopen uhradit a najednou se ocitl na druhé straně práva a pořádku, které během života více méně ctil. Možná nebyly všechny jeho obchody zcela legální a „čisté“, ale pro své okolí byl jakýmsi ochráncem slabších. Poté, co přišel o všechny peníze a dobytek, začal obchodovat s kradeným dobytkem. Stal se nejznámějším zlodějem široko daleko a sousedé mu nadále platili za ochranu před jinými zloději, což bylo i tak trochu paradoxem. Představoval autoritu a už tehdy začala vznikat legenda o skotském Robinu Hoodovi, který se, ne svou vinnou, ocitl za hranicí zákona a snaží se bojovat za právo a spravedlnost proti nepravosti vládců.
Už na začátku 18. století se Rob Roy spolu se svým otcem zúčastnili Jakobínského povstání, v němž se postavili na stranu jakobínských vzbouřenců. Ti požadovali návrat Jamese VII. na trůn, přes vítězství jakobínů byl Donald MacGregor zajat a vězněn dva roky. Už tehdy začal mít mladý pastýř pocit křivdy vůči vládě. Po ztrátě dobytka a peněz neměl na zaplacení svých dluhů, byl obviněn z podvodu a věřitelé ho začali honit a pronásledovat. Největším a nejmocnějším z věřitelů byl James Graham, ten se soudním rozhodnutím v rukou zabavil jeho majetky a pozemky a celé jeho panství nechal vypálit. Tehdy mu Rob Roy vyhlásil osobní válku, jakési soukromé tažení za pomstou. I s rodinou a následovníky se uchýlil do lesů, hor a znajíc okolí a terén začal brojit proti vévodovi. Někteří to považovali za akt vzdoru proti bezpráví a nespravedlnosti, a to bylo živnou půdou pro vznik různých legend a mýtů. Klan MacGregorů je jimi opředen dodnes a legendy o Rob Royovi začaly vznikat už během jeho života, což nebylo vůbec běžným jevem.
Členové MacGregorova klanu žili v lesích jako psanci, útočili na vévody a on jim to oplácel. Celé této „vzpouře“ se kupodivu velmi dařilo až do roku 1725, kdy byl Rob Roy nucen bitvu vzdát a následujících deset let se skrývat a utíkat. To podpořilo přirovnání k Robinu Hoodovi. Oba žili v lesích, vytvořili si tam rozsáhlé komunity, kde žili soběstačně a nechyběl ani hlavní prvek vzdoru a boje proti útlaku ze strany šlechty. Po deseti dlouhých a náročných letech plných tvrdých zkoušek byl Rob Roy zatčen a uvězněn. Byl vězněn dva roky a v roce 1727, právě když se ho chystali převézt do vězení na Barbadosu, mu anglický král Jiří I. udělil milost a překvapivě i odpustil všechny dluhy. Po tomto bouřlivém období svého života si Rob Roy uvědomil, že léta běží rychle a ani on už není nejmladší, a tak se rozhodl spokojeně dožít svůj život na statku Inverlochlarig Beg v Baquhiddere. Věnoval se domáckého životu a své rodině a zemřel spokojeně doma 28. prosince 1734.
Velikost legendy kolem jména klanu MacGregor se nadále nafukovala. Celý MacGregorův rod byl označen za královský a velmi prestižní rod, ze kterého pocházeli královští nástupci. Až do dnešních dob je Rob Roy považován za národního hrdinu a na jeho počest se v roce 2002 pojmenovala například i cestička z Drumet do Pitlochry, kterou prý využíval během svého vyhnanství v lesích. Také jeho rodný dům byl v roce 1930 vyhlášen za chráněnou budovu, ale po čase to připadalo historické společnosti jako zbytečné, a tak byl v roce 2004 prodán na aukci za dost značnou částku. Skotská národní identita je postavena na legendárních příbězích hrdinů, kteří bojovali za svobodu a spravedlnost. Podobné motivy můžeme vidět v různých literárních dílech, která jen podporovala šíření legend a jejich udržování v povědomí národa celé generace. Příběhy se prodávaly ústní formou, později v psané podobě a každý si něco svého přidal, což mělo za následek vytvoření zcela nového příběhu, který možná s reálnými událostmi ani moc nesouvisí. I příběhy o Rob Royovi MacGregorovi se ve Skotsku dědí a tradují celá staletí až do dnešního dne. Je jedno, co je pravda. Záleží jen na tom, čemu lidé věří a co je dokáže inspirovat ke konání dobra a odvážných skutků.
Příběh Rob Roye byl samozřejmě i zfilmován do několika podob. Asi nejznámější verzí byla ta z roku 1995, kde je Rob ztvárněn jako obyčejný statkář, který vidí nespravedlnost, hlad a bídu v Anglii a rozhodne se ochránit svou rodinu a své blízké a protože se odmítne podrobit, začíná boj o čest a život. Průběh filmu můžeme s lehkostí porovnat s příběhy jako Statečné srdce, Robin Hood nebo kterýkoli jiný příběh o hrdinovi středověku. Nic to však nemění na věci, že právě takové příběhy a mýty, které tvoří iluze, jsou tvůrci evropských dějin a kulturní identity dnešního světa.
