Blízký vztah rodičů s dospělým dítětem není náhoda ani samozřejmost. Je to výsledek tisíců malých momentů.
Reem Raouda, expertka na vědomé rodičovství, která v rámci svého výzkumu prostudovala přes 200 dětí, má jasno. Cesta k celoživotnímu poutu vede přes pocit bezpečí. Dítě musí vědět, že u může být před rodiči stoprocentně samo sebou. Pouto mezi rodiči a dětmi často slábne v pubertě nebo s příchodem dospělosti. Pokud ale chcete, aby zůstalo silné po celý život, praktikujte těchto sedm zásad co nejdříve.
1) Emoce nejsou „dobré“ nebo „špatné“
Aby teenager přišel za rodičem, když mu je mizerně, musí vědět, že je u něj jeho vnitřní svět v bezpečí. Když rodič u dětí potlačuje pláč, strach nebo vztek, dítě se naučí, že k němu tyhle emoce nepatří. Proto se mu s nimi svěřovat nebude. Expertka radí i tyto „negativní emoce“ přijímat, nezakazovat a nesoudit. „U nás je dovoleno cítit cokoli,“ je věta, která buduje emocionální most do budoucna.
2) Věřte jim (a dejte to najevo)
Děti mají tendenci naplňovat očekávání, která do nich vkládáme. Pokud je neustále kontrolujete a opravujete, učíte je, že jim nevěříte. Výsledek? Začnou být tajnůstkářské. Lepší je nabídnout dítěti důvěru bez kontrol a kritizování – i když je míněno dobře. Vychovávat stylem: „Věřím ti. Až budeš potřebovat, přijď sám*sama, jsem tu pro tebe.“
3) Naučte se omlouvat (opravdu omlouvat)
Nejsilnější vztahy stojí na schopnosti umět se upřímně omluvit. Zapomeňte na frázi: „Mrzí mě, jak se cítíš.“ Místo toho je lepší říci: „Promiň, tohle sis nezasloužil*a. Budu se snažit to příště zvládnout lépe.“ Když rodič převezme zodpovědnost za své chyby, učí dítě, že chyby vztah nerozbíjejí.
4) Více poslouchejte, méně mluvte
Když děti sdílejí své obavy, většinou nehledají okamžité řešení, ale propojení. Pokud si zvyknou, že po jejich svěření následuje jen nekonečné poučování, uzavřou se. Zkuste raději kouzelnou větu: „Řekni mi o tom víc.“
5) Přestaňte řídit, kým se mají stát
Děti se často vzdalují ne proto, že by se s rodiči hádaly, ale protože se cítí sevřené představami o tom, jací by „měly“ být. Dej jim proto prostor být zvědavé, hlučné a kreativní.
6) Přijměte je takové, jaké jsou
Nemusíte souhlasit se vším, ale dítě musí vědět, že nemusí nic předstírat. Když cítí přijetí teď, v dospívání se bude mnohem méně cítit nejistě nebo ohroženě a nebude mít potřebu skrývat části sebe.
7) Nesouhlasit neznamená trest
Když dítě zjistí, že jeho odlišný názor znamená trest, ticho nebo výbuch, rychle pochopí, že příště je lepší mlčet. A tím se mezi vámi začne tvořit odstup. Místo toho zkuste reagovat zájmem, ne snahou mít všechno pod kontrolou.
