14 mocných bohů z japonského panteonu.
"Slunce sklánějící se k večeru nad něžnými květy stromů Sakury hledí na rychle měnící se Japonsko i lid obývající jeho zemi. Ne vždy vypadalo takto. Kdysi v dávných dobách, o nichž mluví kroniky" Kodžiki "a" Nihonšoki ", se na zem jako neopracovaný diamant dívali první bohové."
V chaosu, který předcházel stvoření nebe i země, se zrodili první tři japonští bohové. První z nich byl Ame no minakanuši - bůh sídlící ve středu Nebeského světa společně se dvěma společníky Takamimusubim a Kammimusubim. Po nebi se pohybovali jako neviditelné bytosti, ale neměli žádné družky a ani zemi, kterou by obývali. Rozhodli se ji proto stvořit, během toho, kdy zem nabývala svůj prvotní tvar a mořské vody čeřily její břehy, se zrodilo dalších sedm generací bohů. Legendy hovoří zejména o bohovi jménem Izanagi a bohyni Izanami. Od bohů dostali oštěp vykládaný drahými kameny, aby jím splnili rozkaz dokončit rodící se zem. Tímto oštěpem vytvořili ostrov Onokoro, v jeho středu následně vystavěli velký palác, kde se rozhodli splynout. Iazanagi se tehdy zeptal své milované ženy: „Jaký tvar má tvé tělo?“ A ona mu odpověděla: „Má dobrý tvar, ale na jednom místě mu něco chybí.“ Na to Izanagi zašeptal: „I moje tělo má dobrý tvar, ale na jednom místě mám něčeho nadbytek. Měli bychom se spojit a zplodit potomstvo.“
Izanami a Izanagi tak stvořili osm ostrovů a narodilo se jim i několik bohů - bůh moří, bůh hor, bůh stromů a další. Vše se však zkomplikovalo při porodu posledního 35. boha - boha ohně, kdy se Izanami nešťastně popálila a zemřela. Izanagi ze žalu za milovanou usekl synovi hlavu a nesmířený s její smrtí se ji vydal hledat do podsvětí. Po strastiplné cestě se mu ji nakonec podařilo najít, přičemž si u bohů vyprosil její návrat. Ti měli ale jednu podmínku, během cesty do světa živých se Izanagi nesměl podívat na svou družku. Potomek bohů však neodolal a když uviděl tělo plné červů, lekl se a utíkal pryč. Izanami, potupená a naštvaná proklínala jejich společnou snahu: „Každý den připravím o život tisíc lidí z tvé země a vezmu si je k sobě!“ Izanagi odpověděl: „Pokud opravdu uděláš něco tak strašného, já se postarám o to, aby se každý den narodilo tisíc pět set dětí.“ Jakmile přišel nahoru na zem, smyl ze sebe nečistotu a při očistném obřadu zrodil 26 dalších bohů. Statusem vznešených dětí se však mohlo pochlubit jen několik z nich. První Amaterasu, bohyně zrozená z levého oka, Cukujom, bůh zrozený z pravého oka a Susanoo zrozen při mytí nosu. Amaterasu, nádherná bohyně, se stala bohyní Slunce a vysoké nebeské pláně. Cukujomi, bůh měsíce, si vzal pod křídla záhrobní říši a Susanoo, bůh bouře, získal moře a panování nad nimi. Jednou však došlo mezi Amaterasu a Susanoo ke konfliktu, při kterém se bohyně slunce ukryla do jeskyně. Nad zemí tak zavládla tma a chlad. Naštěstí se samolibou bohyni podařilo vylákat ven díky zrcadlu, čímž se v Japonsku mělo zpečetit nekonečné období hojnosti, míru a lásky.
Mýtus o stvoření světa a bohů patří k tradici Japonska a je s ním spojen tak úzce jako s květy sakury. Bohatá historie a legendy vonící exotičnosti a mystikou dosud naplňují lid úžasem a tajemném. Dodnes přetrvalo mnoho jmen bohů a my si uvedeme ty nejznámější z nich.
Aji-Suki-Taka-Hi-Kone: Hrom
V japonské mytologii je synem Takiri-bime a Okuninushi a také bratrem Taka-hime, Takemikazuchi a Kaminari. Když byl ještě malým dítětem v kojeneckém věku, plakal a křičel tak hlasitě, že ho dali do člunu a poslali plavat kolem Japonska, dokud se neuklidní. Od tehdy byl však tak tichý a klidný, že si ho mnohdy spletli s mrtvolou. Při jednom takovém nedorozumění, když ho zahrabávali do hrobu, začal Aji-Suki dupat nohama tak silně, až vytvořil pohoří Moyama (dnešní provincie Mino). V dospělosti se stal otcem Takitsuhiko, boha deště.
Amatsu Mikaboshi: Zlo
Bůh zla původně v šintoismu zastával božství polárky a prvotního chaosu. Je také zmíněn jako protivník Takemikazuchi-no-kami, patrona mečů, který se pokoušel podmanit si boží hvězdu (centrum bohů). Jeho jméno se také našlo ve spojení s dobytím země Izumo. Postavu tohoto boha někteří ztotožňují i s postavou Takeminakata, hlavního božství v prefektuře Nagano a osobního bojovníka bohyně Amaterasu.
Bishamon: Štěstí a válka
Paradox, i když přesto, že je v japonském folklóru oblečený v plné zbroji, drží nebeské kopí a v případě nebezpečí je schopen velet legií nadpřirozených bytostí, patří i do skupiny sedmi bohů štěstí. Údajně ochraňuje spravedlivé a bezbranné, ale je patronem i statečných bojovníků či moudrých vojevůdců. Lid mu za jeho služby věnoval chrám ve městě Shiga v blízkosti Oji. Často je považován za symbol Japonského buddhismu.
Chimata-No-Kami: Ochrana
Japonský bůh ochraňující lid vůči katastrofám a škodlivým lihovinám. Ochraňuje i hranice, chodníky či potulné mnichy. Také přispívá k tomu, aby se ve městě či na vesnici nenacházeli zlí duchové, jejich škodlivý vliv vstřebává do těla a následně vydechuje v podobě páry. I přes jeho nadpřirozené schopnosti se Chim nemůže pyšnit statusem vznešeného dítěte, jelikož se narodil ještě před výše zmíněným očistným obřadem a to ve chvíli kdy si Izangi odložil po návratu z podsvětí fundoshi (spodní prádlo). Jeho jméno se dá přeložit jako tabu nebo posvátný prostor.
Hiruko: Rybáři
Kromě toho, že je Hiruko ochráncem rybářů, je také jedním z bohů štěstí a slunce. Jeho zvláštností je to, že jako jediný pochází výhradně z Japonska a nejsou na na něm znatelné žádné hinduistické ani čínské vlivy. Je často vyobrazován s tradiční ceremoniální pokrývkou hlavy (Kazaori Eboshi), udicí a velkým červeným okounem v ruce. Jako dítě překonal spoustu zdravotních potíží, trpěl bolestmi, měl zmrzačenou tvář, nevyvinuté kosti či poruchu sluchu. I přes křivdy však dokázal bojovat s osudem, za což mu bohové darovali do vínku nadpřirozené síly, kterými měl chránit své soukmenovce - rybáře.
Inari: Rýže
Šintoistický bůh rýže je spojen s božstvy potravin. Bývá nejčastěji zobrazován buď v mužské nebo ženské podobě, ve vypjatých situacích však nabývá vzhled lišky, hada či draka. Chrání nejen úrodu rýže, ale je také patronem prosperity zemědělců a obchodníků, kteří mají něco do činění s rýží či rybolovem. Kromě srpu je její zbraní i bič, který používá k vypálení rýže z polí. Uctívání Inari se stalo populárním zejména v období Edo, kdy se ve více než třetině (32 000) šintoistických a buddhistických svatyní stala patronkou.
Kawa-no-Kami: Řeky
Říční bůh nebo duch se objevil i ve známém japonském animovaném filmu Cesta do fantazie. V příbězích je zobrazován jako špinavý a zamořený stařec, později však vysvitne že je velmi bohatý, mocný, energický a duchovně založený. Rozhněvat ho dokážou jen bezohlední pytláci či lidé špinící odpadem koryta řek.
Kura-Okami-no-kami: Déšť
Tento bůh je legendárním japonským drakem a také bohem sněhu. Japonská mytologie říká, že byl porozen na ostrovech bohyní Izanami. Zrodil se však z krve nebo orgánu 35. boha ohně, tak jako i jeho několik dalších sourozenců. Vyvoleným se zjevuje v podobě hada či velryby a pomáhá jim v nepříjemných situacích.
Shina-Tsu-Hiko: Vítr
Je japonský mytologický bůh/bohyně větru. Bývá nazýván i Shinatobe, původně spojován s pohyby vzduchu a se symboly větru a plachetnice. Podle legend dává pozor na to, aby se rušivé větry a zlo drželi co nejdále od lidí a jejich obydlí. Přímý potomek nebeských bytostí se narodil z Izanagiho dechu, přičemž ihned po narození způsobil pobřežní bouře, kterých se stal následně patronem.
O-Kuni-Nushi: Magie a medicína
Toto božstvo je populární hlavně v japonském šintoismu. Přežívá v neviditelném světě duchů a kouzel. Je hlavním bohem budování národa, zemědělství a také obchodu a medicíny. V moderní japonské lidové víře je také bohem, který léčí a dělá manželství šťastným. Ōkuninushi vystupuje i ve známém příběhu Hare z Inaba, kde bojuje proti svým 80 bratrům o ruku milované ženy, tato legenda má být symbolem konfliktu mezi první civilizací a barbarskými kmeny v nově vznikajícím japonském státě.
Benzaiten: Láska
Benzaiten je japonská buddhistická bohyně původně pocházející z hinduismu a je ztotožňována s bohyní Saraswati. Je zobrazována s tradiční japonskou loutnou - tato bohyně má tak buddhistické i šintoistické prvky. Jelikož se v zemi vycházejícího slunce objevuje již v průběhu 6. století, má Benzaiten svatyni v každém velkém městě Japonska, nachází se obvykle nedaleko vody, moře, jezera, rybníka nebo řeky. Patří k jednomu z nejuctívanějších božstev, přičemž je patronkou „všeho, co teče“, tedy vody, času, slova, řeči, výřečnosti, hudby i znalostí.
Uke-Mochi-No-Kami: Jídlo
Tato bohyně patří do skupiny šintoistické mytologie a je bohyní jídla a potravin. Bývá spojována zejména s Toyuke Okami - bohem jídla, oblečení a bydlení. Jedna z kronik hovoří o mýtném, když bůh měsíce poslán sestrou Amaterasu (bohyně slunce) navštívil Uke mochi. Ta boha měsíce uvítala čelem k zemi, posadila ho s výhledem na oceán a z úst chrlila vařenou rýži s rybami. Hostina, kterou připravila, se mu však nelíbila a bohyni zmrzačil. Když se to sestra dozvěděla, velmi se na bratra rozzlobila, odcizili se a už nikdy nebyli pospolu - tak jako slunce a měsíc.
Wakahiru-Me: Úsvit slunce
Nádherná bohyně vycházejícího slunce a tkaní je mladší sestrou Amaterasu a zároveň dcerou Izanami a Izanagi. Bohyně prý tká oděvy pro všechny bohy v panteonu. Ve 3. století n. l. císařovna Jingu založila na počest této bohyně svatyni Ikuta, která patří mezi nejstarší poutní místa v Japonsku.
Sengen-Sama: Posvátná hora Fujiyama
Sengen-Sama je japonskou bohyní hory Fuji a bohyní třešňových květů. Provdala se za patrona rýže, tedy vnuka bohyně Amaterasu. Mýtus říká, že Sengen-Sama otěhotněla tak brzy, že si bůh rýže myslel, že dítě není jeho. Zavřel ji tedy do chatrče bez dveří a řekl, že když porodí a dítě nebude jeho, zapálí dům a oni shoří v plamenech. Narodila se však dvojčata, bůh proto upustil od svého plánu a omilostnil je. Tato bohyně má svou svatyni na vrcholu hory Fuji, kde mohou její ctitelé pozdravit vycházející slunce.
Japonská kultura nese v sobě mnoho znaků šintoismu. Shinto doslovně znamená cesta bohů, přičemž jde o náboženství, kde se klade důraz hlavně na úzké propojení člověka s přírodou a učí také člověka úctě vůči předkům. Ti, kteří vyznávají šintoismus, věří, že všechno, co je na světě, je bohy stvořené i spravované.
