Psychické zdraví mladé generace je křehké.
Není pochyb o tom, že sociální sítě v dnešní době výrazně ovlivňují psychický stav jednotlivých uživatelů. Nejnovější britský průzkum organizace The Royal Society for Public Health oslovil 1 479 mladých lidí ve věku od 14 do 24 let s cílem získat zajímavé názory a informace o tom, co si mladá generace myslí o konkrétních sociálních sítích. Výzkumníky zajímal Facebook, Twitter, Snapchat, Instagram a YouTube, přičemž ohledně každé ze sítí se účastníků průzkumu ptali několik různých otázek. V otázkách měli mladí lidé hodnotit vliv sociální sítě na problematiku úzkosti, deprese, osamělosti, tělesného vzhledu či šikany, a to udělováním bodů.
Výsledky nebyly zcela překvapivé a spíš potvrdily hypotézu, která v odborných kruzích existovala, protože nejhorší ze všech sítí vyšel Instagram. Právě Instagram mladí lidé označili za síť s nejhorším vlivem na psychické zdraví, ale mnohem lépe na tom nebyl ani Snapchat. Na opačné straně žebříčku se zase umístilo YouTube, které si mezi mladou generací drží nejpřívětivější vztah ke zlepšování psychického stavu, druhý skončil Twitter a třetí zase Facebook.
Výsledky průzkumu tedy ukazují, že sociální sítě by měly více dbát o komfort a zdraví svých uživatelů, přičemž odborníci a aktivisté už navrhli několik vylepšení, díky kterým by se sociální sítě mohly stát příjemnějším místem. Po určitém čase stráveném na sociální síti by až 70 procent mladých lidí přivítalo vyskakovací zprávu o tom, že by si měli odpočinout a začít dělat jinou aktivitu, ale populární byla i iniciativa za označování retušovaných a upravovaných fotek malou ikonkou někde v rohu příspěvku. Mladí lidé by na sociálních sítích měli být častěji upozorňováni na to, jak rozeznat pravdivou informaci od té nepravdivé či klamavé, protože i obyčejná zpráva někdy stačí k tomu, aby se člověk psychicky sesypal, což samotné sociální sítě rozhodne nechtějí dopustit.
