Tzv. „open problems“ jsou jevy, nad kterými se vědci pozastavují už dlouhou dobu.
Den co den ve zprávách slyšíme o pokroku vědců v hledání nových léčebných metod, zkoumání vesmíru a podobně. Technologie, ke kterým mají dnes odborníci přístup jsou daleko pokročilejší než ty, s jakými museli pracovat vědci byť jen před 20 lety. Přesto se však ve světě matematiky, fyziky, psychologie nebo biologie najdou problémy bez řešení. Jsou to různé jevy, o jejichž vysvětlení se pokouší odborná i široká veřejnost možná i stovky let, ale neúspěšně. Zde jsou některé z nich:
Kulový blesk
Jde o atmosférický jev vyskytující se obvykle během bouří. Vědci vícenásobně dokázali jeho existenci, ale problém přichází při jeho teoretickém objasnění. Jednou za čas se objeví zprávy o výskytu této záhady i v Česku. Zajímavé na jevu je, že někdy je pozorován i za slunečného počasí, do domů často vlétá skrz komín a někteří lidé cítí pocit strachu a tlaku, i když se od něj nacházejí ve větší vzdálenosti. Vzhledem k jeho vlastnosti se dá předpokládat, že některé pozorované UFO byly ve skutečnosti kulové blesky.
Objekt může mít několik centimetrů až decimetrů, je kulovitého tvaru, pohybuje se různými směry a rychlostí a obvykle zaniká výbuchem, ale může i zcela v tichosti. Sovětský experimentální fyzik, Pjotr Leonidovič Kapica, pozoroval kulový blesk a usoudil, že jev s téměř stejnými vlastnostmi lze simulovat pomocí mikrovlnné trouby a zapálené svíčky. V roce 2006 zase vědci po experimentech úspěšně vytvořili jev velmi podobný kulovému blesku pomocí elektrických výbojů na tenké křemíkové desce. Bohužel, laboratorně vytvořené kulové blesky obvykle nemají velkou životnost, a proto je jejich zkoumání složité. Skutečný pokrok nastal až v roce 2012, kdy čínští vědci odpozorovali jeho optické spektrum.
Těžký problém vědomí
Pojem zavedl David Chalmers. Jde o filozofický problém, který se snaží objasnit proč a jak je možné, že věci určitým způsobem vnímáme a vyvolávají v nás nějaké reakce, emoce. Věda dokáže zanalyzovat pozorované věci - dokážeme říci, jaké má vlastnosti, jak funguje, ale nedokážeme vysvětlit, jak v nás vzniká určitý dojem. Tento fakt v podstatě ukazuje na to, že vědomí obsahuje něco za „hranicemi vědy“. Vědomí, čili to, jaké dojmy na nás jak působí, tvoří také hranici toho, co dokážeme popsat různými metodami. Čili hranice vědomí vytvářejí ostatní otevřené problémy. Pohledy a různé filozofie přinášejí na vědomí různé pohledy, ale prozatím zůstává podstata vědomí záhadou - je to obrovské a složité téma vhodnější na samostatný článek.
Gaučový problém
Ti, co nenávidíte matematiku, můžete rovnou přestat číst. „The moving sofa problem“, nebo tedy volně přeloženo problém přemístění gauče, je matematický problém, se kterým přišel v roce 1966 Leo Moser. Otázka, nebo problém je tedy takový: „Jaká je největší plocha, která může být přemístěna přes doprava zahnutou zatáčku ve dvoudimenzionální chodbě o šířce 1 v 90stupňovém úhlu?“ Řekli byste si, že to není vůbec složité. No nejprve bychom si měli určit, co můžeme vůbec přes takovou chodbu přemístit. Čtvereček 1x1 by neměl být problém. Rovněž půlkruh, který by se jen „překlopil“. Vědec Hammersley přišel s řešením, které se zdálo být správné. Výsledná plocha zabírala oproti obyčejnému čtverečku 1,57 jednotky. Vypadalo to nějak takto:
Po složitých matematických výpočtech přišel vědec jménem Gerver na řešení, které je ještě lepší. Výsledná plocha, kterou se mu „podařilo“ přes roh přepravit byla velká 2,2195 jednotky, což je značně více, než předchozí vítězné řešení. Vypadá nějak takto:
Pokud se mezi fanoušky Refresheru najde kdokoli, kdo by dokázal laicky objasnit tento problém, budeme velmi rádi.
Syndrom náhlé smrti kojenců
Ve zkratce se mluví o SIDS, což je z angličtiny převzato „sudden infant death syndrome“. Jde o nečekanou smrt kojence, když jeho předchozí stav absolutně nenapovídá tomu, že by se mělo něco stát. Taktéž i při pitvě se nepodaří zjistit příčina úmrtí. Na 1000 dětí se SIDS objeví u 0,22 jedince, ale častěji se toto náhlé úmrtí děje chlapcům. Už dlouhá léta je tento syndrom znám, většinou se však předpokládalo, že se dítě udusilo po přilehnutí matkou. Dnes víme, že to tak není - příčina smrti je opravdu neznámá. Je mnoho faktorů, které mohou zvyšovat nebo naopak snižovat pravděpodobnost výskytu SIDS, ale jen studie z roku 2005 ukázala částečné řešení. Pokud dáte dítěti dudlík tak bude spát lehčím spánkem a v případě, že by se cítilo nepříjemně, vzbudí se a začne plakat.
Proč sníme?
Sníme, máme vědeckou disciplínu, která se sny zabývá, ale stále nevíme, jaký je jejich význam. Sen je zážitek obrazových, zvukových a jiných smyslových vjemů. Zajímavé na něm je právě to, že v nás může vyvolat emoce od těch nejradostnějších až po nejhorší. Snící obvykle nad snem nemá kontrolu, pokud se nejedná o tzv. „lucidní snění“, kdy si člověk uvědomuje, že sní. Vědci věří, že lidé sní přibližně stejně často. Právě pro fantastický charakter snů vznikly mnohé výkladové snáře snažící se pochopit to, co během spánku vidíme. Ve skutečnosti se však stále neurčilo, zda mají sny racionální nebo iracionální základ. Negativem však stále pro mnohé lidi zůstává, že většinu z nich zapomínáme hned po probuzení. Fenoménem také zůstává častá propojenost reality se sněním, např. když slyšíme zvonící telefon i ve snu, nebo provedeme potřebu během snu a najednou se ráno vzbudíme s mokrou postelí.
Jaké jsou podle vás další nevysvětlitelné jevy?
