Tělo mravence naplno ovládne a odsoudí ho k jisté smrti.
Pokud pro tebe byla příroda vždy místem čistoty a míru, je čas zničit tvé iluze a postavit tě před krutou realitu. Tu bude dnes zastupovat kouzelná houba Ophiocordyceps unilaterálně, která je jednou z nejnebezpečnějších přírodních drog a látek celkově. Pokud očekáváš zákeřné jedy způsobující pomalou smrt, jsi na omylu. Tato plíseň si totiž pomalu získává kontrolu nad tělem svého hostitele.
Plíseň byla objevena v roce 1859 britským naturalistou Alfredem Russelem Wallacem a nachází se především v hloubkách tropických deštných pralesů. Plíseň číhá téměř výhradně na mravence rodu Camponotus. Na ty se nalepí, infikuje je a následně je navede k jisté smrti, po které plíseň celé tělo zkonzumuje.
Pobytem na těle mravence totiž plíseň neznámým způsobem získává kontrolu nad celým jeho tělem a opět neznámým způsobem dokáže tělo i kontrolovat. Mravence obvykle dovede do vlhkého prostředí, kde se přilepí na spodní stranu listu. Tam umře a plíseň ho celého zkonzumuje. Celý proces trvá přibližně sedm dní. Na těle mravence se následně vytvoří plodnice, čili struktury, kterých plíseň využívá ke svému rozmnožování.
Zvláštní však je, že plíseň nezískává kontrolu nad mozkem, jak tvrdí vědci. Marida Fredericksen z univerzity v Basileji studující plíseň pro National Geographic, říká: „Plíseň se nenachází v mozku. Je to jako kdyby mravence kontrolovala zvenčí.“ Je tak pravděpodobné, že mravenec je psychicky naprosto zdravý a dokonce si i uvědomuje, co se vlastně děje. Pohybům svého těla ovládaného plísní však nedokáže zabránit. Pořádně znepokojující.
Mravenci visící z listů
Další pozoruhodností je to, že si plíseň vybírá velmi specifická a vlhká místa pro mravencovu smrt a dokonce i ví, jak ho k takovému místu dovést. O. unilateralis si vybírá zejména samotáře, mravenčí hnízda totiž neposkytují dobré podmínky pro rozvoj plísně. Na osamělé mravence deštných pralesů číhá na každém kroku.
Na otázku, zda tato plíseň nějak ovlivňuje lidi, neexistuje jednoznačná odpověď. Geneticky toho mají lidé a houby společného více, než by sis myslel, a tak jsme vůči plísni zranitelnější než například rostliny, ale vědci pochybují, že nám hrozí nějaké nebezpečí při výpravách do džunglí.
Mravenec pokrytý plísní
