Studium amerického občana v KLDR je nadmíru neobvyklé.
Zřejmě by tě ani nenapadlo, že na univerzitě v Severní Koreji studoval před dvěma lety i americký student. Vztahy mezi KLDR a USA byly v té době na bodu mrazu, i když se v posledních měsících pohnuly mílovými kroky dopředu. Travise Jeppesena to v žádném případě neodradilo.
Od chvíle, kdy se jako mladý muž dozvěděl o existenci Severní Koreje, byl izolovanou zemi mírně posedlý, a tak se tam vždycky chtěl podívat na vlastní oči. Na svůj studijní pobyt se však dostal ve velmi špatném čase. Přibližně ve stejném období otřásl světem incident, kdy Severní Korea zadržela amerického turistu Otta Warmbiera po krádeži plakátu z místního hotelu. Otto byl poslán do blíže nespecifikovaného vězení, a i když se před pár měsíci vrátil zpět domů, zanedlouho zemřel, z čehož Američané vinili právě zacházení s mladým mužem v KLDR.
Travis Jeppesen, First American to study in North Korea reveals what life is like under Kim https://t.co/jLBVPEuoC8 pic.twitter.com/pBNysHBH3T
— #BBNAIJA (@AprokoGirl) 3. června 2018
Travis však neměl v plánu porušovat místní zákony a pravidla. Nebyl v zemi poprvé a zjistil, jak to tam asi chodí, takže nechtěl v žádném případě skončit v pracovním táboře a doplatit na svou neopatrnost. Jako 36letý tehdy nebyl úplně ideální student, ale zájem o korejský jazyk a spolupráce se společností Tonga Tours mu na měsíc umožnily proniknout až do srdce izolované diktatury.
Tak jako každý zahraniční návštěvník, i Travis dostal na celou dobu trvání pobytu dva severokorejské strážce, kteří ho neustále následovali a podávali hlášení o tom, jak se chová. Rychle si na sledování zvykl, ale přiznal, že občas i v soukromí vlastního hotelového pokoje měl pocit, jako by měl u postele neexistujícího hlídače. Hotelový pokoj přitom nebyl vůbec špatná. Travis bydlel v hotelu Sosan v hlavním městě a musel jen smutně konstatovat, že na celém 28. patře byl ubytován jen on a dva další zahraniční studenti.
Hotel sice nevypadal špatně a zařízení bylo nadmíru komfortní, takže by se neztratil ani v západních zemích, avšak byl neustále prázdný. Na druhé straně, snídaně mu zaměstnanci připravovali nejen místní, ale i americké či evropské, a tak měl o stravu postaráno.
Do školy chodíval každý den od pondělí do pátku v ranních hodinách, zatímco své víkendy trávil u domácích úkolů či objevováním města. Hned po příchodu zaznamenal v pět ráno zvláštní zvuk, z něhož se vyklubala tradiční severokorejská skladba, která hromadně budí každého obyvatele, aby si náhodou nepospal o pár minut déle, protože práce nepočká.
Navzdory zdánlivé preciznosti měla Severní Korea hromadu problémů, které jen podtrhovaly fakt, že je to země ve vývoji. Elektřinu bys tam v každé vteřině dne hledal jen velmi těžko. Když už ani univerzita hostící zahraniční turisty nemohla mít elektřinu celý den, pak je logické, že ani v mnoha vládních budovách přes den nesvítilo světlo a všude panovala tma.
This is an excellent rejoinder from Ken Gause at @CNA_org to all the talking heads out there saying that Kim Jong Un is simply taking a leaf from his father's/grandfather's playbook: We Need to Test Our Assumptions About North Korea https://t.co/vJZ8k7znGQ pic.twitter.com/wehg1EaAnO
— Anna Fifield (@annafifield) 4. června 2018
Již v roce 2016, kdy tam Travis odešel na měsíc studovat, začal pozorovat menší uvolňování i při pravidlech oblékání. Ženy většinou nosívaly sukně, ale nově si obouvaly boty na vysokých podpatcích, zatímco muži mohli namísto uniforem nosit klasická trička s krátkým rukávem. Vliv zahraničí má podíl na módě a samozřejmě ovlivňuje i celou společnost. Mnohokrát se v médiích psalo o tom, jak do KLDR proudí ilegální kopie známých filmů či skladeb, a tak Travis na vlastní kůži zjistil, že místní obyvatelé často vědí o vnějším světě mnohem více informací, než bychom mohli očekávat.
Při návštěvě jedné z domácností si majitel domu pustil z vypáleného DVD film Zootopia a Američan tušil, jak se mohla pohádka přes hranice dostat dovnitř. Vlivnější muži dokonce na rukou nosí značkové hodinky, které sice nejsou pravé a pocházejí ze sousední Číny, ale běžný obyvatel KLDR nemá šanci rozeznat originál od padělku, a tak se falešné hodinky jako Rolex rychle staly ukazatelem sociálního statusu.
Travis nakonec kurz korejského jazyka na univerzitě úspěšně dokončil a získal i certifikát. Po návratu domů se už stihl i na dva týdny vrátit, protože místní autority s ním už očividně problém nemají, přičemž zářijový výlet mu překazil oficiální zákaz návštěv KLDR uložený americkým občanům. Dobrodruh přesto už dnes ví, že se do Pchjongjangu dříve či později vrátí.
