Rozsáhlá studie varuje před následky pokračujícího trendu v tání ledové pokrývky Antarktidy.
Rozsáhlá studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature informuje o alarmujícím úbytku ledové pokrývky na Antarktidě.
Od roku 1992 do roku 2017 přišel ledový kontinent bezmála o 3 biliony tun ledu, následkem čehož stoupla hladina oceánů o 7,6 milimetru (odchylka ±3,9 milimetru).
Tání se bohužel v průběhu let zrychluje. Zatímco mezi lety 1992 a 1997 roztálo v Antarktidě průměrně 49 miliard tun ledu ročně, mezi lety 2002 a 2007 to bylo již 73 miliard tun za rok a v letech 2012 až 2017 tálo až 219 miliard tun ledu ročně.
Nejvíce trpí západní část Antarktidy. Za rok 1992 zde roztálo 53 miliard tun ledu, přičemž v roce 2017 to bylo již 159 miliard tun. To potvrdila i studie NASA.
Graf znázorňující rostoucí úbytek ledu na Antarktidě od roku 1992
Tým vědců pod vedením Andrewa Shepherda z university v Leedsu a Erika Ivinse z NASA se věnuje tání ledovců na Antarktidě a v Grónsku dlouhodobě.
Výsledky jejich současné studie jsou společnou prací 84 vědců a 44 vědeckých institucí z celého světa. Vycházeli ze 24 různých výzkumů založených na satelitních měřeních.
Ta probíhají od roku 1992, přičemž většina dat je volně dostupná na internetu. Satelity měří úbytek ledu a pohyb ledových mas při každém přeletu.
Tání ledu měří kupříkladu vysíláním laserového signálu, který se odráží od ledu zpět k satelitu. Tak je možné velmi přesně změřit výšku a váhu ledu.
Studie také nabídla vysvětlení, co za úbytkem ledu stojí. Podle vědců je tání způsobeno teplejšími oceánskými vlnami a rychlejším prouděním ledu z pevniny do moře.
Podle studie by při současném trendu mohlo tání ledů na Antarktidě zvednout do konce století hladinu světových oceánů až o 16 centimetrů. Pokud by všechen led, který Antarktidu pokrývá, roztál, zvýšila by se hladina světových moří o 58 metrů.
Tání v letním období a zamrzání v zimním je přirozeným procesem, který se však dostává do nerovnováhy, což je třeba připsat klimatické změně.
