Po Rode nás La Flame vzal do svého zábavního parku. A není to žádný propadák.
Rok 2018 je na hudební alba pořádně úrodný. Kromě interpretů jako Kanye West či Drake své album stihl na toto léto přichystat i jeden z lídrů nové generace hip-hopových umělců Travis Scott. Rodák z Houstonu nás už v minulosti vzal na Rodeo a v tématice zábavy pokračuje i na projektu, který dostal název Astroworld podle stejnojmenného zábavního parku v již zmíněném Houstonu.
Jak kritici, tak i běžní posluchači rádi označují tvorbu Travise Scotta za jednu z nejvýraznějších, co se mladé generace raperů týče. La Flame si dokázal vybudovat poměrně jedinečný zvuk, který je zdoben vydařenými instrumentály. Astroworld měl toto tvrzení ještě pevněji ukotvit a zároveň ukázat, jakým směrem se 26letý hudebník vyvíjí.
Ještě než se dostaneme k samotnému zvuku rozebíraného alba, je třeba vyzdvihnout i jeho vnější stránku, a to konkrétně cover z dílny fotografa Davida LaChapellea. Nafukovací hlava Travise Scotta vítající posluchače vstupujícího do zábavního parku Astroworld, je dokonalým lákadlem na příchozí hudební zážitek.
Ihned po vstupu do Travisova světa pojmenovaného Astroworld se posluchač ocitne na tripu Stargazing, složeném ze dvou částí. Otevírací skladbou s typickými ad-libs navodil La Flame přesně tu psychedelickou atmosféru, na kterou jsme při jeho písních zvyklí. Deska pokračuje v dobrém startu dále – krásný hlas Franka Oceana na Carousel tvoří perfektní kontrast s temnějším hlasem Travise Scotta, zatímco autor beatu Nigg*s in Paris Hit-Boy dokazuje, že to stále umí.
Jakmile předcházející píseň skončí, z reproduktorů se ozývá hlas Drakea na bangeru Sicko Mode. Superstar z Toronta a bouřlivák z Houstonu se předbíhají v tom, kdo dá lepší sloku, a je třeba uznat, že vyhrává druhý jmenovaný, který vše zakončuje odkazem na Kylie Jenner. Sicko Mode je v tomto ohledu velmi důležitým trackem. Jednak proto, že odráží, jak se Travis lyricky zlepšuje, ale i proto, že svou komplexností (skládá se ze 3 částí) zosobňuje Astroworld, který je zvukově velmi moderním a různorodým projektem.
Po prudkém počátečním rozběhu se horská dráha v Astroworldu trochu zabrzdí a melodie se zpomalí. Óda na legendu DJ Screwa, který se mimochodem zasloužil o vznik známé chopped and screwed techniky, je příjemnou oddychovkou po nabitém Sicko Mode, avšak po ní následuje mírné zklamání v podobě Stop Trying to Be God. Tento počin s hvězdným ansámblem mohl být třešničkou na dortu celého projektu, ale za svým potenciálem mírně zaostává. Kdyby Cudi dostal větší prostor a kdyby tomu dal Travis trošku více energie, tak by se z průměrné písně stala nádherná nahrávka. Vždyť James Blake čaruje, Stevie Wonder a jeho harmonika taktéž a ten sample na začátku... co už, nevadí.
Do slabší části alba se řadí i song No Bystanders, který se snaží desku opět nakopnout, ale nedaří se to ani s pomocí Sheck Wese a Juice WRLDa. Travis mohl raději ještě chvíli pokračovat ve zpomaleném tempu, jak to dělá na pěkné kolaboraci se skupinou Tame Impala, The Weekndem a Pharrellem. Skeletons rozhodně spadá mezi počiny s nejkrásnějším zvukem – Abelovy vokály do instrumentálu od Tame Impala zapadají bezchybně. Totéž se bohužel nedá říct o Wake Up, písni původně určené na Weekndovo EP. Jednoduše je slyšitelné, že se zvukově vyjímá od zbytku a ani chemie mezi hlavními protagonisty nefunguje tak, jako například na starší věci Wonderful.
Do tohoto bodu jsme zvlášť rozebírali každý song z Astroworldu, a to proto, že první polovina desky je méně konzistentní než druhá, na což bylo třeba poukázat. Jak se ale překlápíte do druhé části projektu, horská dráha znovu akceleruje a potěší i ty posluchače Travise Scotta, kteří očekávali zvuk alespoň místy podobný Rode. 5% Tint je totiž snad jednou ze tří nejlepších písní Astroworldu, mírně připomínající Antidote (nejen kvůli slovu window hned na začátku). FKi 1st uvařil beat, který se ve sluchátkách neztratí, a La Flame vzdal stylově poctu jižanským legendám jako Goodie Mob či zmíněnému DJ Screwovi.
Hostů je na Astroworldu opravdu mnoho, avšak málokomu se jeho příspěvek podařil alespoň tak dobře jako 21 Savageovi. Mladý raper se na NC-17 zaskvěl a vše zakončil perfektním závěrečným řádkem: "I nutted on her cheek, her new nickname is 'Babyface.“ Je třeba říci, že druhá polovina alba šlape mnohem silněji než první – i Thundercat a Johnem Mayerem produkovaný track AstroThunder je uchu lahodící, přičemž stejné tvrzení platí i o Yosemite, kde konečně opravili hlasitost vokálů od Nava, které byly původně příliš potichu. Zde se musíme na chvíli pozastavit a zmínit jméno Mike Dean. Tento dobře známý hudebník odvedl na Astroworldu kus práce, byl výkonným producentem projektu a postaral se i o jeho master.
Jak se projekt blíží ke svému závěru, horská dráha nezastavuje, právě naopak, pokračuje v nastoleném tempu. Ačkoli Travisovy texty nejsou extra propracované, refrény má často chytlavé, což potvrzuje na hypnotickém Can't Say a koneckonců také na kolaboraci s 2/3 Migos – Who? What? Pokud jsi doufal, že ke konci Astroworldu se dočkáš ještě nějakého bangeru, tak tě určitě potěšil song Butterfly Effect, který můžeme označit za nejlepší na projektu. Jde o starší píseň, ale to jí na kráse neubírá. Nastartovaný La Flame, opěvující svůj život do živé produkce od Murdoch Beatz a Felixe Leona, se poslouchá více než dobře. Konec Astroworldu je také příjemným překvapením, protože slyšíme Travise rapovat do tradičnějšího (rozuměj ne trapového beatu) od Nineteen85, reflektujíc svůj život s Kylie Jenner a opouštíc zábavní park na klidnější vlně.
Na Travisův Astroworld se fanoušci po méně povedeném Birds in the Trap Sing McKnight velmi těšili a nelze říci, že by je La Flame zklamal. Očekávané album sice nezní jako Rodeo, což může mnohé odradit, a rozhodně má své mouchy (zejména ke konci první poloviny projektu), i tak je však docela zajímavým a hlavně hudebně nemonotónním projektem. Jak hosté, tak i producenti pomohli Travisovi s deskou, která se drží jeho zvuku, ale přitom se zároveň někam posouvá. Hype na internetu toto album možná až příliš předběhl, ale i tak s určitostí můžeme tvrdit, že Astroworld zní moderně a výlet do něj jsme si docela užili. 7/10
P. S. – Určitě se podívej i na merch k albu, který stojí za to.
