Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pátek 24. 5. 2019 svátek má Jana, Vanesa

hledej na refresheru

Odteď si můžeš článek
uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti
5
Tomáš Blahuta
20. říjen 2018, 17:29

Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj

V očích veřejnosti jako by uspěla jen jedna země.

Tomáš Blahuta
20. říjen 2018, 17:29
Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj
Zdroj: rbth.com
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
5
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Vše začalo v roce 1957. Sovětský svaz vypustil do vesmíru první umělou družici. Nesla jméno Sputnik 1. Nejenže se daná událost nesmazatelně zapsala do světových dějin, ale nastartovala velký souboj. Roky po zdrcující druhé světové válce však naštěstí nešlo o soupeření s použitím zbraní s krvavými důsledky. Ale o technologický závod.

 

Lidstvo vždy velmi pozorně směřovalo svou pozornost k nebesům. Vznikly náboženství, pověsti i legendy nejrůznějších druhů. Avšak v šedesátých letech se konečně nastartovalo pořádné prozkoumávání našeho vesmírného okolí, tedy nejbližších končin sluneční soustavy. Závodit začaly dvě tehdejší (i dnešní) světové velmoci, a to Spojené státy americké a Sovětský svaz.

 Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj

 

Toto soupeření má i své označení – vesmírný závod. Každá strana překonala nějakou historickou metu, avšak v očích laické veřejnosti zbývá jen jeden jediný obraz. A to moment, kdy se první člověk postavil na měsíční povrch. S ním se tedy vážou domněnky, že úspěšnější byli Američané. O sovětských triumfech ví málokdo. Skutečně vyhráli vesmírný závod Spojené státy americké? Pojďme si vše rozebrat do detailů.

Závod začíná

Výše jsme již zmínili, že první úspěch zaznamenali Sověti se svým Sputnikem 1 v roce 1957. Neuběhlo moc času a opět zabodovali. Na oběžnou dráhu Země totiž vyslali prvního živého tvora v dějinách naší planety. Byla to známá fena Lajka, kterou našli v ulicích Moskvy. Brzy však už zareagovali i Američané a do výšin vyslali svou první družici s názvem Explorer 1.

 

V roce 1958 došlo většinou jen k nezdarům se startem nových zařízení. Explodují nejen američtí Pioneeři, ale i sovětské Luny. Přišel však rok 1959 čistě v režii SSSR. Mimořádně úspěšná byla Luna 1, kosmická sonda, jejímž cílem bylo dosažení povrchu Měsíce. To se nepodařilo, ale kolem vesmírného tělesa se jí podařilo alespoň obletět jako první vůbec.

 

Jeden z velkého množství sovětských plakátů zaměřených na vesmírnou tematiku. Píše se na něm: „Bůh zde není.“

Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj

 

Američané také proletěli kolem Měsíce s Pioneerem 4, avšak až jako druzí, což je v závodech prostě neúspěch. Mezitím Luna 2 splnila sovětský sen a dopadla do prachu na povrchu Měsíce. Brzy udělala svým konstruktérům radost zase Luna 3. Jako první zařízení vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce. Tehdy šlo pro lidi o mimořádně tajuplné místo, protože ho neměli šanci vidět.

 

Do konce padesátých let se už nic významnějšího neudálo, a tak zmíněné období ovládly rudé barvy.

 

Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj

Přicházejí zajímavá prvenství

Závod rozhodně nekončí. Zatímco Američané se snažili obletět Měsíc, Sověti už mysleli na dosažení Marsu. Ale nezapomínali ani na Venuši, a proto jejich konstruktéři zhotovili Veněru 1, první planetární sondu. Cílem již tak není jen Měsíc, ale také sousední planety. Veněra 1 úspěšně vystartovala, avšak po určitém čase s ní ztratili kontakt. Podle odhadů se jí mělo podařit proletět kolem Venuše, ale to už nikdo nikdy neověří.

 

Oprávněné úsměvy na všechny strany. Zleva: Jurij Gagarin, Pavel Popovič, Valentina Těreškovová a Nikita Chruščov:

Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj

 

A proto se prvenství v tomto případě uznává americké Mariner 2 v roce 1962. Rok předtím se však podařilo uskutečnit další mimořádnou věc. Sověti poslali do vesmíru první lidskou bytost. Šlo o Jurije Gagarina, který obletěl Zemi a po 108 minutách přistál zpět živý. Američané vyslali do výšin svého prvního člověk později. Šlo o Alana Sheparda.

 

Objektem zájmu se stal Mars. Opět, nepotvrzené prvenství by měli mít ve vitríně Sověti. Jejich planetární sonda Mars 1 měla v roce 1963 proletět kolem Marsu. Původně měla vyhotovit fotografie a poslat je na Zemi, ale kvůli poruše se to nestalo a ztratil se kontakt. A proto oficiálně tento boj vyhrálo americké zařízení Mariner 4, které všechny stanovené úkoly splnilo.

 

Záběry povrchu Marsu z dílny Američanů:

Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj

 

Roky 1965 a 1966 však patřily SSSR. Jako první lidská bytost vystoupil do kosmického prostoru Alexej Leonov a později jako první dopadla na povrch Venuše sovětská sonda Veněra 3. Následně dochází k dalším mimořádným triumfům. Luna 9 jako první sonda přistála na povrchu Měsíce a chvíli na to se Luna 10 stala jeho první umělou družicí. Američané byli ve všem druzí.

 

Sověti své úspěchy rozšiřují i v dalším časovém období. Disponují první atmosférickou sondou Venuše a Zond 5, kosmickou lodí, která jako první obletěla Měsíc a úspěšně se vrátila zpět na Zem. Učinila tak i Zond 6.

 

Bajkonur – místo, odkud během vesmírného závodění startovala sovětská zařízení:

Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj

Bod zlomu v prospěch USA

V závěru šedesátých let jako by se Američanům podařilo vyhrát celý vesmírný závod. Apollo 8 se stává první misí, během níž lidské bytosti opustily oběžnou dráhu Země a dostaly se na oběžnou dráhu Měsíce. 20. července 1969 přišel přelomový okamžik. Američané jako první přistáli na Měsíci. Šlo o posádku Apolla 11, kde se nacházel i slavný Neil Armstrong.

 

Ikonický moment a fotografie, kterou viděly stovky milionů lidí napříč celou zeměkoulí:

Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj

 

Vesmírný závod vrcholil, ale na počátku sedmdesátých let opět zabodovali Sověti. A to díky prvnímu přistání na Venuši, prvnímu návratu vzorků z Měsíce a také prvnímu „vozítku“ na Měsíci. Vše doplňují první kosmickou stanicí vůbec – Saljut 1. V roce 1971 zároveň disponovali první družicí Marsu a také prvním dopadem lidského výtvoru na jeho povrch.

 

„Je to malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo“ – Neil Armstrong

Otočení karty

Následně však začínají iniciativu přebírat Američané. Po sovětských úspěších zaúčtovali ty své i oni. Pioneer 11 jako první obletěl Jupiter a později i Saturn, Mariner 10 zase obkroužil Merkur. Sověti v roce 1975 zatím vyhotovili první umělou družici Venuše. Američané však nepolevují a se sondou Helios 2 se nejvíce přibližují ke Slunci.

 

A přichází slavná éra zařízení s názvem Voyager1 a 2. Lidské technologie poprvé v historii oblétají Uran a Neptun a dostávají se tak daleko od Země jako nikdy předtím. Američané i jako první uskutečnili průlet kolem komety.

 

Díky americké sondě se lidé mohli pokochat i takovým pohledem na mimořádně vzdálený Jupiter:

Kdo skutečně vyhrál vesmírný závod? SSSR a USA svedly tuhý boj

 

Jak však víme, ke konci století dochází k rozpadu Sovětského svazu a iniciativu ve vesmírném závodě plně přebraly Spojené státy americké. Asistují jim nové země, ať už z Evropy nebo Asie.

 

Vesmírný závod skončil a dnes je tempo objevování vesmíru mnohem rychlejší a disponujeme informacemi, o kterých se lidstvu před dekádami ani nesnilo. Pravidelně vám o nich dáváme vědět i my.

Kto by mal byť podľa teba označovaný za víťaza vesmírneho závodu?
Sovietsky zväz
617 hlasů
Spojené štáty americké
312 hlasů
Ohodnoť článek
16
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.