V očích veřejnosti jako by uspěla jen jedna země.
Vše začalo v roce 1957. Sovětský svaz vypustil do vesmíru první umělou družici. Nesla jméno Sputnik 1. Nejenže se daná událost nesmazatelně zapsala do světových dějin, ale nastartovala velký souboj. Roky po zdrcující druhé světové válce však naštěstí nešlo o soupeření s použitím zbraní s krvavými důsledky. Ale o technologický závod.
Lidstvo vždy velmi pozorně směřovalo svou pozornost k nebesům. Vznikly náboženství, pověsti i legendy nejrůznějších druhů. Avšak v šedesátých letech se konečně nastartovalo pořádné prozkoumávání našeho vesmírného okolí, tedy nejbližších končin sluneční soustavy. Závodit začaly dvě tehdejší (i dnešní) světové velmoci, a to Spojené státy americké a Sovětský svaz.
Toto soupeření má i své označení – vesmírný závod. Každá strana překonala nějakou historickou metu, avšak v očích laické veřejnosti zbývá jen jeden jediný obraz. A to moment, kdy se první člověk postavil na měsíční povrch. S ním se tedy vážou domněnky, že úspěšnější byli Američané. O sovětských triumfech ví málokdo. Skutečně vyhráli vesmírný závod Spojené státy americké? Pojďme si vše rozebrat do detailů.
Závod začíná
Výše jsme již zmínili, že první úspěch zaznamenali Sověti se svým Sputnikem 1 v roce 1957. Neuběhlo moc času a opět zabodovali. Na oběžnou dráhu Země totiž vyslali prvního živého tvora v dějinách naší planety. Byla to známá fena Lajka, kterou našli v ulicích Moskvy. Brzy však už zareagovali i Američané a do výšin vyslali svou první družici s názvem Explorer 1.
V roce 1958 došlo většinou jen k nezdarům se startem nových zařízení. Explodují nejen američtí Pioneeři, ale i sovětské Luny. Přišel však rok 1959 čistě v režii SSSR. Mimořádně úspěšná byla Luna 1, kosmická sonda, jejímž cílem bylo dosažení povrchu Měsíce. To se nepodařilo, ale kolem vesmírného tělesa se jí podařilo alespoň obletět jako první vůbec.
Jeden z velkého množství sovětských plakátů zaměřených na vesmírnou tematiku. Píše se na něm: „Bůh zde není.“
Američané také proletěli kolem Měsíce s Pioneerem 4, avšak až jako druzí, což je v závodech prostě neúspěch. Mezitím Luna 2 splnila sovětský sen a dopadla do prachu na povrchu Měsíce. Brzy udělala svým konstruktérům radost zase Luna 3. Jako první zařízení vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce. Tehdy šlo pro lidi o mimořádně tajuplné místo, protože ho neměli šanci vidět.
Do konce padesátých let se už nic významnějšího neudálo, a tak zmíněné období ovládly rudé barvy.
Přicházejí zajímavá prvenství
Závod rozhodně nekončí. Zatímco Američané se snažili obletět Měsíc, Sověti už mysleli na dosažení Marsu. Ale nezapomínali ani na Venuši, a proto jejich konstruktéři zhotovili Veněru 1, první planetární sondu. Cílem již tak není jen Měsíc, ale také sousední planety. Veněra 1 úspěšně vystartovala, avšak po určitém čase s ní ztratili kontakt. Podle odhadů se jí mělo podařit proletět kolem Venuše, ale to už nikdo nikdy neověří.
Oprávněné úsměvy na všechny strany. Zleva: Jurij Gagarin, Pavel Popovič, Valentina Těreškovová a Nikita Chruščov:
A proto se prvenství v tomto případě uznává americké Mariner 2 v roce 1962. Rok předtím se však podařilo uskutečnit další mimořádnou věc. Sověti poslali do vesmíru první lidskou bytost. Šlo o Jurije Gagarina, který obletěl Zemi a po 108 minutách přistál zpět živý. Američané vyslali do výšin svého prvního člověk později. Šlo o Alana Sheparda.
Objektem zájmu se stal Mars. Opět, nepotvrzené prvenství by měli mít ve vitríně Sověti. Jejich planetární sonda Mars 1 měla v roce 1963 proletět kolem Marsu. Původně měla vyhotovit fotografie a poslat je na Zemi, ale kvůli poruše se to nestalo a ztratil se kontakt. A proto oficiálně tento boj vyhrálo americké zařízení Mariner 4, které všechny stanovené úkoly splnilo.
Záběry povrchu Marsu z dílny Američanů:
Roky 1965 a 1966 však patřily SSSR. Jako první lidská bytost vystoupil do kosmického prostoru Alexej Leonov a později jako první dopadla na povrch Venuše sovětská sonda Veněra 3. Následně dochází k dalším mimořádným triumfům. Luna 9 jako první sonda přistála na povrchu Měsíce a chvíli na to se Luna 10 stala jeho první umělou družicí. Američané byli ve všem druzí.
Sověti své úspěchy rozšiřují i v dalším časovém období. Disponují první atmosférickou sondou Venuše a Zond 5, kosmickou lodí, která jako první obletěla Měsíc a úspěšně se vrátila zpět na Zem. Učinila tak i Zond 6.
Bajkonur – místo, odkud během vesmírného závodění startovala sovětská zařízení:
Bod zlomu v prospěch USA
V závěru šedesátých let jako by se Američanům podařilo vyhrát celý vesmírný závod. Apollo 8 se stává první misí, během níž lidské bytosti opustily oběžnou dráhu Země a dostaly se na oběžnou dráhu Měsíce. 20. července 1969 přišel přelomový okamžik. Američané jako první přistáli na Měsíci. Šlo o posádku Apolla 11, kde se nacházel i slavný Neil Armstrong.
Ikonický moment a fotografie, kterou viděly stovky milionů lidí napříč celou zeměkoulí:
Vesmírný závod vrcholil, ale na počátku sedmdesátých let opět zabodovali Sověti. A to díky prvnímu přistání na Venuši, prvnímu návratu vzorků z Měsíce a také prvnímu „vozítku“ na Měsíci. Vše doplňují první kosmickou stanicí vůbec – Saljut 1. V roce 1971 zároveň disponovali první družicí Marsu a také prvním dopadem lidského výtvoru na jeho povrch.
Otočení karty
Následně však začínají iniciativu přebírat Američané. Po sovětských úspěších zaúčtovali ty své i oni. Pioneer 11 jako první obletěl Jupiter a později i Saturn, Mariner 10 zase obkroužil Merkur. Sověti v roce 1975 zatím vyhotovili první umělou družici Venuše. Američané však nepolevují a se sondou Helios 2 se nejvíce přibližují ke Slunci.
A přichází slavná éra zařízení s názvem Voyager – 1 a 2. Lidské technologie poprvé v historii oblétají Uran a Neptun a dostávají se tak daleko od Země jako nikdy předtím. Američané i jako první uskutečnili průlet kolem komety.
Díky americké sondě se lidé mohli pokochat i takovým pohledem na mimořádně vzdálený Jupiter:
Jak však víme, ke konci století dochází k rozpadu Sovětského svazu a iniciativu ve vesmírném závodě plně přebraly Spojené státy americké. Asistují jim nové země, ať už z Evropy nebo Asie.
Vesmírný závod skončil a dnes je tempo objevování vesmíru mnohem rychlejší a disponujeme informacemi, o kterých se lidstvu před dekádami ani nesnilo. Pravidelně vám o nich dáváme vědět i my.
