Vybrali jsme dalších deset režisérů, kteří těsně po sobě vytvořili zcela odlišné filmy.
Nedávno jsme se na naší stránce věnovali jedenácti režisérům, kteří natočili těsně po sobě dva zcela rozdílné filmy. Vzhledem k tomu, že jich je mnoho, slíbili jsme vám pokračování. Opět nejde o žádný žebříček, ale pouze o výběr dvojic, které stojí za pozornost.
William Wyler
Ben Hur / Dětská hodinka
William Wyler dokázal natočit skvělý film bez ohledu na žánr. Z jeho mimořádně pestré filmografie se však podíváme na následující dvojici.
Ben Hur byl velkolepým eposem, který dodnes dokáže ohromit příběhem, kulisami, množstvím komparsistů a zejména slavnou scénou koňských spřežení. Bylo z toho 11 Oscarů a rovněž nezanedbatelný komerční profit.
Po této zkušenosti trochu ubral a za svůj následující projekt si vybral komorní drama o společenských dopadech možné homosexuality. Více než na vizuál se soustředil na myšlenku a práci s herci. Vyplatilo se a hvězdný casting v čele se Shirley MacClane a Audrey Hepburn podal skvělé výkony.
Stanley Kubrick
Dr. Divnoláska... / 2001: Vesmírna Odysea
Dr. Strangelove je brilantní satirou. Mrazivou, vtipnou a svižnou. Těžko uvěřit tomu, že tento námět byl vymyšlen původně pro vážný film. Kubrickovi však idea o šíleném generálovi přišla natolik vtipná, že se z ní rozhodl natočit komedii. Což byl pro něj velmi atypický žánr.
Po této „oddechovce“ se vrhl na Vesmírnou odyseu. A i když obě tato díla můžeme označit za sci-fi, těžko byste našli odlišnější projekty. Adaptace románu Arthura C. Clarka je pomalá, hloubavá, vizuálně progresivní a divácky téměř naprosto nepřívětivá. Kubrick si jí postavil pomník, který inspiruje tvůrce dosud.
To, že oba tyto projekty jsou (naprosto odlišným způsobem) vynikající, svědčí o mistrovství této legendy. Jeho další díla se rovněž vyznačovala žánrovou rozmanitostí, ale při této dvojici je posun nejzřetelnější.
George Lucas
Americké graffiti / Hvězdné války
Málokdo ví, že ještě předtím, než se vydal do dávných dob ve vzdálené galaxii, byl George Lucas ambiciózním a všestranným filmařem. Jeho debut THX 1138 je klasickým počinem pro menšinové publikum a podle toho dopadly i jeho komerční výsledky.
Americkými graffiti chtěl dokázat, že umí točit i divácké filmy. Nostalgická teenagerská komedie měla sympatický casting (včetně Rona Howarda, o kterém bude ještě řeč), hitový soundtrack a sršela z ní dobrá nálada. A diváci se hrnuli.
Po tomto úspěchu nadešel čas na jeho vysněný projekt. Byly jím Hvězdné války a myslím, že je na první pohled jasné, v čem se tato legenda odlišuje od komedie o dospívání. Zrodil se milník a zbytek je historie.
Pokud Lucasovu tvorbu před Star Wars neznáte, doporučuji si ji doplnit. Budete velmi překvapeni, že mistr dokázal čarovat i mimo vesmírné bitvy a osudové příběhy.
Peter Jackson
Braindead – Živí mrtví / Nebeská stvoření
Režisér Pána prstenů se proslavil jako tvůrce ultradrsných a zároveň vtipných hororů. Vrcholem tohoto jeho období je Braindead. Krvavá, nechutná a mimořádně zábavná záležitost, která se již dávno stala kultem.
Jackson se však potřeboval ukázat i jako seriózní filmař a dokázat, že zvládá točit i náročnější látky. Volba padla na skutečný příběh dvou lesbických kamarádek, které zavraždí otce jedné z nich.
Svůj rukopis nezměnil tak razantně jako Raimi u jednoduchého plánu (o kterém jsme psali v předchozí části), ale díky tématu se uklidnil a spíše než divokému krveprolití se věnoval příběhu a hercům (Kate Winslet a Melanie Linskey – Charlieho stíhačka z Dva a půl chlapa) .
Vytoužené renomé se mu získat podařilo (nominace na Oscara za scénář) a za pár let tak po mezizastávce s propadákem Přízraky mohl oživit Středozem.
Mel Gibson
Muž bez tváře / Statečné srdce
Muž bez tváře byl debut jako lusk. Komorní, citlivý a chápavý vůči lidské jinakosti. Což je pro Mela Gibsona, nechvalně známého kvůli svým názorům a povaze, netypické. Za umělce však mají mluvit jeho díla a Gibson se projevil jako velice zručný režisér. Naplno se však realizoval až ve svém dalším filmu.
Tříhodinový epos o skotském národním hrdinovi byl velkoprodukcí a ambice byly také na vyšší úrovni, než u jeho prvotiny. Výsledek určitě všichni znáte. Statečné srdce patří k nejoblíbenějším kouskům své doby.
Komerční úspěch sice nebyl v době premiéry nijak ohromující, ale do srdcí fanoušků se zapsal natrvalo. O pěti Oscarech (z toho dva pro samotného Gibsona) nemluvě. Škoda, že kariéru tohoto bouřlivého Australana zbrzdily skandály.
Vypadá to však, že staré hříchy jsou odpuštěny a my se můžeme těšit na jeho další filmy. Ukázal totiž, že v intimních dramatech je stejně doma jako mezi stovkami statistů. Jeho následující počiny jako Apocalypto, Umučení Krista nebo Hacksaw Ridge ale ukazují, kde se cítí nejlépe.
David Lynch
Lost Highway / Příběh Alvina Straighta
David Lynch je blázen. Jeho tvorba spočívá v kombinaci žánrového filmu a surrealistických prvků. Jeho počiny jsou i kvůli tomu interpretačně otevřené, náročné na sledování a žánrově nevyhraněné.
Nikdo však nebyl připraven na to, co světu přinesl s Lost Highway. Divoká jízda všechny aspekty jeho tvorby ještě více posílila stylem, který byl pro řadového diváka absolutně neuchopitelný. Kritická obec se paralelně k tomu předháněla v psaní rozborů, interpretací a hledání skrytých významů.
Lynch v reakci na to udělal to, co mu jde nejlépe. Šokoval. Tentokrát však trochu jinak. Alvin Straight bylo v jeho filmografii unikátním dílem. Pomalým, (zdánlivě) přímočarým, dojemným a přívětivým. To však neznamená, že není plný metafor a škodolibých momentů.
Gore Verbinski
Kruh / Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly
Ring byl ve své době zjevením. Remake asijského hororu mnohé mile překvapil. Mimo jiné i tím, že ho natočil autor odlehčených záležitostí jako Hon na myš a Mexičan. V napínavé (nyní již) klasice však předvedl, že skutečně doma je v jiném žánru.
Možná i proto bylo podivným rozhodnutím věnovat se dobrodružnému fantasy na motivy atrakce z Disneylandu. Po mimořádně temném titulu se však tento návrat k odlehčenějším látkám podařil na výbornou. Na světě byl fenomén a zároveň mimořádný hit.
Oba snímky se zařadily do zlatého fondu své doby (historie ukáže, zda i mimo ni). V důsledku toho se z Verbinskeho vyklubal komerčně i tvořivě mimořádně zajímavý a žánrově flexibilní tvůrce. Velká škoda, že tuto svou pověst prošustroval dalšími projekty, které zklamaly buď finančně nebo kvalitativně.
Ron Howard
Grinch / Čistá duše
Další režírující herec. Na rozdíl od Gibsona je však mnohem úspěšnější za kamerou než před ní. Se samozřejmostí bruslí mezi žánry, vizuálními řešeními i styly vyprávění. Chybí mu sice charakteristický rukopis, ale tím pádem umí být mimořádně tvárný.
Z množství jeho rozdílných po sobě následujících projektů se právě tyto dva vyznačují největší vizuální i významovou propastí. Grinch je přeformulovanou pohádkou vycházející z poetiky Tima Burtona. Vyosené záběry, divoké barvy, šílené kostýmy a mezi tím maniakální Jim Carrey.
Oproti tomu je oscarová Čistá duše komorním životopisem s prvky mysteriózního thrilleru. Staví na klasičtějších základech, a i když jsou zde využívány netradiční výrazové prostředky, jde přeci jen o „čistší“ dílo.
Podobné změny jsou pro Howarda běžné a málokdo by řekl, že Rivalové, Oheň, Rodičovství, Willow, Duel Frost/Nixon, Apollo 13 nebo nedávný Solo jsou prací téhož režiséra.
Alfonso Cuarón
Mexická jízda / Harry Potter a vězeň z Azkabanu
Mexický režisér patří mezi nejvýraznější tvůrce své generace. A my se už nemůžeme dočkat jeho dramatu Roma. To je po Gravitací návratem ke komorním kořenům. Jelikož jsme jeho nový film ještě neviděli, připomeneme si dvojici jeho starších rozdílných projektů.
Mexická jízda je živelná festivalovka plná „nezávislého looku“. Hraje se zde na co největší možnou míru autenticity včetně otevřených sexuálních scén, z ruky snímaných záběrů a více atmosférického než dějového vyprávění.
Oproti tomu je jeho příspěvek do potterovské série tradičním hollywoodským velkofilmem. Výrazně stylizovaným, bezpečným a srozumitelně podaným. Přesto šlo v této sáze o obrovskou změnu.
Výrazně temnější podání, než v případě prvních dvou filmů ho sice stálo diváky, ale úžasná formální stránka plná nápadů (včetně autorského mrknutí s ruční kamerou v úvodu) si získala respekt i u lidí, kterým tato série do té doby příliš neseděla.
James Wan
Rychle a zběsile 7 / V zajetí démonů 2
James Wan je současný hororový guru. Jeho série Saw, Insidious a Conjuring nakoply žánr do překvapivých komerčních výšin. Většina obecenstva si ho tak díky tomu spojuje zejména se strašidelnými příběhy. Proto vypadalo jeho angažování v sérii Rychle a zběsile jako producentské šílenství.
Horor ho však čekal při natáčení. Smrt Paula Walkera výrobu filmu značně zkomplikovala. Wan to však ustál s grácií absolutního profesionála. Sedmička sice není vrcholem této ságy, ale svou práci režisér odvedl více než dostačujícím způsobem. A více než miliardové tržby byly neuvěřitelné.
Po odlehčené akční zábavě se však vrátil tam, kde mu je nejlépe. Dvojka V zajetí démonů bodovala na všech frontách. Jeho závodnické intermezzo tak bylo zejména o tom, aby ukázal, že zvládá i takto odlišné výzvy.
Bonus:
Sam Mendes
Americká krása, Road to Perdition, Mariňák, Nouzový východ, Away We Go nebo Skyfall. Co mají tyto už na první pohled zcela rozdílné filmy společného? Jméno režiséra.
Sam Mendes střídá náladu, uchopení i žánr svých projektů s neuvěřitelnou flexibilitou. Každý jeho film je úplně jiný, než ten předchozí. Společnou mají zejména svou mimořádně vysokou kvalitu.
Když se se Spectre pokusil vkročit podruhé do stejné řeky, nedopadlo to úplně ideálně. Mendesovi sedí nové výzvy, a proto ho máme tak rádi. Nikdy totiž nevíme, co od něj čekat.
To je od nás pro tentokrát všechno. Pokud máte zájem o završení této naší trilogie, dejte nám vědět. Tvůrců s podobně rozdílnými zářezy je totiž mnohem víc. Od Billyho Wildera přes Francise Forda Coppolu až po Roberta Zemeckise.