Ne vždy je všechno tak, jak se zdá.
Mapy nám odjakživa pomáhají, avšak zároveň nám i lžou. Problémem bývá velikost jednotlivých končin zeměkoule. Jelikož je naše domovská planeta koulí (mohl bys oponovat, že jde o „geoidu“, avšak zůstaňme při kouli), velmi těžko se dají reálné rozměry zobrazit v ploché podobě. Pod ní si představ papír, zobrazení na rovném displeji.
Platí jedno velmi důležité pravidlo – čím blíže je země či region k rovníku, tím důvěrněji je zobrazena na jakékoli ploché mapě. A naopak, vzdálenější kouty Země jsou zase příliš roztažené. Nejtypičtějším příkladem je Ruská federace. Ne, v realitě není až tak obrovská. A ani Severní Amerika.
Klimatolog Neil Kaye se pokusil vyhotovit mapu, která by laické veřejnosti lépe ukázala, jak to ve světě ve skutečnosti vypadá. Kromě Ruska zaujme i Antarktida. Když se na ni podíváš na klasické mapě, v první řadě zabere téměř celou jižní část planety. A vypadá i tak, jako by se k ní dalo nejblíže dostat z Argentiny, tedy z Jižní Ameriky. Na Neilově mapě se však jako dobrá možnost jeví zase Jihoafrická republika.
Jak vidíte, problém s přesností map je velmi komplikovaný. Všimněte si Aljašky, Kanady, Ruska či Kazachstánu.
