Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Na nové zuby si poctivě našetřila.
Třiadvacetiletá Veronika Simonová v rozhovoru pro Refresher říká, že byla vždy usměvavé dítě. Během střední školy si však svůj úsměv zakrývala rukou, protože neustále čelila poznámkám, zda nezanedbává zubní hygienu. Narodila se totiž s tetracyklinovými zuby.
Tetracyklinové zuby jsou poškozené, trvale zbarvené zuby, které se objevují u dětí, když matka během těhotenství nebo dítě v raném dětství užívalo antibiotika ze skupiny tetracyklinů. Tyto léky se vážou na vyvíjející se zubní sklovinu a způsobují žluté, hnědé až šedé pruhy či skvrny, které nelze odstranit běžným čištěním.
„Už v prenatálním období začaly problémy, které souvisely s antibiotiky, a v léčbě se pokračovalo i po mém narození. Jako miminko jsem dostala tetracyklinová antibiotika, která mi poškodila zuby. Samozřejmě vím, že za to máma nemůže, kdyby je mi nedali, nevím, jak by to celé dopadlo,“ popisuje Veronika. Velký zlom nastal ve 13 letech, když jí při sundávání rovnátek strhli i zubní sklovinu a části zubů.
Následovalo několik let pekla při návštěvách zubaře. Veronika si poctivě našetřila peníze na fazety, vyměnila lékaře a zatím si nechala udělat horní řadu nových zubů, což jí změnilo život.
Zdroj: se svolením respondentky Veroniky
Jeden kaz vedle druhého
„Když mi sundávali rovnátka, celý aparát se najednou odlepil. Při tom mi ale odtrhli i kousky zubů, zejména z předních čtyř, které byly nejvíce poškozené. Vznikly tam malé kazy a dírky, které mi jen provizorně zalepili, každý jinou barvou. Takže výsledek vypadal opravdu špatně,“ vzpomíná Veronika.
V té době jí bylo 13 let a chodila do deváté třídy. Zpětná vazba od zubařů žádná nebyla, a celý problém tak řešila až později se svou zubařkou.
Nebála jsem se smát, vždy jsem byla usměvavý člověk. Ale když se někdo upřímně zasměje, je vidět celý chrup, a v mém případě se to nedalo přehlédnout. Měla jsem z toho blok.
Veronika zkoušela všechny bělící pasty a jiné způsoby bělení zubů, ale nic nepomohlo. Podle jejích slov se stále objevoval jeden kaz vedle druhého a postupně ztrácela víru, že se jí podaří dát zuby do pořádku.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
S čím se během dospívání Veronika setkávala.
Proč kvůli novým zubům ukončila toxický vztah s kamarádkou.
Kromě toho používala na všech fotkách a videích filtry, které její zuby alespoň trochu zlepšily. Pamatuje si na moment, kdy jako mažoretka vyhrála soutěž. „Chtěla jsem si udělat klasickou fotku, jak koušu do medaile. Když jsem ji pak uviděla, řekla jsem si, tohle nemůže ven. A přitom jsem byla ze své výhry šťastná. Nakonec jsem ji upravila do černo-bílé.“
S odstupem času říká, že určitě měla vyhledat jiné lékaře a vystoupit ze své komfortní zóny. „Když někam chodíte roky, máte tendenci zůstat, zejména v osmnácti či devatenácti, kdy ještě mnoho věcí tak neřešíte,“ vysvětluje. Dnes situaci bere úplně jinak. Chodí ke kvalitnímu zubaři, i když musí cestovat z Moravy do Prahy.
Na klinice Klika Dent, kde jí udělali nové zuby, se lékaři ptali, kdo se o její chrup staral předtím. „Použili prý při plombování materiál, který se na to vůbec nepoužívá,“ popisuje své zkušenosti Veronika.
„Nikdy si nikoho nenajdeš,“ řekla jí zubařka
Od malička se Veronika setkávala s nepříjemnými poznámkami. Říkali jí je přímo do očí nejen spolužáci, ale dokonce i lidé, které tehdy považovala za přátele. „Dnes už tito lidé samozřejmě nejsou moji přátelé,“ dodává. Říká, že naštěstí v rodině měla vždy obrovskou podporu. Problémy se zuby vždy řešila zejména s maminkou, která věděla o všem a byla při ní, i když se rozhodla pro nové zuby.
„Věděla jsem, že moje zuby jsou nedostatek. Čím víc na to někdo poukazoval, cítila jsem se hůře, i když jsem se o ně starala. Lidé automaticky hleděli na moje zuby, oči jim často padaly na ústa, a nebylo to vůbec příjemné. Kolikrát se mě ptali, jestli si je čistím, a já jsem přestala i odpovídat, dostala jsem úplný blok.“
Asi nejvíc jí v paměti utkvěla věta, kterou jí zubařka řekla během dospívání. „S takovými zuby si nikdy nikoho nenajdeš.“ Říká, že právě taková slova dokážou člověka poznamenat na velmi dlouhou dobu. Veronika říká, že chvíle u zubaře byly pro ni velmi nepříjemné a často kvůli bolesti utíkala z křesla. Její zubařka ji prý neustále obviňovala z toho, že určitě svou zubní hygienu zanedbává, i když to tak vůbec nebylo. Zkušenosti z Prahy jí však otevřely oči.
„Když jsem přišla do Prahy, uvědomila jsem si, že existují lidé, kteří jsou příjemní a opravdu se snaží pomoci, aniž by vás soudili za vaše zuby. Proto jsem ochotná zaplatit vysokou částku za kvalitní péči, i když to stojí tisíce, než jít k někomu, kdo není dostatečně odborný. Dokonce během měsíce mi zubař sám napíše, jestli je všechno v pořádku,“ uzavírá.
Veronika s novým úsměvem. Zdroj: se svolením respondentky Veroniky
Emotivní video si nechala nejprve jen v galerii
V 18 letech si Veronika řekla, že už stačilo a odešla od své zubařky. Minulý rok si našla si kliniku v Praze.
O novém úsměvu snila už velmi dlouho. Emotivní video, které na svém Instagramu sdílela, natočila už před pěti lety. Měla ho však uložené jen sama pro sebe. „Když jsem ho zpracovala, asi týden stálo hotové v galerii. Bála jsem se ho zveřejnit, ale ne kvůli reakcím okolí. Spíš proto, že některé záběry byly opravdu nelichotivé. Je tam však zaznamenáno všechno, když jsem se kvůli svým starým zubům trápila a snila o nových.“
Nakonec to dopadlo mnohem lépe, než čekala. Video splnilo přesně ten účel, se kterým ho zveřejnila – inspirovat další lidi, kteří řeší podobný problém. Při jedné z návštěv kliniky ji dokonce v čekárně oslovila žena, která jí řekla, že právě její video ji motivovalo udělat něco se svými zuby.
Dlouho však samotný zákrok odkládala zejména kvůli financím. Jako studentka neměla žádný příjem. „Bylo to těžké právě z finančního hlediska. Kdybych měla peníze, udělala bych to už dávno,“ říká.
Celý proces byl postupný, malými kroky, někdy pomalejší, jindy rychlejší. Vždy podle aktuální finanční situace. Začala pracovat, ale nemohla do nových zubů vložit všechny peníze najednou, a tak si aktivně šetřila rok a půl.
Nekupovala si nic pro sebe, vše, co vydělala, odkládala. Po půl roce si sedla a spočítala, kolik se jí podařilo našetřit. „Co se týká ceny, je to velmi individuální podle toho, v jakém stavu má člověk zuby. Já jsem chodila k tomuto zubaři od začátku roku, a před celkovým nasazením celokeramických fazet mi opravoval množství kazů, takže se cena stále hýbala. Samotné celokeramické fazety mě stály skoro 200 tisíc korun.“
Zdroj: se svolením respondentky Veroniky
Kvůli novému úsměvu dokonce ztratila i pár přátel
„Měla jsem kamarádku pět nebo šest let, ale po tom, co jsem si nechala udělat zuby, jsme se odcizily.“ Neměly prý nikdy velký problém, ale začalo to, když si všimla, že jí nepřeje úspěchy.
Když plánovala podstoupit zákrok a zbývalo už jen pár dní do nového úsměvu, kamarádka reagovala tak, že by to v životě neudělala a začala ji odrazovat. Prý je to špatná investice a má peníze investovat raději jinde.
Když jsem měla nový úsměv hotový, poslala jsem fotku mamce i této kamarádce. Mamka reagovala povzbudivě, kamarádka jen stručně: „Aha.“ Vtedy jsem si říkala, že mi tohle za to nestojí.
Jak probíhala výměna zubů?
Operace trvala jeden celý den. Ráno se řešily administrativní záležitosti, následoval rentgen a skenování horních zubů. Veronika si vybrala odstín, přikládali jí vzorky k jejím zubům, aby si vybrala přirozenou barvu. „Já jsem si zvolila číslo tři, což je zlatá střední cesta z pěti možností,“ říká. Anestezii jí aplikovali do celé horní čelisti a lékaři začali ořezávat zuby.
„Necítila jsem nic, upravili mi zuby do pahýlů. Když bylo toto hotové, měla jsem pětihodinovou pauzu, během které byly zuby velmi citlivé. I když jsem se trochu najedla a napila.“
Odpoledne se vrátila na sál, kde pokračovala výroba zubů. Znovu jí dali anestezii a postupně jí nasazovali nové fazety. Během celého zákroku kontrolovali tvar a vzhled, aby Veronika byla spokojená. „Když jsem si byla stoprocentně jistá, došlo k finálnímu nasazení. Potom mi dali zrcadlo a viděla jsem výsledek. Celou dobu jsem necítila žádnou bolest, ani při hojení, jen mírný tlak v dásních. Měla jsem z radosti slzy v očích.“
Dnes cítí obrovskou úlevu. „Vím, že se můžu na někoho normálně usmát, cítím se mnohem sebevědoměji. Zejména při natáčení a focení, všechno jde mnohem snadněji. Už neřeším každý detail. Je to celé mnohem příjemnější.“
Zdroj: se svolením respondentky Veroniky
Proč se nakonec rozhodla pro Česko, a ne Turecko?
Na začátku rozhodování si Veronika zjišťovala informace o nových zubech z Turecka, kde je zákrok levnější. Sama tam strávila několik měsíců, protože přes léto odjela pracovat jako dětská animátorka. Při procházkách městem si všímala velkého množství klinik a bylo těžké odolat. Nakonec se však rozhodla pro Česko.
„Začala jsem studovat možnosti a narazila jsem na různá videa, kde lidé absolvovali zákrok a měli krásné úsměvy, jako z časopisu, na rok nebo dva. Ale později jsem sledovala příběh jedné paní, které se zuby po pěti letech odlepily a nikdo v Česku ji nechtěl vzít na opravu, protože šlo o tureckou práci. Jsem maximálně spokojená.“
Na závěr říká, že se řídí heslem: žijeme jen jednou. Nikdy si člověk své sny nesplní, pokud je nebude následovat. Říká, že je třeba jít za nimi a nevšímat si komentářů ostatních. „Když jsem měla své předchozí zuby, lidé mi říkali, že jsou nechutné. Nyní jsou pro některé zase příliš rovné, či bílé. Je mi to jedno, udělala jsem to pro sebe,“ uzavírá Veronika.
