Nudí tě mainstreamové horory? Pak stojí za to zalovit v nezávislých vodách.
Pokud už máš dost levných lekaček, afektovaného exorcismu a posedlých panenek, možná tě potěší, že existují i horory, které se vydávají jinou a ambicióznější cestou. Ne nadarmo se říká, že hororovému žánru se daří zejména v nezávislých vodách.
Jistě, máme tu i mainstreamové kousky jako V zajetí démonů, Annabelle či It a rozhodně nic proti nim nemáme. Minimálně v případě V zajetí démonů a It jde o více než solidně odvedenou hororovou práci, která se zaslouženě těší z úspěchu a přízně diváků i kritiky.
Považujeme však za nutné upozornit i na možná méně známé, ale o to kvalitnější žánrové kousky. Filmy z tohoto žebříčku patří tedy mezi ty nejlepší nezávislé či artověji laděné horory, které se k nám ve 21. století dostali. Pevně věříme, že si v nich najdeš svého favorita.
10. Ať vejde ten pravý (Let the Right One In, režie: Tomas Alfredson, 2008)
Spojení upírů a romantického hororu nemusí automaticky znamenat příšernost typu Twilight. Švédský snímek Ať vejde ten pravý vypráví příběh dvou dětí. 12letý Oskar je samotář a ve škole je šikanován.
Naváže však přátelství se stejně starou dívkou Eli, která se nedávno přistěhovala. Eli se však chová dost zvláštně a Oskar postupně odhaluje, že je ve skutečnosti upírkou. Jaký dopad to bude mít na jejich kamarádství?
Snímek Tomase Alfredsona dominuje působivě chladným tónem a citlivým přístupem k příběhu. Jde vlastně o sociální drama o osamělosti dvou lidí okořeněnou hororem. Film se vyhýbá klišé žánrových snímků (ať už hororů nebo romantických dramat), netlačí zbytečně na pilu a právě proto působí sympaticky, civilně a emocionálně.
Velkým plusem jsou výborné herecké výkony ústřední dětské dvojice a postupně budovaná atmosféra, kde dojde i na nějakou tu krev (ale ve velmi odměřené dávce). Úspěchu snímku si všimli i v za velkou louží a v roce 2010 jsme se dočkali (překvapivě vydařeného) amerického remaku od Matta Reevese s Kodim Smit-McPheem a Chloë Grace Moretz v hlavních rolích.
9. It Comes at Night (režie: Trey Edward Shults, 2017)
It Comes at Night patří k té skupině filmů, na které se diváci velmi těšili, ale většina z nich nakonec byla zklamaná. Do jisté míry za to mohou trochu zavádějící trailery, ale podle našeho názoru je snímek Treye Edward Shults mimořádně silným hororovým dramatem.
Přeneseme se v něm do nespecifikované budoucnosti, kdy byl svět zachvácen neznámou nákazou. Paul a jeho rodina se snaží najít únik na izolované chatě v lesích a řídí se přísnými bezpečnostními pravidly. Když se však do jejich domu vloupe zoufalý Will, který hledá jídlo pro manželku a syna, rozhodne se je Paul pozvat žít do svého domu.
Snímek je plný pohlcující temné atmosféry, výborných herců v čele s Joelem Edgertonem (který se podílel i jako producent) a důkladně prokreslených postav. Režisér divákovi žádným způsobem nepodlézá a některé otázky nechává dráždivě nezodpovězené, takže budeš muset provětrat i mozkové závity.
Shults dodal snímku na myšlenkové podnětnosti a po jeho skončení se o něm dá dlouho diskutovat. Není sice pro každého, ale jde o inteligentní a osobitou žánrovku, která se právem dočkala kritického uznání.
8. Zabití posvátného jelena (The Killing of a Sacred Deer, režie: Yorgos Lanthimos, 2017)
Yorgos Lanthimos je vskutku originální filmař a jeho filmy jsou velmi znepokojivé a děsivé, ale určitým způsobem i vtipné a surreálně zvláštní. Platí to i pro jeho velmi netradiční horor Zabití posvátného jelena. Hlavním hrdinou je úspěšný kardiochirurg Steven, který spolu s manželkou a dětmi žije klidný život.
Svůj volný čas však Steven tráví s 16letým Martinem, záhadným teenagerem, který se postupem času stává součástí jeho rodiny. To však s sebou přinese velmi nečekané a tragické následky.
Zabití posvátného jelena je pomalý, soustředěný a pořádně temný zážitek. Lanthimos v něm odkazuje ke Kubrickovi, bizarní atmosféra a černý humor mohou prozrazovat inspiraci absurdním divadlem a samozřejmě se zde vydatně pracuje i s motivy antických tragédií.
Celému filmu navíc dominují fantastičtí Colin Farrell, Nicole Kidman a zejména démonický Barry Keoghan. Výsledkem je dílo, při němž si budeš muset mnoho věcí interpretovat po svém. Pokud však máš rád podobně laděné surreální snímky, tak neváhej.
7. Neutečeš (It Follows, režie: David Robert Mitchell, 2014)
Člověk by si myslel, že kvalitní a originální horor ve slasherovém duchu (nejlepší najdeš v našem žebříčku) již dnes v podstatě není možné natočit. V roce 2014 však přišel David Robert Mitchell a divákům vytřel zrak peckou It Follows. V ní se záhadná smrtící kletba mezi teenagery přenáší pohlavním stykem.
Přesně na to doplatí i mladá Jay. Po sexu se sympatickým mladíkem bude muset bojovat o život. Začínají ji totiž pronásledovat přízraky. Jak však kletbu zlomit? Snímek bodoval sympatickými postavami, výborným nápadem a sebevědomým provedením.
It Follows se po zásluze stalo senzací mezi kritiky. Mezi diváky to film měl zpočátku náročnější, ale nakonec si dokázal najít své obecenstvo. Navíc se mu podařilo rozpoutat na horor nevídaně živé diskuse a interpretace. Mitchellův film je totiž možné vnímat skrz striktně hororový úhel pohledu, ale dají se v něm najít paralely pro témata intimity, lidské sexuality a jejich sociálního vnímání.
6. Bone Tomahawk (Bone Tomahawk, režie: S. Craig Zahler)
Poměrně netradiční žánrová směs hororu a westernu dopadla nad očekávání dobře. S. Craig Zähler se ve svém debutu předvedl jako mimořádně schopný tvůrce. Z malého městečka Bright Hope unese kmen kanibalistických divochů manželku místního kovboje O'Dwyera. Ten se následně spolu se šerifem, jeho zástupcem a namyšleným pistolníkem vydává na záchrannou akci. Zählerův film má sice jednoduchý příběh, ale to vůbec není na škodu.
Vyprávění je pomalé, ale nikdy nesklouzne do nudy. Naopak, režisér nám ukazuje už samotné putování jako nebezpečnou, drsnou a krutou cestu. Vůbec celý film se nese v sympaticky naturalistické a realistické atmosféře.
Bone Tomahawk je velmi fyzický zážitek, při kterém budete cítit každé zranění a každé vnoření šípu do těla. Snímku navíc nechybí skvělá atmosféra tajemného zla v podobě krvežíznivých divochů. Jejich přítomnost často jen tušíme a o to působivěji celý film působí.
V závěru se dočkáme i několika pořádně krvavých a brutálních scén, ovšem Zähler umí s násilím pracovat velmi dobře a využívá ho k tomu, aby v divákovi důkladně vyvolal úzkost a nepříjemné pocity.
Brutální scény nejsou levným šokem, ale naopak výrazně přidávají na atmosféře. Nesmíme zapomenout na perfektní herecké výkony Kurta Russella, Patricka Wilsona, Richarda Jenkinse a Matthewa Foxe. S. Craig Zähler své kvality potvrdil i následným filmem Brawl in Cell Block 99 z roku 2017, takže na jeho další projekty budeme pořádně zvědaví.
5. Session 9 (režie: Brad Anderson, 2001)
S trochou nadhledu bychom mohli říci, že Session 9 mírně předběhl svou dobu. V roce 2001 se dařilo zejména průměrným duchařinám či hororovým remakům. Režisér Brad Anderson však přišel s velmi důslednou a pomalou žánrovkou, která zježila chlupy na těle nejednomu divákovi.
Skupina dělníků musí za týden opravit bývalou psychiatrickou léčebnu. Jeden z nich objeví v budově staré záznamy sezení s pacientkou s disociativní poruchou osobnosti a v okolí se začnou dít zvláštní věci. Pokud od Session 9 očekáváte něco jako další Grave Encounters, tak to rychle přehodnoťte.
Andersonův film je totiž plnotučným psychologickým hororem určeným pro vnímavé a přemýšlivé diváky. Jeho události, stejně tak i závěr, si budeš muset do jisté míry interpretovat po svém.
Atmosféra je brilantní a fanoušci zde najdou hned několik památných scén, které zamrazí až do morku kostí. Škoda, že se snímek nedostal do širšího diváckého povědomí. Pokud však máš rád kvalitní a promyšlené horory, tak neváhej.
4. Uteč (Get Out, režie: Jordan Peele, 2017)
Nenápadná žánrovka Uteč od komika Jordana Peela vyvolala v Americe velký poprask hlavně tematizovaním citlivých otázek rasismu a předsudků. Peelův film provázely nadšené kritiky a samotný snímek to dotáhl až do oscarového souboje. Ze čtyř nominací proměnil ocenění za nejlepší původní scénář. Na horor skvělé vysvědčení, co myslíš?
Mladý fotograf Chris a jeho přítelkyně Rose se vydají na návštěvu k Roseiným rodičům. Chris však má mírné obavy, protože rodiče jeho přítelkyně netuší, že Chris je černoch. Může to však být v dnešní době problém? Vítání proběhne vřele, ale starý pár a dva černošští sluhové se chovají velmi zvláštně. Je tato návštěva opravdu tak bezpečná?
Peeleovi se podařilo skloubit skvělou nejistou a nervózní atmosféru s pořádně černým humorem a satirickými prvky, čímž si získal zejména americké publikum. Mimo Spojené státy snímek finančně až tak nebodoval, ale jsme velmi rádi, že se nakonec dostal i do našich kin. Pokud jsi film stále neviděl, je čas to napravit. Napětí po celou dobu stopáže je zaručeno, dokonce se párkrát i s chutí zasměješ.
3. The Babadook (režie: Jennifer Kent, 2014)
Babadooka od Jennifer Kent můžeme zřejmě řadit k prvnímu výraznějšímu zástupci v této dekádě, který předznamenal současnou vlnu nezávislých hororů. V centru příběhu je ovdovělá Amelie, která sama vychovává svého velmi problematického syna.
Ten dokonce začne tvrdit, že v jejich domě žije neviditelná obluda. Když Amelie objeví záhadnou knihu Mister Babadook, začne v okolí jejich domu docházet k záhadným událostem.
Babadookovi se výborně podařilo skloubit psychologické drama s hororovými prvky. Výsledkem byla pořádně temná a atmosférická jízda, v níž se zkoumala témata zármutku, deprese či psychických onemocnění.
Essie Davis podala v hlavní roli maximálně soustředěný výkon a snímek si odnesl nadšené ohlasy kritiků, ale i diváků. I Babadooka provázela velmi dobrá pověst, avšak samotný „hajp“ nebyl ani zdaleka tak velký jako v případě jiných podobných filmů.
Do našich multiplexů se film koneckonců ani nedostal. Našel si tak svůj okruh spokojených festivalových diváků, kteří dávají přednost pomalému a sofistikovanějšímu strašení.
2. Prokleté dědictví (Hereditary, režie: Ari Aster, 2018)
Prokletým dědictvím režisérský debutant Ari Aster pořádně rozvířil hororové vody. Zaujal nás už famózně mrazivým trailerem a od té doby jsme snímek s nadšením očekávali. Provázely jej ovace kritiků z filmových festivalů a po zhlédnutí jsme jim museli dát jednoznačně za pravdu. Dostali jsme totiž nádherně mrazivý, depresivní a psychologicky propracovaný teror.
Pro nejlepší divácký zážitek je dobré o filmu moc nevědět. Prozradit můžeme snad tolik, že v centru příběhu se nachází rodina Grahamových. Když matka hlavní hrdinky Annie zemře, členové rodiny zjišťují, že stará paní skrývala nejedno tajemství. Film se mohl pochlubit mrazivou hudbou, skvělou kamerou a promyšleným důrazem na zlověstné detaily.
Toni Collette v hlavní roli navíc předvedla absolutní herecký koncert, přičemž jí solidně šlapal na paty mladý Alex Wolff v roli jejího syna. Výborní byli však i Gabriel Byrne či nádherně znepokojivá Milly Shapiro.
Přijetí snímku u běžných diváků bylo smíšené. Mnozí považovali film za nudný, příliš pomalý a nesmyslný. Celkově se ale dá říci, že nakonec převážily pozitivní reakce. Ari Aster nezahálí a na rok 2019 pro nás připravuje další horor s názvem Midsommar s Florence Pugh a Willem Poulterem.
1. Čarodějnice (The VVitch: A New-England Folktale, režie: Robert Eggers, 2015)
Brilantní historický horor Čarodějnice od Roberta Eggerse způsobil na festivalech hotovou senzaci. Tamní kritici i diváci ho vyzdvihovali jako jeden z nejpůsobivějších hororů posledních let. Pochmurný a depresivní snímek vypráví příběh farmáře Williama a jeho rodiny, která je po názorových sporech vyhnána z města.
Rodina si postaví farmu blízko temného lesa, ale brzy začnou problémy. Nejmladšího syna Samuela totiž unese čarodějka. Rodina se od tohoto momentu propadává stále hlouběji do bahna náboženského fanatismu a vzájemné nedůvěry.
Čarodějnice oplývá fantasticky temnou atmosférou, a také propracovanými historickými reáliemi, které se projevují i v samotných dialozích a stavbě jednotlivých vět. Eggers při psaní scénáře vycházel z mnoha pohádek, folklórních legend, ale i soudních zápisů a výpovědí z dob honů na čarodějnice (inspirovaly ho například i nechvalně známé procesy v Salemu).
Samozřejmostí jsou brilantní herecké výkony v čele s Ralphem Inesonem, Katie Dickie či mladou Anyou Taylor-Joy, kterou jsme si okamžitě zamilovali. Když se snímek dostal do multiplexů, popcornoví diváci si s ním nevěděli rady a jejich reakce byly většinou negativní. Pro hororové fajnšmekry však jde o žánrovou perlu.
Robert Eggers se na úspěch své prvotiny pokusí navázat už příští rok. Chystá totiž temný fantasy horor The Lighthouse s Robertem Pattinsonem a Willemem Dafoem.
Který ze zmíněných hororů je podle tebe nejlepší? A na jaké skvělé dílo jsme podle tebe zapomněli? Dej nám vědět v komentářích
