Praktiky slovenských mafiánů někdy připomínaly hororový film.
Po pádu režimu jsme na Slovensku měli šílená 90. léta. Rozmach násilí a organizovaného zločinu byl citelný. Nemluvíme o mafii na úrovni nejvyšších představitelů, právě naopak. Svalnatí muži terorizovali podnikatele a svými praktikami si získávali renomé nedotknutelných. Často spolupracovali a byli krytí policií a politiky, nikdo jim nic nemohl.
Dnes mají naši nejbližší sousedi období násilných mafiánů naštěstí za sebou. Nesmazatelná krvavá stopa na zástavě Slovenské republiky už ale zůstane navždy.
Mafiánské skupiny na Slovensku byly různé, každá fungovala jinak. „Nedá se to popsat jednou větou. Mafiáni a prostředí, ve kterém figurovali, bylo různé,“ řekl pro Refresher bezpečnostní analytik a novinář Milan Žitný, který se výrazně podílel na výrobě úspěšného seriálu Mafiáni.
Na snímku obžalovaný Róbert L. alias Kýbl v jednací místnosti. Šéfoval sýkorkám po smrti Miroslava Sýkory.
„Byli mezi nimi lidé s obchodním duchem, lidé, kteří inklinovali k fyzickému násilí, a tak si vynucovali moc a příjmy, a lidé, které byznys nezajímal a páchali jen násilí. Podle toho si rozdělovali povinnosti, byla to jakási dělba práce,“ upřesňuje.
Bylo to období, kdy chtěl každý rychle zbohatnout. Tím, že byly mafie, politické špičky a státní služby propojeny, to bylo v celku jednoduché. V podsvětí vznikal konkurenční boj, který se postupně vyhrocoval.
Začalo se vraždit, metody byly různé – popravy pistolí, výbušniny či dokonce porcování těl masomlýnkem. „Slyšel jsem takové příběhy. Konkrétní případ neřeknu, nikdo ho precizně a důvěryhodně nepopsal. Některé vraždy byly zčásti plánované, z části provedené v afektu. Nelze generalizovat, neexistuje ucelený obraz těchto skupin. Bylo to různorodé – některé vraždy byly promyšlené, hlavně zabíjení bílých koňů. Dodnes tato těla nejsou nalezena, bavíme se o desítkách lidí, “ řekl Žitný.
Jaké praktiky měli známí slovenští mafiáni? Podrobně jsme se podívali na nejotrlejší mafiány v historii Slovenska. Zmapovali jsme, jak řešili problémy bratři Diničovi či Danišove. Podívali jsme se na to, jak fungovaly sýkorky, černákovci, piťovci či takáčovci. Na Slovensku dokonce působili i takzvaní kyselináři, kteří se zbavovali těl pomocí kyseliny sírové.
Problémy řešil pěstmi. Zabil policistu dvěma údery
Košický mafián Róbert Holub byl postrachem východu. Vlastnil erotický klub a podniky, kde si na kamery údajně natáčel prominenty a následně je vydíral. Známý je případ, kdy dvěma údery zabil člena Policie SR. Tím, že měl kontakty, podařilo se mu vraždu zakamuflovat. Do ležícího těla nalili alkohol, naložili ho do auta a narazili do stromu.
U vchodu na hlavní hřbitov v Prešově je pohřben Róbert Holub. Jeho hrob zdobí černý náhrobní kámen, na kterém je v životní velikosti.
Holub si se zbraní policisty prostřelil nohu a celou historku založil na fiktivním konfliktu z erotického klubu, odkud muž měl ujet. Holub a jeho parta byli nemilosrdní, při vydírání neváhali lidi brutálně zbít. Začal ovládat celý východ, konkurenti ho chtěli mrtvého. Holub přežil dva atentáty, při prvním se vrahovi zasekla zbraň, při druhém Holub přežil 5 nábojů do těla. Dorazili ho v nemocnici sprškou ze samopalu.
Na východě se smrtí Holuba začala válka mladých pušek. Platilo pravidlo oko za oko, zub za zub a nikdo nikomu nic nedaroval. Následkem toho byly nastražené výbušniny v autech, přestřelky či dokonce rozsekané tělo mafiána Miroslava Stojky mačetou.
Tělo prý naporcoval a hodil prasatům
Tibor Pápay patřil mezi „podnikatelů“, kteří postavili byznys na hrubé síle. Zapojil se do obchodování s bílými koňmi a zanedlouho se stal mafiánským bossem na jihu Slovenska.
Policie před pár dny zveřejnila autentické fotky z místa, na kterém vyvraždili pápayovce.
Úzce spolupracoval s mafiánem Miroslavem Sýkorou a státními službami. Vraždám se nevyhýbal, údajně spolupracoval při popravě Róberta Remiáše. Proslýchá se, že některé své oběti naporcoval a maso hodil prasatům, aby se zbavil těl. Svými metodami si získal respekt tehdejších mafiánských špiček.
Milan Žitný: Emoce šly stranou, šlo o byznys
„Podařilo se nám vypátrat jednoho bílého koně, kterému se podařilo přežít. Ten nám popsal svůj příběh: Žil v Prievidzi, začal podnikat, ale nedařilo se mu. Zadlužil se a najednou se objevili jeho spolužáci ze střední školy. Nabídli mu práci. Vyrovnali jeho dluhy, dali mu peníze a založili mu novou firmu. Dal jim razítko a vzorové podpisy, po čase mu začaly chodit výzvy, že firma neplatí státu. Začala ho hledat policie a před prvním výslechem se s bývalými spolužáky opět setkal.
Oni mu řekli, že peníze mají připravené a zeptali se ho, jestli si po ně může přijít. Setkali se, odvezli ho na kraj města k odlehlým garážím, vystoupili a jeho spolužák, se kterým seděl v lavici čtyři roky, na něj vytáhl zbraň. Přitlačil mu ji k spánku a řekl, že to není nic osobního.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Milan Žitný popisuje případ, jak se setkal s bílým koněm, který přežil;
- výbuchy, střelby, rvačky, řezání hlav a popravy. Praktiky jako z amerického filmu;
- kdo se zbavoval těl tak, že je namlel mlýnkem na maso a házel do řeky;
- kdo se zbavoval mrtvol pomocí kyseliny sírové;
- jaká je Černáková reakce na to, že své tygry krmil mrtvolami nepřátel.