Skořice nejenže krásně voní a chutná. Skrývá v sobě mnohem více a po přečtení si ji lze přisypeš do ovesné kaše i ty.
Skořice patří jednoznačně mezi nejoblíbenější koření, a to nejen kvůli její skvělé chuti, ale i díky úžasné vůni. A říkáš si, že nejen proto? Máš pravdu. Skořice má totiž i několik zajímavých benefitů, které jsou reálně podpořeny vědou. Co všechno se skrývá za jedním z nejstarších koření, jehož produkci dominuje Srí Lanka? Věru to není jen obsah vlákniny (1,2 g/1 ČL), železa, manganu a zinku. Ani zdaleka.
Je označována za tzv. anti-diabetickou sloučeninu, neboť snižuje rychlost vstupu glukózy do těla. Pomáhá diabetikům vyhnout se kolísání cukru v krvi a má potenciál zlepšovat využití glukózy v buňce. Z dlouhodobého hlediska může snížit hladinu glukózy v krvi nalačno a hladiny cholesterolu. Pozitivní je, že o tom skutečně mluví více výsledků zkoumání. I zde podávali lidem 1-6 g skořice vs. placebo, a těm lidem s diabetem typu 2, kteří přijímali skořici, se po 40 dnech zlepšila hladina cukru v krvi, triglyceridů, „špatného“ LDL cholesterolu a celkového cholesterolu. Hladina HDL cholesterolu zůstala s minimálními, statisticky nezajímavými výsledky. Tyto benefity skořice vytváří díky různých trávicím enzymům s krkolomnými názvy, takže ty raději přeskočíme. I díky nim se snižuje hladina rychlosti vstupu cukru do trávicího systému v rámci našeho krevního oběhu, což způsobuje menší vzestupy inzulinu a snížení glykemické reakce na dané jídlo. Ale pozor!
Skořice obsahuje jaterní toxin kumarin, který může být při vyšších dávkách pro tělo škodlivý. Na druhou stranu, máme zde však známou cejlonskou (indonéskou) skořici, která má nižší hladiny kumarinu a je lepší variantou do kuchyně. Zpočátku měl kumarin přípustný denní limit příjmu stanování na 2 mg/kg tělesné hmotnosti, ale v současnosti je limit stanoven na 0,1 mg/kg. Cejlonská skořice má nejnižší obsah kumarinu (pod 190 mg/kg), zatímco klasická skořice (čínská), kterou máš pravděpodobně doma i ty a prodává se v obchodech, obsahuje přinejlepším 700 mg/kg a přinejhorším 12230mg/kg kumarinu. Pro 90kilového člověka je to tedy téměř 5g skořice, aby bylo dosaženo denní hranice kumarinu, tedy 0,1 mg/kg.
A co takhle náš skořicový Apple pie?
Toto chutné koření vyráběné broušením vnitřní kůry skořicových stromů má tedy i své temné stránky. Nejde však o nic vážného, ale hlavně ti s játrovými problémy by měli tuto informaci zvážit. Pokud takový člověk plánuje pravidelnou konzumaci skořice, je lepší si zakoupit cejlonskou skořici a tu čínskou nechat na pultech supermarketů.
Zajímavé je, že kdysi se kvůli různým výzkumům uvádělo, že ta obyčejná skořice obsahující nebezpečnou látku kumarin je prostě k ničemu a pro potenciální benefity je třeba kupovat pouze cejlonskou, ale později se objevovalo více výzkumů a obyčejná skořice již nebyla až tak zatracovaná a potenciál výhod byl i u ní. Takže i klasická skořice (cassia) má potenciál snižovat krevní glukózu a není to jen o dražší cejlonské skořici, ale tak či onak, pozitivní bodíky zůstávají spíše u cejlonského bratra. Kromě již zmíněných výhod dokáže skořice snížit nejen glykémii po jídle, ale i zpomalovat vyprazdňování žaludku, proto je lepší ji přijímat s jídlem, hlavně sacharidovým. Jsou zde i další zajímavosti, které bychom však brali s rezervou, neboť počet zkoumání je velmi nízký. Za zmínku stojí pomoc při regeneraci tkání, má silné antibakteriální vlastnosti, podle tohoto výzkumu dokáže pomoci dětem s poruchou pozornosti a pomoci by nám mohla i při boji s běžným nachlazením. Kromě toho podněcuje produkci kolagenu, což může pomoci i naší pokožce, aby vypadala pevněji a mlaději a dokonce jsou náznaky pomoci v rámci zvýšení výkonnosti, bdělosti, či snížení únavy.
Pokud by tě zajímalo dávkování, tak za zmínku stojí výzkum z roku 2010, který říká, že více = lépe, ale při zhruba 40 g skořice už zpozorovali u hlodavců negativní účinky na játra (ano, nemáme rádi výzkumy na hlodavcích, ale při této konkrétní problematice příjmu skořice jiné výzkumy na lidech neexistují). Proto se doporučuje dávka 1-6 g skořice za den, převážně s jídlem obsahujícím sacharidy, což ti v konečném důsledku může, ale nemusí pomoci s lepším pocitem po konzumaci takového jídla (např. ovesných vloček).
Skořice tedy není jen voňavá a chutná, ale i zdravá. A věděli jste, že jde o jeden z prvních běžných produktů, které byly předmětem obchodu mezi Evropou a Blízkým východem? V římských dobách byla velmi cenná, říká se, že 15krát dražší než stříbro. Teď se už asi ani nedivíme, proč je to tak.
