Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Rok 2019 byl plodný i v rámci domácích sportovních událostí.
Každým dnem se nám blíží konec roku 2019, a tak přišel čas ohlédnout se za tím, co nám uplynulých 12 měsíců přineslo. REFRESHER pro čtenáře připravuje hned několik článků, v nichž si rok 2019 shrneme z pohledu různých odvětví. A dnes to bude sport.
Přinášíme ti tedy seznam 10 nejzásadnějších sportovních úspěchů a událostí, na které by žádný domácí fanoušek neměl zapomenout. Pojď si je tedy společně s námi připomenout.
Tak jako vždy bylo z čeho vybírat, a tak se do našeho finálního výběru nevešly některé úspěchy, které si ale pozornost také zaslouží. Zmínit můžeme například Václava Nedomanského, který se jako teprve 2. Čech v historii zapsal do Síně slávy NHL.
Pokud ti v naší desítce nějaká podle tebe důležitá sportovní událost chybí, poděl se o ni s námi dole v komentářích.
Zdroj: Oktagon MMA
Zápas století
20 000 diváků v přeplněné O2 areně, tisíce a tisíce dalších u televizních obrazovek. Neopakovatelná událost obřích rozměrů, kterou domácí bojová scéna dosud nezažila. A možná něco podobného už zase dlouhé roky nezažije. Devátý listopad se zapsal nesmazatelným písmem do historie a my jsme měli tu čest být přímo u toho.
Střet Karlose Vémoly a Attily Végha byl dlouho očekávaným soubojem, kterému kromě mnohaměsíční dřiny předcházelo také napětí mezi oběma borci, které svými prohlášeními přiživoval zejména český „Terminátor“. Dnes ale všichni víme, jak to dopadlo. Předem odepisovaný Attila Végh předvedl neskutečnou připravenost a Karlose knockoutoval hned v prvním kole po dvou minutách.
V tu chvíli všech 20 tisíc diváků stálo na nohou a nikdo nemohl uvěřit tomu, čeho byl právě svědkem. Senzace byla na světě. Slovenskému velikánovi se splnil sen, tomu českému se zase všechny sny rozplynuly před očima.
Zápas začíná v čase 10:50
Úspěšné tenistky
Nemalými úspěchy se v letošním roce mohly pochlubit i české tenistky Petra Kvitová a Karolína Plíšková. Obě dvě totiž na prestižím turnaji Australian Open předvedly ohromné výkony, které jsme napjatě sledovali i my v Česku. Karolína Plíšková se po své spanilé jízdě, na níž po neskutečném obratu porazila i legendární Serenu Williams, dostala až do semifinále turnaje. Tam už bohužel prohrála proti Naomi Ósako.
Petra Kvitová přes semifinálové kolo turnaje postoupila až do samotného finále, ve kterém se utkala právě proti Naomi Ósako – přemožitelce Karolíny Plíškové. Naše tenistka dala do boje vše, na výhru to ale bohužel nestačilo. Přestože si nakonec z Australian Open odnesla nejcennější trofej japonská soupeřka, Petra Kvitová ukázala obrovské bojové srdce a mohla být na sebe pyšná – stejně jako na ni byl pyšný celý národ.
A aby toho nebylo málo, o pár měsíců později si Petra Kvitová připsala vítězství na okruhu WTA, kde ve finálovém boji ve Stuttgartu porazila Estonku Anett Kontaveitovou. Potvrdila tak pozici české jedničky a mohla se radovat z už 27. turnajového titulu.
Zdroj: TASR/AP
Mistr světa Lukáš Krpálek
Když se řekne „judo“, jako první vytane na mysli domácímu fanouškovi tohoto sportu jméno Lukáše Krpálka. Rodák z Jihlavy má na kontě již několik medailí z mistrovství světa, vůbec poprvé se mu však letos podařilo usednout na trůn v kategorii nad 100 kilogramů. To je úspěch, který se předtím žádnému jinému judistovi z České republiky nepovedl.
Krpálek ve své cestě za zlatem v Japonsku porazil srbského reprezentanta Žarka Čuluma a Šakarmamada Mirmamadova z Tádžikistánu. Poté náš olympijský vítěz přemohl Nizozemce Roye Meyera a v semifinále porazil Korejce Kim Min-čonga. Ve finále nastoupil proti domácí hvězdě Hisajošimu Harasawovi, který Krpálkovi podlehl po takřka čtyřminutovém prodloužení.
Zpátky do Česka se tedy Lukáš Krpálek zase jednou vrátil jako národní hrdina a my věříme, že další zlaté medaile budou přibývat.
Často neprávem opomíjená rychlobruslařská senzace drží český prapor stabilně hodně vysoko. Martina Sáblíková je „Jaromírem Jágrem“ disciplíny, ve které nemá Česká republika ani pořádné zázemí. Ze zamrzlých rybníků se vyšvihla do těch nejvyšších špiček světových žebříčků, ve kterých z lehkostí poráží do té doby světu dominující Nizozemky, Němky nebo Japonky. A to hlavně na svých oblíbených delších tratích.
Zdroj: TASR/AP/Matthias Schrader
Trojnásobná olympijská vítězka si tento rok, jen tak mimochodem, také vyjela trojnásobné zlato. Na rychlobruslařském mistrovství světa v bavorském Inzellu, kde Sáblíková prakticky s tímto sportem začala, získala zlatou medaili ve svých oblíbených disciplínách na 3000 a 5000 metrů. Kromě toho ukořistila nejcennější kov pro české barvy i na mistrovství světa ve víceboji v Calgary, což byl pro ni v této disciplíně už v pořadí pátý titul.
Kromě toho se Sáblíkové povedlo letos zajet dva světové rekordy: první byl 3. března na závodě na 5000 metrů v Calgary s časem 6:42,01, aby na něj mohla za šest dní navázat časem 3:52,02 na trati 3000 metrů v Salt Lake City. Nám nezbývá nic jiného, než Martině Sáblíkové pogratulovat a zároveň poděkovat nejen za letošní vzornou reprezentaci.
Fotbalová překvapení: Výhra nad Anglií, postup na Euro a sezóna Slavie Praha
„Česká fotbalová reprezentace už není to, co bývala," zní z úst fanoušků prakticky od roku 2004, kdy se naposledy povedlo našim borcům urvat medaili na Euru. Je pravda. že generaci kolem kapitána Pavla Nedvěda, útočníků Milana Baroše a Jana Kollera nebo brankáře Petra Čecha vzala voda, ve vzduchu však visí cosi nového, neotřelého, co národní tým 15 let nezažil.
Je totiž dost možné, že generační obměna dospěla ke svému cíli. A i když pořád nevidíme tu naši vysněnou hru, nejspíše se nám před očima rodí nové persony. Ve středu zálohy se zabydlel místo Nedvěda Tomáš Souček, útočné otěže po drtivém duu ze začátku tisíciletí přebírá jednočlenná armáda Patrik Schick, v brance zase dominuje Tomáš Vaclík. Tato parta dokázala posunout Českou republiku po sedmé za sebou na Euro a po otřesném začátku v kvalifikační skupině dokonce i s přidanou hodnotou.
Naši borci totiž dokázali po téměř pětačtyřiceti letech porazit tým Anglie. Ne vše bylo ideální, otáčeli skóre, ale odčinili debakl 5:0, kterým vkročili do kvalifikační skupiny na soupeřově půdě. Na hřišti bylo v říjnu vidět vše: snaha, boj, obětavost a chtíč vyhrát, který reprezentaci tak dlouho chyběl. Tato snaha ale paradoxně nevychází primárně z hráčů ostřílených zahraničím, nýbrž z letošního překvapení evropských pohárů: Slavie Praha.
Trenér Jindřich Trpišovský dokázal poskládat tým, který alespoň na tento rok zbořil hranice mezi českou ligou a pěti nejlepšími evropskými ligami. Po podzimu suverénně vede ligu o 16 bodů, což je jeden z největších rozdílů mezi prvním a druhým v Evropě. V pohárech nejprve na jaře prošla přes belgický Genk a španělskou Sevillu až do čtvrtfinále, kde ji horko těžko zastavovala Chelsea. Na podzim, v Lize mistrů, se jí povedlo zdatně konkurovat ve skupině smrti Dortmundu a Interu Milán, což završila bezbrankovou remízou s Barcelonou ve Španělsku.
Jeden z nadějných hráčů Slavie Vladimír Coufal
Zdroj: TASR/AP
Budoucnost, na které lze stavět, si můžeme v hráčích typu Souček, Král nebo Masopust představit. Uvidíme, jak se našincům povede evropský turnaj příští rok.
Makhmud Muradov v UFC
Jen opravdu málo bojovníků má za sebou tak silný příběh jako právě Makhmud Muradov. Uzbek s českým srdcem do našich končin přijel zhruba před osmi lety jen s pár eury v kapse, začal zde trénovat a díky dlouhým rokům tvrdé práce a dřiny se letos probojoval až do nejslavnější MMA ligy světa UFC.
A nejen to. Dokázal zde totiž i něco, co nedokázal ani první Čech v UFC Karlos Vémola, Viktor Pešta nebo Lucie Pudilová – vyhrát první zápas. Běžně mají zápasníci na přípravu i několik měsíců, „Mach“ na ni neměl ani dva týdny. Přesto Itala Alessia Di Chirica porazil po třech napínavých kolech na body.
Ve svém nedávném druhém zápase v UFC pak uštědřil svému soupeři tvrdé KO ve třetím kole, za což si vysloužil odměnu ve výši 50 tisíc dolarů, která se uděluje za nejlepší výkon večera. Navíc se jednalo o bojovníkovu neuvěřitelnou 13. výhru v řadě.
Zatím není známo, kdy česko-uzbecký bojovník nastoupí do boje příště, už teď je však jasné, že poměřovat se se světovou špičkou mu nedělá problém a my věříme, že ve své fantastické formě bude pokračovat.
Senzace českých basketbalistů a rekordman Sato
Vlaječky na autech, zaujaté diskutování o sportu i mezi lidmi, které normálně nezajímá hrdé vlastenecké vystupování. Syndrom, který u českých obyvatel vyvolává každoroční velký turnaj, jehož je hokejová reprezentace součástí, zde však nefiguruje. Za něj mohli letos totiž jiní borci.
Čeští basketbalisté se totiž probojovali na mistrovství světa přes Rusko a Bosnu a Hercegovinu poprvé od roku 1982, což samo o sobě znamenalo obrovský úspěch. Turnaj se konal v Číně, kde nechyběli ani obávaní Američané, Srbové nebo Španělé. Našim svěřencům se zde povedl husarský kousek; nejenže postoupili společně s USA z kvalifikační skupiny přes Japonsko a obávané Turecko, ale našli cestu dál i z osmifinálové skupiny na úkor Brazilců a Řeků.
Ve čtvrtfinále však byla parta kolem Ondřeje Balvína, Blakea Schilba a Tomáše Satoranského zastavena Austrálií, v boji o 5. – 8. místo ale vytřela s Polskem, a po prohře se Srby vyrovnala nejlepší české umístění v historii – 6. místo. Znovu v tom bylo srdce, znovu v tom byly emoce. Tyto výkony si s sebou přivezl tahoun národního týmu, Sato, i do ligové soutěže k Chicago Bulls, který zaznamenal v NBA největší české bodové maximum. Bravo.
Eva Samková kraluje snowboardcrossu
Olympijská vítězka z roku 2014, bedna na X Games. Neexistuje člověk, minimálně z České republiky, který by jezdil na prkně a neznal Evu Samkovou. Šestadvacetiletá sympatická sportovkyně se o humbuk kolem svého jména postarala i letos, když se jí podařilo získat první medaili na seniorském světovém šampionátu. A to rovnou zlatou.
Samková po vítězství na olympiádě v Soči
Zdroj: TASR/AP/Andy Wong
Vítězství v závodě na mistrovství světa v Utahu si naše jezdkyně s přehledem uhájila před britkou Charlotte Bankes a minulou olympijskou vítězkou z Pchjongčchangu Michelou Moiolio z Itálie. Konečně tak přidala ke dvěma medailím, výhře na univerziádě a glóbu za Světový pohár 2017 taky triumf ze světového šampionátu, který se jí doposud vyhýbal.
Jiří Procházka se stal šampionem
Český samuraj Jiří Procházka se letos zasloužil o vůbec největší úspěch v historii českého MMA. 21. dubna se totiž stal šampionem polotěžké váhy (do 93 kilogramů) organizace Rizin, jedné z největších světových asociací. Výhra to však byla ještě o to sladší, že v zápase porazil Muhammeda Lawala, přezdívaného „King Mo“, který Jiřího přemohl na konci roku 2015.
Tentokrát to byl však Jiří, kdo se radoval z vítězství. Po krásném dominantním výkonu soupeře knockoutoval ve třetím kole a vysněný pás šampiona patřil jemu.
Od zmíněné prohry v roce 2015 je náš válečník neporažený a aktuálně se může pyšnit devíti výhrami v řadě. A už brzy dostane příležitost připsat si na konto desátou. 31. prosince totiž v Japonsku nastoupí do své první titulové obhajoby, přičemž v ringu se mu postaví C.B. Dolloway – kontroverzní bojovník, který dostal trest za užití dopingových látek.
Zápas začíná v čase 13:50
Srdnatý boj českých parahokejistů na domácím mistrovství světa
Láska k hokeji je mezi Čechy obrovská, letos ji měli možnost cítit nejen hvězdy NHL. V České republice se totiž pořádalo mistrovství světa v parahokeji se vší parádou. Nechyběly přenosy v televizi, největší světové týmy a hlavně ten náš, poskládaný z obyčejných chlapů s neobyčejnou chutí do sportu a reprezentování.
Ostrava hnala naše borce vpřed už od kvalifikační skupiny. Fanoušci dokázali Ostravar arénu i několikrát vyprodat, což vybičovalo naše hokejisty ke kvalitním výkonům. Výsledky 8:0 s Japonci, 6:1 se Švédy a 4:0 s Italy mluvily za sebe. A když už jsme vyprovodili takzvaným „bůrem“ i Nory 0:5, kdekdo už čekal, že se nám povede dosáhnout na medaili. Avšak osud a turnajové osudí tomu chtělo jinak a do cesty se nám postavili Američané, kteří Čechy, nutno podotknout, že po srdnatém výkonu, poslali do boje o třetí místo v poměru 2:10.
Nicméně, dostat se do nejlepší světové čtyřky bylo pro partu kolem Michala Geiera, Michala Vápenky, Zdeňka Hábla nebo Zdeňka Krupičky parádní. A i když nás Korea nakonec přehrála, Český národ jejich výkon ocenil. A nejen oni, naši hráči byli následně pozváni na Canadian Tire Para Hockey Cup pro čtyři nejlepší parahokejové reprezentace planety.
