Marian Kotleba byl podle odborníka vždy neonacista, nyní to jen lépe skrývá. Jaké byly jeho začátky na politické scéně?

„Proč nepoužívat slovenské názvy. Vůdce je pěkný název,“ prohlásil Marian Kotleba na pochodu ve Zvolenu v roce 2005. Politicky se začal aktivizovat už dva roky předtím, když vstoupil do tehdy ještě občanského sdružení Slovenská pospolitost a stal se rovnou jejím „vůdcem“. Snažil se, aby radikálně pravicové sdružení bylo co nejvíce na očích.

Velkou pozornost získal poprvé již v červenci 2003 při odhalení sousoší Cyrila a Metoděje v Komárně. Napochodoval tam s pochodněmi a v tmavomodrých uniformách, které stejnokroj Hlinkovy gardy nepřipomínaly pouze barvou, ale zejména stejným znakem slovenského dvojkříže.

Tehdejší pobočník Mariana Kotleby v Slovenské pospolitosti Ján Kopúnek se podle knihy Kotleba rovnou pochlubil, že dvojkříž byl jejich vlastní nápad: „Rovnoramenný dvojkříž, který nosí členové Slovenské pospolitosti při slavnostních příležitostech zapnutý pod krkem, je našim vlastním nápadem. Rovněž i znak organizace umístěný na levém rukávu košile. Stejnokrojem Slovenské pospolitosti navazujeme na tradici slovenských spolků, například Slovenského Orla.”

Hlava státní rádce pro heraldiku na Ministerstvu vnitra Ladislav Vrtel ve videu portálu Aktuality řekl, že „když já řeknu, že jde o kříž se zdvojenými stejně dlouhými břevny, jde o tentýž symbol. Zda ho i nakreslím užší nebo širší nebo v červené nebo bílé barvě, vždy to bude ten gardistický dvojkříž.“ Vrtel dodal, že vždy bude vyjadřovat stejnou myšlenku jako organizace, která má na svědomí potlačování práv na Slovensku během druhé světové války.

Kotleba se svými přívrženci se podobně jako gardisté nejen oblékali, ale také vyjadřovali. Ve svých proslovech pravidelně obdivoval prezidenta válečného Slovenského státu Jozefa Tisa, kterého po válce popravili.  

„Slovenský stát a Jozef Tiso byli přímo zodpovědní za smrt desítek tisíc občanů. Byla to vražedná diktatura, kolaborantský stát,“ řekl v rozhovoru pro REFRESHER historik a odborník na ideologii fašismu Jakub Drábik.

Kotleba útočil i na náboženské a etnické menšiny, mluvil o jejich likvidaci: „Je nezbytné pro budoucnost zachování křesťanského a národního Slovenska, aby i dnešní církevní představitelé pokračovali v duchu těchto pasteveckých listů a vyloučili z církve všechny bolševiky, liberály a zednáře, kteří pracují na rozkladu slovenského národa jako takového. Je nejvyšší čas požádat svatou inkvizici, aby ohněm a mečem zakročila proti novodobým sionistickým čarodějům,“ prohlásil ve svém projevu v březnu 2004.

Doporučeno

Devítinásobného vraha, jenž byl u topení dítěte v kyselině, našli v Ústí nad Labem. Šlo o mafiánského bosse Cosa Nostry 7. února 2020 v 10:37

Ve stejných letech pravidelně opakoval přání o „bílém Slovensku“. Podle historika Jakuba Drábika se právě takovými vyjádřeními přiklání se svou tehdejší stranou Slovenská pospolitost (ale i pozdější ĽSNS) více k nacismu než fašismu. „Rozdíl mezi nacismem a fašismem spočívá v tom, jak definují ‚národní pospolitost‘, kterou chtějí vytvořit a v radikalismu, jakým prosazují svá řešení. Zatímco v Itálii definovali ‚národní pospolitost‘ spíše pomocí kulturních kritérií (pokud jste byli bílý Evropan mluvící italský, s italským jménem a chovající se jako Ital, nezáleželo na tom, zda jste původem Žid, Chorvat či Slovinec), v Německu záleželo na rase a krvi (pokud jste měli ‚správnou krev‘ a původ, mohli jste být součástí ‚Volksgemeinschaftu‘). Nacismus je nejradikálnějším vyjádřením fašistické ideologie.“

Nejvýraznější a nejčastěji se objevující projev náklonnosti k totalitním režimům byl ale jednoznačně Kotlebův pozdrav „na stráž“. Potvrdil to i Nejvyšší soud. Kotleby za tento pozdrav vyšetřovali v roce 2009, prokurátorka ale stíhání zastavila. Prý k dostatečnému prokázání viny chyběla zdvižená pravice.

Vstup do politiky

Právě Marian Kotleba stál za tím, že z extremistické nacionalistické organizace se 18. ledna 2005 stala politická strana Slovenská pospolitost – Národní strana. A tehdy se naplno vybarvil ve svých pro-nacistických názorech. 

Během několika vystoupení odsoudili podle časopisu Žurnál Slovenské národní povstání jako „protislovenský bolševický puč a mezinárodní akci zrádců“. Při kritice se nevyhnuli ani heslům o „cikánských příživnících a parazitech“, „maďarských šovinistech” či „sionistické lobby“.Němečtí nacisté podle Kotleby přišli očistit Slovensko od zločineckých partyzánských band. Dnem vyhlášení SNP prý Slováci přišli o jediný skutečný stát a měl by být prohlášen za den státního smutku.

„Lepší než parlamentní demokracie je stavovská demokracie. Stát vedou odborníci, které si vybírá národ. Tiso byl jediný a nejlepší slovenský prezident,“ dodal Kotleba u příležitosti výročí SNP v roce 2005 ve Zvolenu.

„Ty děti nevědí, co dělají,“ usoudila tehdy pro SME starší paní na náměstí a ptala se mládence v černomodré uniformě, zda jeho matka ví, co dělá a zda nikdo z jejich rodiny ve válce nezahynul.

V rozporu s Ústavou

Kotlebovy výroky se stupňovaly, proto na základě podnětu od nevládní organizace Ľudia proti rasizmu podal generální prokurátor Dobroslav Trnka v roce 2005 žalobu na rozpuštění Slovenské pospolitosti. „Podle mého názoru strana Slovenská pospolitost – národní strana se sídlem Kráľovohoľská 5, Banská Bystrica, svými stanovami, svým programem a svou činností porušuje Ústavu SR, ústavní zákony, zákony a mezinárodní smlouvy,“ uváděl tehdy podle teraz.sk generální prokurátor. 

Kotlebově straně vyčítal nahrazení dnešního demokratického systému stavovským, vyčleňování národnostních menšin do kast, což by bylo v rozporu s Ústavou, a paralely s fungováním válečné Slovenské republiky. Právě k podobnostem s Hlinkovou slovenskou lidovou stranou (HSĽS) se tehdy vyjádřil i ředitel Vojenského historického ústavu Miloslav Čaplovič: „Lidový program Slovenské pospolitosti – NS připomíná ideová východiska Hlinkovy slovenské lidové strany a režimu válečné Slovenské republiky 1939–1945. Program má jednoznačně nedemokratický charakter, se zjevnými xenofobními, totalitárními a paranoidními rysy.“ Čaplovič také doplnil, že důkazem náklonnosti Kotleby k fašistickým prvkům je i zmiňovaná uniforma, kterou Slovenská pospolitost nosila na oficiální akce.

Strana se po rozpuštění Nejvyšším soudem nakonec neúčastnila parlamentních voleb. Její představitelé kandidovali neúspěšně za Slovenskou lidovou stranu.

Marian Kotleba se proti rozhodnutí soudu bránil podle Denníku N osobitě: „I v nacistickém Německu dostal bulharský komunista podezřelý ze zapálení Říšského sněmu možnost se obhájit na pořádném soudu. Nám dána nebyla, tak asi to byla větší demokracie, než je dnes v naší společnosti,“ poukazoval na to, že „lidový program“ patřil k stejnojmennému občanskému sdružení, ne straně. Celý proces prohlásil za zmanipulovaný. Když se rozsudek nedal zvrátit, svého vůdcovství v organizaci se později vzdal.

KKK byznys

Politické aktivity a průvody s pochodněmi nakonec ovlivnily i Kotlebovo působení na banskobystrickém gymnáziu. Jeden z jeho bývalých žáků se pro Daniela Vraždu v knize Kotleba vyjádřil: „Mnoho lidí to překvapilo, protože byl skromný, ale charismatický. Kdyby nebyl nácek, umím si představit, že si člověk k němu najde cestu.“

Kotlebova vyjádření proti Romům, lidem jiné pleti, Maďarům i Židům šokovala i ředitele gymnázia Milana Beňačka. V roce 2005 ho po vzájemné dohodě přesunul na jinou pozici v rámci školy – takovou, kde nebude přicházet do styku s dětmi. Marian Kotleba se stal správcem sítě a na této pozici setrval až do roku 2012, kdy ho propustili „pro nadbytečnost“. 

„Dělám provozovatele v jednom podniku,“ řekl Kotleba o rok později. Podle některých svědků, kteří do podniku chodili, měl spíše roli vyhazovače. Chodil prý ve vypasovaném tričku a byl vždy připraven zasáhnout.

Vedle učitelství a politické kariéry měl Marian Kotleba ještě jednu práci, která si zaslouží pozornost. Se svými bratry provozoval internetový obchod KKK – ANGLICKÁ MÓDA, kde měl prodávat oblečení z Německa. Název nápadně připomíná zkratku americké rasistické organizace Ku-Klux-Klan. Kotlebův mluvčí v ĽSNS Milan Uhrík takové spojování odmítl a pro Aktuality řekl, že velká písmena K v názvu znamenají zkratky tří bratrů Kotlebových. 

Zajímavé ale je, že právě jeden z bratrů Kotlebových, byl v roce 2011 odsouzen za rozšiřování extremistických materiálů. Topky.sk napsaly, že Marek Kotleba v obchodě prodával oblečení a odznaky se symboly neonacismu, neofašismu, jakož i skupin směřujících k potlačování základních práv a svobod. U soudu se bránil tím, že zmíněné symboly nezná, pouze prodával oblečení dovezené z Německa. 

Prodejna přitom v minulosti, podle Aktualit, nabízela slevy členům Slovenské pospolitosti. Měli mít i akce, které opět připomínají nacistickou symboliku. Při nákupu nad 8818 korun mohl například zákazník dostat k nákupu teleskopický obušek.

Historik Jakub Drábik dodává, že přesně taková symbolika (čísla 14/88 či zkratka KKK), která možná běžnému člověku nic neříkají, jsou v neonacistických kruzích dobře známa.

„Členové ĽSNS si z rozpuštění Slovenské pospolitosti vzali ponaučení a o své skutečné ideologii už otevřeně nemluví. Naopak, navenek se jejich rétorika jeví jako umírněná, a to zvláště v poslední době. Podobně jako všechny fašistické strany po roce 1945, i oni musejí pravou podstatu toho, čeho chtějí dosáhnout, skrývat. Zároveň se snaží svým příznivcům ukázat, že jsou stále toutéž neonacistické stranou, jakou byli vždy,“ dodal Drábik.