Petr Větrovský si s námi popovídal nejen o filmu Attila.
Když se do slovenských kin dostal dokumentární film o Attilu Véghovi, stal se hitem. Jeho hlavním tvůrcem je Petr Větrovský, který se nyní o stejný úspěch pokusí i v českých kinech. Při této příležitosti jsme se autora dokumentu rozhodli vyzpovídat a prozradil nám celou řadu zajímavých zákulisních informací. Dozvíš se, kolik film stál, jaký je Attila jako člověk nebo v neposlední řadě to, co má Végh společného s Jaromírem Jágrem.
Rozhovor vyšel ve formě podcastu, nicméně ve sestříhané verzi. Pokud by ses chtěl dozvědět ještě více o zákulisí filmu a dalších podrobnostech, můžeš si jej v kompletní podobě přečíst.
Ahoj Petře, když jsi přišel s tak dobrou náladou, tak co se ti teď děje v životě?
Mám dobrou náladu, protože jsme dotáhli dokument Attila, což určitě víš, a ty reakce asi tak čtrnáctinásobně překročily očekávání moje, Attily a všech jeho nejbližších lidí, takže jsem vyčerpanej, moc nespím, ale vnitřně jsem šťastnej.
Jakej byl ten úvodní víkend?
Byl úplně bombastickej, protože na premiéře lidi stáli, tleskali, první si stoupl Rytmus a pak si stoupli všichni, ale to jsem furt bral s rezervou, protože jsem takovej sebekritickej a mám sebereflexi, že to jsou jeho lidi. Takže je jasný, že když to bude průměrný a bude to dokument tvýho táty, bráchy, babičky, tak si k tomu taky stoupneš a zatleskáš, protože to je tvoje rodina a tam to byli jeho lidi. Ale pořád jsem čekal na reakci lidí, kteří si na to koupili vstupenku a ve čtvrtek to šlo do kin, viděl jsem, že kina jsou plný už v těch předprodejích. A to mi říkali, že tak 80 % lidí si kupuje na místě, tak to už si nemohli ani chudáci koupit lístek.
A potom večer se mi úplně zablokoval Instagram, přestože já mám asi jenom 24 tisíc sledujících a nemůžu se měřit s nějakejma influencerama a slavnejma osobnostma v Čechách nebo na Slovensku, tak se mi to normálně zaseklo, protože těch lidí, co tam dávali ty rekace a označovali, tak jsem tam viděl, že psali „největší zářitek v mým životě“, „plakal jsem“, „krásný“ a „chci to vidět znova“. Takže jsme já i Attila čekali na to, jak lidi zareagují a jsme fakt mile překvapení, že to, co jsme z toho cítili my, cítí i lidi, kteří ho třeba osobně neznají. A to byl cíl.
To je skvělý. Víš i čísla, kolik lidí to vidělo první den?
První den to vidělo 2 488 lidí a když jsem seděl na záchodě a přišel mi e-mail z Continentalu, tak jsem volal tý paní, jestli to není chyba, protože jsme tam byli na prvním místě, a ona říká „nie nie, ste naozaj s tým dokumentom prvý“. Tak jsem si normálně sedl, tekly mi slzy, protože to bylo strašný emoční vypětí.
Je to nejnáročnější projekt, co jsem kdy udělal. A volal jsem Attilovi a přítelkyni Jítě a Matúšovi Mečárovi, že jsme první, takže byla strašná euforie, protože jsme ten den předběhli Bad Boys, Little Women a všechny tyto filmy, který stojí stamiliony a miliardy. A skromnej dokument o skromným chlapci od kluka, kterej nikdy nic nerežíroval, je porazil, takže ještě dneska, když ti to říkám, tak to ve mně vyvolává emoce.
No a co se týče čísel, tak dneska jsem čekal, protože jsem ty čísla o víkendu nedostal, tak jaký budou za pátek, sobotu, neděli a včetně toho čtvrtka, no a dneska mi poslal ředitel Continentalu smajlíky se sepnutýma rukama nahoru a tam bylo číslo 14 454.
Takže když jsem podepisoval smlouvu s Contienntalem, tak říkali, že to dají do kin kvůli mýmu nadšení, který ve mně vidí, ale že ať tomu přizpůsobím rozpočet, protože čekají, že nám tam přijde tak 5 tisíc diváků celkem. A ono to udělalo za první otevírací víkend 14 454, takže to je takový zadostiučinění, protože za tu práci to je pro mě několikrát víc než peníze.
