Malé posunutí nyní může změnit dráhu tělesa při opětovném střetu o pár let později.
Na Zemi prakticky stále dopadají desítky asteroidů. Většina z nich je dostatečně malá na to, aby bez stopy shořely v atmosféře, ale ty větší by mohly znamenat obrovské problémy.
Čas od času se dočteš o tělesech, která by teoreticky mohla zničit i větší města a způsobit rozsáhlé škody. NASA, Evropská kosmická agentura a mnoho dalších organizací je proto neustále sledují a přepočítávají jejich trajektorii. Co však v případě, že by nějaké těleso opravdu mělo zničit celou naši planetu?
V roce 2022 by mohl Zemi zasáhnout asteroid, tvrdí NASA. Jaké jsou šance?
19. listopadu 2019 v 6:55
Inženýři z univerzity MIT upozorňují zejména na 13. dubna 2029, kdy kámen velký jako Eiffelova věž kolem Země proletí blíže než některé geostacionární satelity. Na výzkum upozornil SciTechDaily.
Těleso dostalo jméno 99942 Apophis, ale vědce hlavně zajímá, jak zařídit, aby se podobná tělesa Zemi vždy úspěšně vyhnula. Přelet přes gravitační pole Země v roce 2029 by totiž mohl asteroid vychýlit natolik, že při dalším střetu v roce 2036 by nás už trefil.
MIT proto připravilo jakýsi diagram, který by měl v podobných situacích pomoci s rozhodnutím o přesném typu záchranné mise po vzoru Bruce Willise a filmu Armagedon. Rozhodující má být hybnost a velikost tělesa, ale i jeho vzdálenost a čas, který máme na přípravu. Asteroidy, které se k nám řítí zpoza Slunce, totiž obvykle kvůli oslepení do poslední chvíle vůbec nevidíme.
„Lidé obvykle zvažují strategie pro odvrácení v poslední chvíli, kdy asteroid již prošel gravitačním polem a řítí se směrem ke kolizi se Zemí. Mě zajímá zabránění vstupu do pole dávno před nárazem do Země. Je to jako preventivní úder, s menším nepořádkem,“ říká vedoucí studie Sung Wook Paek.
NASA ještě v roce 2007 připravila zprávu pro americký Kongres, podle kterého by nejefektivnější obranou proti blížícímu se asteroidu bylo odpálení atomové bomby v jeho blízkosti, přímo ve vesmíru. Kámen by byl odmrštěn, ale Zemi by mohl zasáhnout nukleární spád.
Decentnější volbou je naražení a postrčení tělesa prostřednictvím rakety či jiného projektilu. I malé vychýlení dostatečně daleko od Země by mohlo stačit na dostatečnou změnu smrtící trajektorie.
Taková mise by však musela být přesně vypočítána, ve hře je tedy i vyslání malé sondy na zmapování přesných rozměrů asteroidu, případně několika menších raket místo jednoho masivního projektilu. Obrana Země by ho tak z kolizní dráhy mohla popostrčit několika menšími nárazy místo jednoho masivního.
Ve hře jsou i předměty, které již ve vesmíru máme. Do přesně vypočítané srážky bychom mohli poslat například některé nefunkční satelity.
