Tetování je extrémně složitý proces, na jehož konci vznikne velké množství nerecyklovatelného odpadu. K této problematice se čelem staví náš host v rozhovoru.
Třiadvacetiletá tatérka Laura (laura.moon.ink) tetuje už přes 4 roky. Prošla studii jako inkoust nebo tribo, nyní kotví ve studiu Black tulip. Specializuje se na blackwork a old school. Na rozhovor jsme ji oslovili ale z toho důvodu, že z řady vystupuje svým přístupem k tetování. Tetuje totiž tak, aby za sebou nechávala co nejmenší ekostopu. Dle jejích slov zatím nejde docílit toho, aby tetování bylo 100% ekologické.
V rozhovoru nám prozradila třeba proč všichni tatéři netetují ekologicky, jaký je její názor na handpoke nebo jak dlouho dělala svojí nejdelší kérku. Bavili jsme se také mimo jiné o tom, jestli to mají ženy v tomto odvětví těžší.
Kolik během jednoho tetování vznikne odpadu? Všechny ty použité ubrousky a rukavice se musí nastřádat ne?
Hodně záleží na tom, jak velké děláš tetování. Pokud třeba děláš něco na hrudníku, tak musíš obalit celé křeslo potravinářskou fólií. Musíš mít obalený stůl, trafo (to co dává elektřinu do strojku), samotný strojek musí být taky obalený, flašku se zeleným mýdlem taky. Nebo třeba malé kalíšky, do kterých dáváš barvu, se společně se vším vyhodí do smíšeného odpadu, protože je to kontaminováno krví.
Co tě vedlo k tomu začít tetovat ekologickou cestou?Dovedl mě k tomu pohled na svět, protože toho odpadu už je na světě opravdu hodně a hlavně už konečně začali ty ekologické alternativy dovážet i sem. Cokoliv, co pomůže, i jen malinko, tak je dobré. I doma to tak máme, že chodíme do bezobalových obchodů a tak dále.
Ty alternativy, které používáš, už se dají sehnat i na domácím trhu? Nebo všechno objednáváš?
