Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
V roce 1921 zemřely na ulicích Tulsy desítky až stovky nevinných lidí.
Na přelomu května a června 1921 se v americké Tulse (Oklahoma) udál masakr zaměřen vůči občanům černé pleti. Krveprolití trvalo téměř dva dny a za uplynulé století si vysloužilo množství názvů. Tulsa race riot, the Greenwood Massacre, the Black Wall Street Massacre, the Tulsa pogrom nebo the Tulsa Massacre.
Všechny názvy souvisejí s tím, že ve čtvrti Greenwood a jiných ulicích Tulsy zemřely desítky až stovky Afroameričanů, které běloši zabíjeli z nenávisti a rasistických pohnutkek. Naháněli je v autech, vypalovali jim domy, popravovali je na jejich pozemcích a nakonec je bombardovali letadly.
Bílí obyvatelé Tulsy na Afroameričany útočili ze země i ze vzduchu. Na bezcitné vyvražďování mužů, žen a dětí nereagovala ani policie. Naopak, oficiálně ochranné složky města ještě bělochy vyzbrojily zbraněmi, aby v zabíjení mohli pokračovat efektivněji.
Svědectví přeživších mluví dokonce o tom, že policisté se k davu násilníků přidali a zabíjeli černochy spolu s civilisty.
Nakonec, odhaduje se, že v Tulse bylo ze 70 tisíc obyvatel, kteří tam tehdy žili, až 3 tisíce členy Ku Klux Klanu. Mnozí z nich byli i v řadách policie (strana 8 v oficiálním dokumentu o incidentu).
Zdroj: Library of Congress; The Crowley / Wikipedia / Flickr / The American National Red Cross collection at the U. S. Library of Congress
Naháněli je v autech, stříleli po nich puškami, upalovali je v jejich domech zaživa, ubili je na smrt různými předměty a snažili se být co nejvíce vynalézaví v tom, jak je zabít. Nasedli dokonce i do letadel a z nedalekého, soukromého letiště vyslali letadla určená k bombardování.
Zničili tehdy kolem 35 bloků s budovami. Čtvrť Greenwood patřila mezi nejbohatší černošské čtvrti v celém USA. I proto ji nazývali Black Wall Street. V té době už jen to stačilo k tomu, aby běloši nebezpečně zvedali obočí.
Trvalo 80 let, než se oficiálně úřady v Oklahomě na událost podívaly znovu a rozhodly se ji detailně prošetřit. Odborné komisi to trvalo 4 roky (1997-2001). Všechny následující údaje, čísla a fakta v článku jsou uvedeny v oficiální zprávě pro veřejnost.
Vyšetřovatelé dokázali z pitev a dalších záznamů potvrdit 39 mrtvých, z toho 26 Afroameričanů a 13 bělochů. Oproti prvotním zprávám tedy zaznamenali o tři mrtvé bělochy více. Vyšetřovatelé však oficiálně uvádějí, že ve skutečnosti během masakru zemřelo 100 až 300 lidí, přičemž většinou šlo o Afroameričany.
Tehdejší situace na jihu USA
V roce 1921 byla afroamerická společnost v dost nepříznivém stavu. Veteráni z 1. světové války se dožadovali plného amerického občanství se všemi právy, jako Afroameričanům jim je ale nechtěli udělit. Ve více městech USA se tak děly násilné protesty, kde byly častokrát napadeni právě černoši.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Kolik letadel údajně bombardovalo ulice plné černošských rodin prchajících do bezpečí.
Kvůli jakému incidentu celé krveprolití začalo.
Jaké škody vznikly celé afroamerické komunitě a zda byly vládou USA někdy odškodněny.
Zda se našly masové hroby se stovkami mrtvých těl.
Nepokoje probíhaly hned několik měsíců v roce 1919, až se toto období začalo nazývat Red Summer. Navíc Ku Klux Klan nabíral na popularitě a zapomínat nesmíme ani na stále platné zákony Jima Crowa. Ty segregovaly bílou a černou část populace. Občané černé pleti byli znevýhodňováni v mnoha oblastech života.
Zdroj: Oklahoma Historical Society / Contributor / Getty Images
Stát jim přikazoval oddělit se od bílé komunity. Zřídil pro ně samostatné státní a veřejnosprávní zařízení, aby nenavštěvovali ty pro bělochy. Častokrát však fungovaly a vypadaly mnohem hůře než instituce pro bělochy. Černoši si museli stavět a provozovat i vlastní bary nebo restaurace, v bělošských je odmítali obsloužit.
I přes jejich volební právo politici a úřady stále hledali možnosti, jak jim tuto možnost odebrat, respektive jim v tom krátkodobě zamezit. Afroameričané byli šikanováni a častokrát i fyzicky napadáni bez jakéhokoliv nároku na pomoc od vládních složek.
Zákony plodily jen další nenávist a dodávaly dostatek „živin“ pro šíření rasismu. Kvůli segregaci vzniklo i Black Wall Street. Stalo se tak poté, co se do Tulsy přestěhoval O. W. Gurley, bohatý Afroameričan se záměrem otevřít v čtvrti několik černošských podniků, restaurací a jiných zařízení. Čtvrť postupně kvetla a stávala se stále bohatší, což bělochům „nevonělo“.
Jak to celé začalo
Během státního svátku, když v USA uctívají padlé vojáky (Memorial Day Weekend), byl 19letý Dick Rowland, čistič bot, obviněn z pokusu o znásilnění 17leté bělošky Sarah Page – operátorky výtahu v nedaleké budově. Je nanejvýš pravděpodobné, že se oba znali (minimálně od vidění). Pokud totiž chtěl jít Dick na záchod, musel procházet kolem Sarah.
Jediný záchod, který mohl Dick jako Afroameričan použít, byl totiž na jiném patře ve vedlejší budově, a tak musel kolem Sarah procházet velmi často. Nikdo neví, co přesně se stalo, ale obecný předpoklad lidí z místa je názoru, že Dick pravděpodobně klopýtl a aby předešel pádu, zachytil se Sarah.
Dívka začala křičet, a Dickovi bylo jasné, v jakém je nebezpečí. Z místa „nehody“ ujel. Následující ráno ho vzali do vazby. Dosud se nenašel žádný záznam o výpovědi Sarah, ale policie tehdy skutek neoznačila za útok. Samotná Sarah údajně tvrdila, že ji Dick jen chytil za ruku a neplánovala vznést žádné obvinění.
Výstřižek z tehdejších novin, který jen
vytvářel zbytečné napětí v komunitě, a to nepravdivými informacemi.
Zdroj: 1 June 1921 edition of Tulsa Tribune/Wikipedia
Více než právního trestu se tedy Dick a Afroameričané obávali rozzlobených bělochů a rasistů. Policejní komisař v Tulse ještě týž den dostal anonymní telefonát, ve kterém někdo vyhrožoval, že Dicka zabije. Netrvalo dlouho a začaly se šířit spekulace, že ho zlynčují.
Po zprávách, že se před soudní síní shromáždila stovka rozzlobených bělochů, začali jednat i Afroameričané. 75 černochů, z nichž někteří byli i ozbrojení, přišlo k soudní síni s cílem zabránit tomu, aby chlapce zlynčovali. Měli pro to dobrý důvod. V Oklahomě v letech 1907 až 1921 zlynčovali velké množství černochů.
Obyvatelům Tulsy bylo proto jasné, že tak může dopadnout i mladý Dick. Velmi čerstvě v paměti měli i rok 1920, kdy šerif dovolil, aby rozzlobený dav lidí z věznice unesl a zlynčoval Afroameričanku. Šerif je ale ujistil, že tentokrát nic takového nehrozí a mají se vrátit domů.
Skupina černochů se také dala na odchod, a tehdy se jeden z bělochů údajně pokusil jednomu z černochů sebrat zbraň. Padl první výstřel (mělo jít o nehodu či varovný výstřel do „prázdná“) a podle slov šerifa následovalo úplné peklo. Na konci přestřelky evidovali deset mrtvých bělochů a dva mrtvé černochy.
Útok na čtvrt a nálety letadel shazující bomby
Skupiny černochů se před soudní síně a věznice začaly vracet do čtvrti Greenwood. Rozzlobený dav bělochů je ale začal pronásledovat a zabíjet každého černocha, jehož spatřil. Rabovali a pálili domy, stříleli po černoších a ničili vše, co jim přišlo pod ruku.
Hasiči se ani nemohli dostat k hořícím budovám. Rozzlobený dav jim nedovolil nic uhasit. Útoky se stupňovaly s každou přibývající hodinou. Afroameričané se bránili a zabili několik útočníků, kteří se rozhodli, že si to se zbraněmi namíří rovnou do Greenwood.
Zdroj: Bettmann / Contributor / Getty Images
Před obrovskou přesilou davu odhodlaného lynčovat a vraždit se ale museli stáhnout. Dav se následně rozdělil na několik skupin, které rabovaly domy a bily černochy na ulicích. Později se k útokům na zemi přidala i letadla. Nedaleké, soukromé letiště mělo poskytnout více než 10 letadel naložených bombami. Když jim došly bomby, útočníci na utíkající rodiny stříleli z pušek.
Někteří černoši se dokázali ukrýt v domech bělochů, u kterých byli zaměstnání. Několik rodin vydalo své afroamerické zaměstnance pod hrozbou výhružek, ale některé to odmítli učinit. Za „odměnu“ jim rozzlobený dav bělochů zničil majetek. Všechno to trvalo až do oběda následujícího dne, kdy do Tulsy vyslal stát Oklahoma národní složky a zavedl stanné právo.
Škody na majetku a (ne)odškodnění pozůstalých
Okolo deseti tisíc Afroameričanů zůstalo bez domova. Škody měly vyšplhat na 1,5 milionu dolarů pro nemovitosti a 750 tisíc dolarů pro osobní majetek. Po započtení inflace by to v dnešní době činilo přes 30 milionů dolarů. Rozzlobený dav bělochů zničil 191 podniků, kostely, jedinou nemocnici ve čtvrti nebo základní školu.
Červený kříž, který pomáhal s ubytováním Afroameričanů, kteří během noci přišli o všechno, informoval o 215 vykradených a 1 256 vyhořelých domech.
Samotná afroamerická komunita se dožadovala náhrady škod v hodnotě 4 miliony dolarů (dnešních 58 milionů dolarů). Poškození ani jejich potomci však nebyli za tyto škody nikdy přímo finančně ani jakkoli jinak kompenzováni. Potomci obětí získali po roce 2001 studijní stipendia a blíže nespecifikované formy odškodnění.
Po tom, co oficiální komise zkoumající masakr vydala v roce 2001 finální zprávu, navrhla i několik kroků, které by vláda měla v souvislosti s masakrem a jejich oběťmi uskutečnit:
Přímé finanční odškodnění přeživším masakru v Tulse z roku 1921
Přímé finanční odškodnění potomkům přeživších masakru v Tulse z roku 1921
Školní stipendium pro všechny, kterých se dotkl masakr v Tulse z roku 1921
Výstavbu zóny ekonomického rozvoje v historické části Greenwoodské čtvrti
Památník pro znovu pochované pozůstatky obětí masakru v Tulse z roku 1921
Zdroj: Win McNamee / Staff / Getty Images
Snaha o cenzuru a permanentní vymazání masakru z dějin USA
Velká část z přeživších Tulsu navždy opustila. Běloši a černoši, kteří ve městě zůstali, strašnou událost více neprobírali a rozhodli se na ni zapomenout. Stejně tak to vnímala vláda, místní média a historické archivy. V článku od New York Times se dozvíš, že místní vláda zničila dokumentaci o masakru a následujících 50 let se ho snažila ututlat. Mazaly se záznamy, cenzurovaly se noviny a údajně se kopaly i masové hroby.
Historie se smazala tak důkladně, že studenti vysoké školy v Tulse učitelům ani nevěřili, že se to skutečně stalo. Vzpomíná na to právnička Nancy Feldman, která o masakru poprvé slyšela až po přestěhování do Tulsy v roce 1946. Když o něm chtěla vyučovat na univerzitě, studenti jí nevěřili a zpochybňovali její fakta. Od roku 2020 se na všech školách v Oklahomě o této tragédii povinně vyučuje v rámci základního vzdělání.
Občané Tulsy se o masakru prostě neměli odkud dozvědět. Ed Wheeler, který v roce 1971 dělal rozhovory s přeživšími masakru, na předním okně auta našel vzkaz se zněním: „Odteď by ses měl dívat pod svou kapotu“.
Zdroj: Oklahoma Historical Society / Contributor / Getty Images
Masové hroby
Mnozí přeživší tvrdili, že mrtvá těla Afroameričanů ukládali jejich vrahové do masových hrobů. Až do dnešního dne se však žádné nenašly, a to i přesto, že vyšetřovatelé původně studovali až 3 potenciální místa, včetně dvou hřbitovů.
Zkoumali je pomocí speciálních radarů nebo vzorků z půdy. Existence masových hrobů tak nikdy nebyla oficiálně potvrzena. Podle svědků je však nanejvýš pravděpodobné, že se nacházejí někde v blízkosti Tulsy. Poslední výkopové práce probíhaly ještě v červenci tohoto roku, ale nenašly žádné pozůstatky lidí.
Znovuotevření historické události
Vzhledem k tomu, o jak citlivou a bolestivou událost jde, je až překvapivé, že už dříve nevzniklo několik dokumentů nebo celovečerní filmy. Masakr se zmínil v nějaké skladbě nebo dokumentu, ale nejvíce světla na něj za poslední léta či desetiletí uvrhl seriál Watchmen z minulého roku.
Zdroj: HBO/Watchmen
Superhrdinský seriál od HBO se událostem v Tulse věnoval v alternativní linii. Tvůrce seriálu Damon Lindelöf se pro zpracování tématu rozhodl poté, co o události četl článek v novinách.
Do Tulsy jsme se podívali i letos, a to v 9. části seriálu Lovecraft Country, dalšího projektu od HBO. Oba seriály pracují s masakrem velmi citlivě a snaží se zobrazit utrpení obětí. Lovecraft Country je za to v zahraničí a zvláště v USA velmi chválen, neboť zobrazuje utrpení černochů, o kterém se dlouhou dobu mlčelo.
Video si pusť ve vyšší kvalitě, a tedy v 9. epizodě. Stojí to za to
My sice nikdy úplně nepochopíme, co se tam dělo a nikdy se nebudeme umět vžít do kůže obětí, ale zobrazení tohoto masakru nás emocionálně přesto silně zasáhlo. Je nesmírně důležité, aby se k této události vraceli nejen filmoví a televizní tvůrci. Právě díky nim se miliony lidí dozví o zřejmě největším rasově podníceném zvěrstvu v dějinách USA.
Poslední přeživší z masakru v Tulse byl
Hal Singer, jazzový a R&B saxofonista. Zemřel 18. srpna ve věku 100 let.
