Agentka, vražedkyně, nebo luxusní prostitutka? Teorií o identitě Jennifer Fairgate je hned několik

Jennifer měla v tašce dalších 25 nábojů

Ochranka chvíli čekala nedaleko pokoje. Espen chtěl nejspíš zjistit, jestli se pachatel nedá na útěk. Když z místnosti nikdo nevycházel, rozběhl se k výtahu a běžel za vedoucím ochranky. Společně vešli do pokoje, kde našli mrtvou ženu oděnou celou v černém. 

Přivolaná policie po vstupu do pokoje 2805 zjistila, že v pokoji nepadl jeden, ale rovnou dva výstřely. Našel se totiž prostřelený polštář, který střílející osoba zkoušela jako tlumič. 

Pro zobrazení interaktivní mapy místa činu klikni sem

V pokoji se našly pouze otisky prstů Jennifer a nic nenasvědčovalo tomu, že by došlo k zápasu. Dveře byly zamčené zevnitř na dva západy, uvedl pro Verdens Gang bývalý forenzní specialista Bjørn Davan, který místo činu vyšetřoval. 

Přístupové karty měla Jennifer v pokoji. Z místnosti se dalo odejít jedině dveřmi, nebo oknem. A pokud by chtěl někdo odejít oknem, musel by nějakým způsobem nepozorovaně zdolat 28 podlaží. 

Jennifer v pokoji neměla v podstatě žádné osobní věci. Kromě dokladů jí chyběla i peněženka, klíče od domu či hygienické potřeby. Policie ale zajistila několik svršků, na kterých ale nenašla žádné cedulky. Ačkoliv zaměstnanci hotelu neviděli, že by do pokoje vstupoval muž, na stole se našla pánská kolínská. Vražednou zbraní měla být zbraň, kterou držela Jennifer po smrti v rukách. V jejím kufříku našli dalších 25 nábojů. 

Jelikož policie nenašla žádné doklady, musela vycházet jen z falešných informací, které žena uvedla na recepci. Uvedla, že se jmenuje Jennifer Fairgate (podepsala se ale Fergate), a že se narodila 28. srpna 1973 (bylo jí tedy 21 let) v belgické obci Verlain. Recepční ji ale odhadovala spíše na východní Němku. Se zaměstnanci hotelu hovořila německy a anglicky.

Kromě Jennifer se měla v pokoji ubytovat i osoba jménem Lois Fairgate. Vedoucí recepce Evy Tudem Gjertsenpri ve svém svědectví uvedla, že při příchodu stál za Jennifer nějaký muž. Údajně mu mohlo být mezi 35 a 40, měřil 185 centimetrů a měl tmavé hlasy. O koho se však jednalo nikdo neví.

Od té doby tuto záhadou osobu v hotelu nikdo neviděl, uvádí anglický deník The Sun. Pro ověření identity Jennifer Fairgate poslala policie její otisky prstů Interpolu. Jejich databáze ale nepotvrdila žádnou shodu. Určitou dobu byl vyšetřován případ neznámé ženy jako vražda, brzy byla ale uzavřen s tím, že se Jennifer zastřelila. Pohřbena byla roku 1996 do neoznačeného hrobu. 

Na rukou neměla žádnou krev

Vše, co za dlouhé roky zjistil, napsal na web portálu Verdens Gang. Kromě toho poskytl veřejnosti informace o případu také prostřednictvím jedné z epizod seriálu Unsolved Mysteries a také v dokumentu Mystery at the Oslo Plaza. Díky tomu víme, že verze se sebevraždou má několik nedostatků. 

Lars tvrdí, že mezi výstřelem a příchodem vedoucího ochranky uběhlo 15 minut. Policie se však nepodívala na záznamy z kamer, a tak nevíme, jestli z místnosti v té době někdo neodešel. Jelikož byly dveře zamčené zevnitř, policie nejspíš usoudila, že z místnosti nikdo odejít nemohl. 

V ruce zastřelené ženy našla policie pistoli Browning ráže 9mm, ze které někdo pomocí kyseliny odstranil výrobní číslo, uvádí portál Doe Network (The Doe Network je nezisková organizace, která se snaží spojovat nezvěstné osoby s neidentifikovanými oběťmi). Podle odborníků z norské laboratoře Kriposu (Národní úřad pro boj s organizovaným zločinem a další závažnou trestnou činností) výrobní číslo neodstraňoval žádný začátečník. Jednalo se o práci profesionála. 

Jennifer držela pistoli, kterou se údajně měla zastřelit, ve velmi netradiční poloze – spoušť držela palcem (viz fotka níže). Bývalý kriminalista Geir Skauge v pořadu Unsolved Mysteries uvedl, že kdyby se žena zastřelila tímto způsobem, zpětný ráz by jí nejspíš vyrazil zbraň z ruky. To se ale dle fotek z místa činu nestalo. 

Torleiv Old Rognum, hlavní patolog z univerzitní nemocnice v Oslu, se pozastavil nad tím, že Jennifer na rukou neměla zaschlou krev. Dle jeho tvrzení mívají sebevrazi při manipulaci se zbraní prst jedné ruky na spoušti a druhou rukou si zbraň přidržují, aby se netřásla. Kdyby se Jennifer zastřelila sama, měla by skoro jistě na jedné nebo druhé ruce krev. 

Ilustrační fotografie ruky sebevraha, který se zastřelil

Operace tajné služby?

Všechna tato zjištění zpochybňují, že se jednalo o sebevraždu. Odpověď na otázku, jak mohl potenciální vrah zastřelit oběť z takové blízkosti, aniž by se bránila, nabízí toxikologická zpráva. Ta totiž podle novináře Larsa Christiana Wegnera obsahuje jen testy na alkohol. Oběť tak teoreticky mohla být v bezvědomí pod vlivem drog. 

Dalším otazníkem je množství nábojů, které se v pokoji Jennifer našlo. Kdyby se chtěla zabít, stačil by jí k tomu jeden náboj, zbraň ale měla plný zásobník (2 náboje byly vystřelené, 7 zůstalo v zásobníku) a policie našla v tašce dalších 25 nábojů.

Novinář z NG Neswpaper vyzpovídal také bývalého člena norské tajné služby Ola Kaldagera. Podle jeho teorie se mohlo jednat o profesionální operaci tajné služby a Jennifer někdo zavraždil. Kriminalisté při prohledávání pokoje mimo jiné zjistili, že oběť měla z oblečení utrhané cedulky (kromě bundy německé značky René Lezard a tašky od německé firmy Travelite). 

Kaldager tvrdí, že se jedná o běžnou praktiku tajných služeb, která má za cíl eliminovat všechny stopy. Agentka, kterou nechala zastřelit nějaká tajná služba? Zní to sice jako z filmu, ale jedná se o jednu z nepotvrzených teorií. Jiné teorie naznačují, že Jennifer mohla být zapletena do prostituce, drog či jiných ilegálních praktik. Mohla to také být nájemná vražedkyně, které se chtěl někdo zbavit. Nějakou dobu byla dokonce spojována s nezvěstnou manželkou italského mafiánského bosse Leolucy Bagarella. Žádná z těchto teorií ale nebyla potvrzena.

Pátrání po její identitě

Jennifer na recepci uvedla, že pochází z belgické obce Verlaine. V tomto malém městečku žije jen několik tisíc obyvatel a všichni si tam více méně znají. Nikdo z Verlaine však dodnes identitu oběti nepotvrdil. A přestože norský novinář celé město prošel a každému fotografii oběti ukázal, nikdo ji nepoznával. 

Na obličej Jennifer si nevzpomněl ani Hubert Jonet, který ve Verlaine byl v roce 1995 starostou. A to se ve Verlaine v roce 1956 narodil a žil tam celý život. Šance, že Jennifer opravdu žila ve Verlaine, je tedy velice malá. Reportér Lars Christian Wegner ale věří, že je s tímto městečkem nějakým způsobem propojená.

Jelikož norská policie v roce 1995 nezkoumala DNA, nemohli si touto metodou při vyšetřování pomoci. Po pozdější exhumaci těla oběti odborníci zjistili, že Jennifer měla evropské předky. Podle přízvuku, který si pamatovali na recepci, tak mohla být z Německa.

Jennifer na recepci uvedla nejen falešné jméno, ale i bydliště a věk. Ten nemusel být tak daleko od pravdy. Tvrdila, že jí bylo 21 let. Pitva ukázala, že oběti mohlo být kolem 30 let (plus mínus 5 let). Po exhumaci se však na základě dentální analýzy ukázalo, že neznámé oběti bylo zhruba 24 let. Doe Network tedy uvádí, že oběti bylo mezi 21 a 35 lety. 

Nad případem dodnes visí velké množství otazníků. Jelikož se však žádná teorie o případu nepotvrdila, a protože se k oběti stále nikdo nepřihlásil, nemůžeme s jistotou říci, jak Jennifer zemřela, ani kdo ve skutečnosti byla. 

Terry Meurer, jeden z tvůrců pořadu Unsolved Mysteries, doufá, že se díky medializaci případu dostanou informace k někomu, kdo oběť znal, píše britský deník Express. Podobně se k věci staví i norský novinář Lars Christian Wegner. Věří, že někde na světě musí být někdo, člen rodiny či kamarád, kdo bude schopen oběť identifikovat.