Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Neříká se nám to lehce, ale nové album Sny jsou mocnější než skutečnost od Senseye ničím nepřevyšuje jeho předchůdce. Přitom potenciál v něm byl.
Pamatuješ si na loňského Bratana? Sensey si v podstatě ukradl rok 2019 pro sebe svým debutovým albem, kterému statut nejlepší desky v našich očích dokázali uzmout jenom Smack,Hugo Toxxx a pravděpodobně i Dollar Prync. Z toho důvodu jsme také byli zvědaví na jeho druhý projekt, který byl ohlášen v létě. Do jaké míry ale album Sny jsou mocnější než skutečnost naplnilo naše očekávání?
Je zvláštní, že to řekneme, ale asi bychom se ani nezlobili, kdyby nové Senseyovo album znělo skoro identicky, jako to předešlé. Parametry na to mělo. Deset zvukových stop v délce kolem tří minut, celková délka alba něco přes půl hodiny, a tracklist sliboval produkce a rýmy zajímavých hostů. První single Elon Musk byl charakterově prodlouženou rukou debutu, pročež jsme si byli jistí, že album nadchne.
A i přestože následně vydané singly Oheň s Calinem a Prší, jen se leje s Dorianem nezapadaly do dříve připraveného schématu, mysleli jsme si, že volba k vydání před releasem na ně padla z důvodu populárních hostů a přitáhnutí pozornosti k albu.
Předpokládali jsme správně, vnuklo nám při poslechu prvního tracku s názvem Manager, jenž nás přesvědčoval, že se znova dočkáme správného mixu pouliční flow a autotunevibu, který bude zároveň i odsýpat.
V konečném důsledku se však jednalo o jediný track tohoto typu. Nenech se mýlit, zbytek alba atmosférunepostrádá; koneckonců jsme Senseye minulý rok prohlásili mistrem atmosféry a hrátek s autotunem. Letos tomu ale chybělo to pomyslné cosi. Jako by nálada samotného umělce udusala euforickou atmosféru minulého roku.
Není se ale čemu divit. Čím byl pro umělce tento rok zajímavý? Motivace k nejlepším výkonům před mikrofonem potřebuje nějakou energii, kterou rapeři obvykle čerpají na koncertech od svých fanoušků. Když sedíš doma, odříznutý od činností, které ze všeho na světě nejvíc miluješ, pozitivně budeš přemýšlet jen těžko. Letos jsi takový stav také jistě zažil.
Tak jsme hned v závěsu dostali depresivní track Můry, jenž, jak se sám Sensey vyjádřil, je pro něj velice osobní záležitostí, která je věnována nočním můrám a démonům. Následně Prší, jen se leje s jedním z nejaktivnějších raperů z Blakkwoodu Dorianem, který jaksi pokřiveně motivuje, když vypráví o tom, jak je potřeba se dostat z nuly do normálu a nikdy zpět.
Jenže jakým způsobem? Upsat se ďáblu jen proto, abych mohl vidět rodinu, mít lepší dny a celý svět? Dorian se snažil situaci vyložit srozumitelněji, sdělení však i přes relativní pozitivitu nese hořkou příchuť. V ten moment nás spláchla vlna negativních myšlenek, nesoucích se na nikdy nekončící instrumentální trapové vlně plné trendových kytarovek.
Tracklist:
1. Manager(prod. by VOODOO808)
2. Můry(prod. by Apes)
3. Prší, jen se leje (ft. Dorian) (prod. by Tsurreal & Jkei)
4. Nemusím si hrát (ft. SKiNNY BARBER) (prod. by Tundra Beats)
5. Růžovej mrak(prod. by Dobrin)
6. Sny jsou mocnější než skutečnost (ft. Fakin Bůh) (prod. by Miku & UBeatz)
8. Pamatuju (ft. Dokkeytino) (prod. by Dobrin & Just Luke)
9. Oheň (ft. Calin) (prod. by Tundra Beats)
10. Elon Musk(prod. by youngkimj & Relik)
Většina tracků je zasněná, smutnějšího až těžkopádného charakteru. A to dokonce i ty, které nemusely. Například Nemusím si hrát se SKiNNY BARBERem vybízí když ne k hravé flow, tak k tvrdšímu soundu. BARBER lyricky vyvětral a přinesl trochu čerstvého vzduchu, Sensey však zavřel okno a znovu vyložil své zatížené nitro na papír.
Přesto pokud můžeme mluvit o změně situace, neřkuli vylepšení, produkčně se rozhodně neztratil track Růžovej mrak, na němž se podílel i frontman kapely Kryštof Richard Krajčo. Mít za sebou label přišlo v tomto případě určitě vhod, vzhledem k Senseyově vyjednávací pozici, aby mohl vytvořit jeden z nejzajímavějších lovesongů tohoto roku.
Což nás přivádí k jedné myšlence. Proč na něj nepřispěla slokou i raperova přítelkyně Roxana? Tohle byla ideální možnost, jak na albu získat jeden pořádný hit. Single Neonový město z minulého roku, na kterém společně vystoupili, překonal veškerá očekávání vyššími jednotkami milionů zhlédnutí. Nedokážeme si představit vhodnější příležitost, než byla tato. Holt plány byly asi jiné.
Když už jsme u hostů, ne každá změna je určitě k lepšímu. Minulý rok se na Senseyově albu podílel Sergei Barracuda dokonce dvěma slokami, které patřily mezi nejlepší sloky alba a výrazně přispěly k celkovému úspěchu Bratana. Jeho místo však zaujali jiní.
Kvalitní hosty album dostalo. I přesto, ve vší upřímnosti, Fakin Bůh a zatím ani Vercetti CG z Ústí nad Labem nemají tak výrazný projev, aby ozvláštnili celý projekt a dodali mu na důrazu. Dokkeytinova sloka zase svou flow do tracku Pamatuj úplně nezapadá.
Každopádně rčení nejlepší nakonec opravdu platí i v tomto případě. Smutná apokalyptická óda na spálenou zem jménem Oheň by byla příjemným zpestřením alba, kdyby nebyl jeho námět prakticky totožný s námětem desky. A Elon Musk? To byla podle nás cesta, kterou se měl druhý Senseyův projekt vydat.
Splňuje veškeré parametry hitu. Sample nám připomněl jinou českou popovou klasiku, cover od Ivy FrühlingovéOú tu veux, quand tu veux francouzské kapely La Strada. Vzpomínky tedy vystaví kontrolku „tohle jsem někde slyšel“ každému staršímu posluchači, přičemž démony jsme nechali za sebou, a nyní máme akorát za cíl směřovat do vesmíru se samotným Muskem. A na scénu do videoklipu přijet Teslou! Styl.
Takže ještě jednou. Neslyšeli jsme hit rovný Mami, koukej, jsem frajer!, neoslnila nás záře Neonového města, kriminálního výslechu v Policie zná moje jméno a ani jsme nebyli svědky kontroverze typu TANK. Tento nepoměr u nás vyvolal pocit zklamání.
Sny jsou mocnější než skutečnost není nutně špatné album, výrazně však klopýtá za svým předchůdcem, jehož stín mu chybí a z jehož stínu už nikdy nevystoupí. Hodnotíme 6/10.
